Články astrologie

Cosmos 3 - Harmonie světů

Dokument začínající oddělením astrologie a astronomie, sleduje Sagan vývoj astronomického pozorování. Počínaje souhvězdími, obřadními kalendáři sledující pohyby těles a využívající světlo v době rovnodennosti se přesouvá do debaty mezi modelem geocentrickým (Ptolemaios) a heliocentrickým (Koperník). Popisuje strastiplnou cestu Johannese Keplera: jeho vývoj, seznámení s Tychem Brahem až po Keplerovy zákony a první sci-fi román.

Studium astrologie

Astrologie, řecky αστρολογία je tradiční hermetický obor.Zabývá se zkoumáním předpokládaných souvislostí mezi děním na obloze, charakterizovaným zejména pohybem planet, Slunce, Měsíce a dalších prvků, a jeho vlivem na dění na Zemi. Studium astrologie je velmi obsáhlé a většinou časově náročné. Každopádně trpělivost a píle růže přináší a výsledek (tj. umění astrologie) stojí za to.  Lóže u Z.·.S.·. vám zde doporučuje tuto kvalitní literaturu a tento postup:

Astrologická symbolika

Již od starověku se pro astrologii užívají zástupné symboly pro planety, znamení aj. Symboly jsou nejen syntetické obrazce zastupující filosofický koncept zobrazovaného předmětu, ale též zjednodušením a zpřehledněním práce. Níže naleznete například originál řecký horoskop, na kterém můžete rozeznat symboly, které užíváme dodnes. Stejně tak na horoskopu Johanna Keplera. Proto je velmi důležité tyto syboly umět. Lóže u Z.·.S.·. vytvořila přehlednou tabulku s výkladem symbolů. Níže naleznete jak náhled tak odkaz ke stažení ve vysoké kvalitě v pdf. (Dov)

Dějiny astrologie

Astrologie, řecky αστρολογία = άστρον (hvězda) + λόγος (slovo), česky též hvězdopravectví, je tradiční hermetický obor. Zabývá se zkoumáním vztahu mezi děním na obloze a jeho vlivem na Zemi.  

Podzimní rovnodennost

Rovnodennost (lat. aequinoctium) je v astronomii okamžik, kdy je Slunce v rovině zemského rovníku, takže jeho paprsky dopadají na Zemi kolmo k její ose.[1] Rovnodennost nastává dvakrát do roka:
19. až 21. března, kdy střed obrazu Slunce na nebeské sféře prochází jarním bodem a
20. až 24. září, kdy prochází podzimním bodem.
Březnová rovnodennost je na severní polokouli přechod z astronomické zimy do jara a mluvíme tedy o jarní rovnodennosti, kdežto v září přechází léto v podzim a mluvme o rovnodennosti podzimní. Naproti tomu na jižní polokouli začíná jaro v září a podzim v březnu.

Letní a zimní slunovrat

Slunovrat (latinsky solstitium) je astronomický termín pro okamžik, kdy Slunce má vůči světovému rovníku největší (v případě letního slunovratu), respektive nejmenší (v případě zimního) deklinaci. Letní slunovrat nastává na severní polokouli obvykle okolo 21. června a zimní 21. prosince, přičemž jejich přesný čas se může mírně měnit.

O zírání do magického telezrcadla

Když dávní čarodějové a mágové[1] potřebovali zprávy z éteru (astrálu), používali k tomu magických zrcadel. Takové zrcadlo byla vyleštěná černá plocha, například z obsidiánu, skla či uhlí, ze zadní strany napuštěná komplikovanou směsí látek, které podle žaltářů dokázaly kondenzovat astrální fluida. (M.J.V.)

O ježkových vočích

Jaký je původ známého českého výrazu, vyjadřujícího údiv a úžas, nevědí ani slovníky, ani internet, ani lidé z masa a krve, a ani já netuším, zda bych se měl ptát spíš pamětníků či svých vrstevníků, neboli jak staré ono rčení vlastně je. Namísto hledání dějinami zapomenutého proroka, který tváří v tvář zázraku jako první vykřikl „Ježkovy voči!“, se pokusím tuto posvátnou formuli vyložit po svém. (M.J.V.)