Liturgie

Pater Noster (Otčenáš)

Otčenáš neboli modlitba Páně (podle svých prvních dvou latinských slov také Pater noster) je pravděpodobně nejznámější křesťanská modlitba. Podle Lukášova evangelia sdělil tuto modlitbu svým učedníkům Ježíš Kristus, když se ho ptali, jak se mají modlit. V evangeliu podle Matouše je tato modlitba součástí kázání na hoře, ve kterém Ježíš představuje svoje poselství. Níže v několika jazycích včetně videa (dalších destíky jazyků ZDE). (Dov)

Jizkor (יזכור)

Yizkor (vzpomínka) je pamětní modlitba. Pravděpodobně se stala oficiální částí bohoslužby během křížových výprav v 11.stol., kdy mnoho Židů bylo zabito. Nejstarší zmínka o modlitbě Yizkor lze nalézt v knize Machzor Vitry (11.stol.). Někteří učenci věří, že Yizkor je mnohem starší a byla vytvořena během období Makabejských (kolem 165 př. nl), kdy se Juda Maccabee a jeho spolubojovníci modlili za své padlé kamarády.
(Zdroj: Kolatach, Alfred J. "The Jewish Book of Why.")

Šir Ha-Širim (שיר השירים)

Píseň písní je jedním z nejznámějších dochovaných lyrických milostných textů z oblasti starověkého Blízkého východu. Její erotičnost byla pro některé rabíny překážkou v jejím uznání jako součásti Tanachu. Ještě po její kanonizaci kolem r. 90 n. l. byly o ni vedeny spory a údajně bývala oblíbenou písní při různých nevázaných zábavách, za což hrozily různé kletby. Koncem 1. stol. n. l. se jí proto musel rozhodným způsobem zastat rabi Akiva, který později za Bar Kochbova povstání (r. 135) zahynul rukou Římanů. Od 8. století je četba Písně doložena jako sváteční četba o svátku Pesach.

Kadiš (קדיש‎‎)

Kadiš nebo kaddiš (aramejsky: קדיש‎‎, „svatý“) je židovský chvalozpěv, sloužící jako předěl v bohoslužbě. Kadiš je psán hebrejsko-aramejsky a říkal se pravděpodobně již v Izraeli v dobách druhého Chrámu. Kadiš je často chybně označován za „modlitbu za mrtvé“. Ve skutečnosti nemá s mrtvými nic společného. Modlitba za zesnulé se nazývá Jizkor. Kadiš rovněž není možné recitovat, pokud není přítomen minjan.