Crowley, Aleister (1875-1947)

Nejvýraznější postava moderních dějin magie, sice velmi problematická, nicméně vlivná. Crowley hlásal příchod nového věku a nové pojetí lidského života v duchu jakéhosi novodobého libertinismu (čes.: Kniha zákona -Liber al vel legis, 1991). Zabýval se soustavně sexuální magií na základě dramatizace starověkých kultů spojené se sexuálními aktivitami (sicilská komunita Thelema vedená Crowleyem). Crowley se veřejnosti prezentoval nejen jako vynikající znalec magie, kabaly, tarotu, východních a západních esoterních systémů, ale také jako hypersexuální psychopat, narkoman, člověk bez morálních zábran, původce mnoha afér a pozér žijící na úkor druhých. Vystupoval pod příznačnými pseudonymy jako Mistr Therion (řecky zvíře) nebo Mega Therion (velké zvíře), „bestie 666" (z Apokalypsy) a v mnoha exhibicionistických postojích (lord Boleski-ne, ruský kníže atd.).

Původně básník s literárními ambicemi se seznámil s okultismem, stal se členem řádu Golden Dawn, k jehož rozpadu přispěl svými intrikami. Vyhošťován ze zemí, kde působil, cestoval po světě, uzavíral manželství, vedl si obskurní deník, způsoboval četné skandály, ale intenzívně se zabýval také magií, psal pozoruhodná pojednání na různá esoterní témata a byl nepochybně znalcem, velmi vzdělaným a zkušeným, okultního esoterismu. K jeho nejznámějším dílům patří: Magick in theory and praxis (1929; později řada vydání pod názvem Magick); 777 and other qa-balistic writings of Aleister Crowley (1973); The confessions of Aleister Crowley (1969); Magical record of the best 666 (1972); Book ofThoth (1944; česky 1994); Magick without tears (1973). Z řady monografií o Crow-leym vyjímáme: Grant K.: Aleister Crowley: The hidden god (New York 1974); Symonds J.: The king of the Shadow Realm: Aleister Crowley, his life and magic (London 1989).
Zdroj: Nakonečný M.: Lexikon magie, Praha 2001


Aleister Crowley (12. říjen 1875 – 1. prosinec 1947) byl britský okultista, spisovatel, filozof, jogín, špion, šachista, astrolog, malíř, hedonista, drogový experimentátor, bisexuál, sociální kritik a horolezec. Vytvořil filosofický systém Thelema a byl jeden z největších teoretiků tohoto filozofického systému. Pro tento systém je nejvýznamnější jeho kniha The Book of the Law (Liber AL vel Legis, česky Kniha zákona), jež se stala ústřední knihou Thelemy, sepsaná v roce 1904.
Senzachtivé plátky té doby o něm psaly jako o "nejprohnanějším muži, který kdy žil". Vysloužil si také přezdívku "nejhříšnější muž světa". Měl neustále problémy s obviňováním ze strany veřejnosti a úřadů kvůli své "morálce". Několikrát kvůli tomu stanul i před soudem.
V roce 2002, jej hlasování BBC popsalo jako sedmdesátého třetího největšího Brita všech dob, protože inspiroval a bylo na něj odkazováno nespočetnými spisovateli, hudebníky a tvůrci filmů včetně Behemoth, Alana Moorea, Ozzyho Osbourna, Jimmyho Page, Davida Bowieho, Kennetha Angera a Harryho Everetta Smitha. Také byl citován jako klíčová inspirace pro množství pozdějších esoterních skupin a osobnosti, včetně osobností jako je Kenneth Grant, Gerald Gardner a do určité míry také Austin Osman Spare.

Dětství

Aleister Crowley se narodil 12. října 1875 ve Warwickshire v Anglii jako Edward Alexander Crowley, mezi jedenáctou hodinou večerní a půlnocí, do poměrně zámožné rodiny Edwarda Crowleyho a Emily Berthy Bishop. Jeho otec byl protestantský kazatel ortodoxních Plymouthských bratrů (Plymouth Brethen), puritánské křesťanské sekty. Jeho dětství nebylo nijak zvlášť šťastné.
29. února 1880 se narodila jeho sestra Grace Mary Elisabeth, několik hodin po narození však zemřela. Smrt jeho otce v roce 1887 a přehnaná zbožnost, která se promítala do jeho výchovy, jej přiměly vzbouřit se proti rodině. Matka, která byla již zoufalá z jeho chování, jej nazvala "Bestií" (Antikrist z biblického Zjevení Janova), toto označení si ponechoval a začal se za Antikrista také považovat.Emily Bartha Bishop zemřela v roce 1917.

Studium

Po studiích na internátních školách Malvern College, Eastbourne College a Tonbridge School odchází Crowley roku 1895 na Trinity College v Oxfordu. Po tři roky zde studoval filosofii, psychologii a ekonomii i klasickou filologii. Učil se starořecky, francouzsky i latinsky, věnoval se i diplomacii. Byl také vynikající matematik a stratég, což úspěšně prokázal ve hře v šachy, roku 1879 se zúčastnil šachového kongresu v Berlíně. Nejvíce jej však uchvátila magie a hermetismus, které začal pilně studovat.
Mění si také křestní jméno na Aleister.

Dílo

r. 1898 - Acedalma - sbírka básní
r. 1898 - White Stains - sbírka básní (r. 1924 odsouzena a převážně zničena)
r. 1901/1902 - Magic - román inspirovaný setkáním s W. Somersetem Maughamem
r. 1903 - Snowdrops from Curate's Garden - básnická sbírka
r. 1904 - The Book of the Law - Kniha zákona - filozofický spis
r. 1910 - Bagh-i-Muattar - básnická sbírka
r. 1912 - A Description of the Cards of the Tarot (Popis tarotových karet)
r. 1913 - Hymn to Pan - patrně nejslavnější Crowleyho báseň
r. 1917 - Moonchild - román (vychází až r. 1929)
r. 1940 - Thumbs Up! - vlastěnecká báseň
r. 1944 - Kniha Thothova, krátké pojednání o tarotu Egypťanů
Píseň k panovi (ukázka)
Zachvěj se rozkoší,
tajemnou mocí mojí modlitby zavolán!
Příď, pádící z hlubin Panovy noci!
Io Pan!
Io Pan! Io Pan!
Připluj čile ze Sicílie a z Arkádie!
Jka toulavý
Bakchus opilý s nymfami, fauny a satyry
na sněhobílém oslu z daleké přijeď země, přijď přes moře, přijď ke mně, ke mně.

Crowley - malíř

Cowley se převážně ve 30. letech věnuje aktivně malování. V říjnu 1930 vystavuje v berlínské galerii Porza.

Crowley - cestovatel

V letech 1901 - 1902 procestoval Indii, Barmu, vylezl na K2, a poté žije v Paříži. V roce 1905 vystoupil na horu Kančendženga(Kangchenjunga) v Himalájích, ale výprava skončila tragédií. Po osobních konfliktech se výprava rozdělila a několik účastníků zahynulo.
V roce 1906 cestoval napříč pouští v Čině. Rok 1908 strávil cestováním po Maroku v doprovodu svého přítele básníka Victora Neuburga. V letech 1909 a 1911 opět cestuje s Neuburgem po severní Africe a uskutečňuje evokaci Choronzona. Roku 1913 odjíždí do Moskvy. V roce 1919 se vrací do Anglie. Na přelomu let 1919 a 1920 krátce pobývá v USA. V roce 1920 se stěhuje na Sicílii, odkud je v roce 1923 vykázán Benitem Mussolinim, a odjíždí do Tunisu. Až do roku 1928 cestuje po severní Africe,Německu a Francii, ze které je roku 1929 taktéž vypovězen. Po roce 1939 se vrací do Anglie

Crowley - manžel a otec

Roku 1902 se Crowley žení s Rosou Kellyovou. V roce 1906 cestuje společně s ní a jejich malou dcerou Nut MA Ahathor Hecate Appho Jezebel Lilith po Číně. Crowleyho dcera zde tragicky umírá. Roku 1909 se Aleister s Rosou rozvádí. V roce 1918 se v Anglii seznámil s Leah Hirsgovou. Na Sicílii, kam se přestěhoval, zemřela jeho další dcera Anne Leah. S Američankou Dorothy Olsenovou cestoval ve dvacátých letech severní Afrikou. V roce 1929 byl z Francie vypovězen i se svojí milenkou Marií Teresou de Miramar, kterou si ještě téhož roku v Německu bere za ženu. Dalších milenek a partnerek měl jako "nejhříšnější muž světa", který s oblibou praktikoval sexuální magii, nepřeberně.

Crowley - mág

Hlásil se k svobodnému zednářství, jeho členství však bylo zpochybněno. V roce 1907 založil skupinu Aegentinum Astrum (AA) neboli Stříbrná hvězda (latinsky Argenteum Astrum, popř. Arcanum Arcanorum, řecky Άστρον Αργόν či hebrejsky Arikh Anpin). Měl významnou pozici taktéž v několika řádech. Kupříkladu v Ordo Templi Orientis. V roce 1912 se stal hlavou anglické větve této kupiny. Působil v Řádu Zlatého Úsvitu (Hermetický řád zlatého úsvitu), který určitou dobu vedl, a který se díky rozepřím, během jeho vedení rozpadl.Po roce 1920, kdy se uchyluje se svými následovníky na Sicílii, zakláda zde Posvátné opatství thelemských mysterií (The Sacred abbey of the Thelemic Mysteries). Thelema filozofický směr vycházející z Crowleyho Knihy zákona, kterou mu údajně v roce 1904 nadiktovala netělesná entita jménem Aiwass. Základem tohoto učení je teze: "Konání vůle tvé je veškerý zákon." Crowley později přpustil, že se nechal inspirovat dřívějšími autory. Podobnou mylšenkou se zabýval např. již v 16. století spisovatel François Rabelais. Většinu Crowleyho magických rituálů tvořily rituály sexuální a někdy též s požíváním rozličných drog, některé z nich publikovali ve svých knihách čeští okultisté Josef Veselý a František Kabelák, vyjma toho se Crowley zabýval prací s knihou Lemegeton a pověstná je především Crowleyho provedení rituálu z knihy Svaté magie mága Abramelina. Velmi se také věnoval enochiánské magii, výsledky v tomto směru jsou dobře zdokumentované. Sám Crowley o sobě tvrdil, že vykonal veškěré existující magické rituály a vyvolal všechny možné démony. Jeho snad nejslavnější magický rituál byla evokace démona Choronzona, pána veškeré formy a démona chaosu, kterou provedl v saharské poušti v Alžírsku spolu s irským básníkem Neuburgem a Crowley při ní stál v magickém trojhranu, kde se obvykle zjevuje démon, což je jediný zdokumentovaný případ.

Roku 1912 poblikoval krátké pojednání s názvem A Description of the Cards of the Tarot (Popis tarotových karet). Dle Crowleyho podkladů výtvarně zpracovala lady Frieda Harrisová 78 karet Crowleyho Thothova Tarotu. Pět let pracovala na díle, které bylo prvně představeno veřejnosti roku 1943 v Londýně. Crowley tyto karty doplnil knihou výkladů Kniha Thoth, krátké pojednání o tarotu Egypťanů, která poprvé vyšla v roce 1944. Crowleyho tarot je dodnes jedním z nejoblíbenějších tarotových systémů vůbec, vychází se z něj nejen při studiu výkladu tarotu, ale také hermetismu (hermetismus).

Crowleyho ke konci života trápil nedostatek financí, astma a stále se zvyšující denní dávka drog, které začal brát již v mládí. Střídaly se u něj návaly deprese a euforie. 17. ledna 1945 se přestěhoval do hotelu Netherwood v Hastingsu. Dle svědků se živil jen míchanými vajíčky, studeným krocanem a heroinem. Aleister Crowley umírá 1. prosince 1947 na selhání srdeční činnosti a chronické astma ve věku 72 let. Jeho popel byl odvezen do USA.

Zdroj: Wikipedia



Budeme vám dnes vyprávět příběh, u něhož vám budou vstávat vlasy hrůzou na hlavě, anebo se u něj potrháte smíchy. Nejspíše však něco z obojího. Je to příběh muže, který nevstoupil do středoškolských učebnic dějepisu, ale přesto ovlivnil svět kolem nás možná více, než bychom si chtěli přiznat. 

A to ačkoli byl bezpochyby šílencem. (Ačkoli ačkoli?) Od tohoto šílence se rozbíhají pozoruhodné nitky moderní magie, nitky na jejichž koncích nemineme německý nacismus, moderní satanismus, extrémní proudy feminismu, sexuální revoluci, scientologii ani korespondenční vzdělávací kurzy amerických katolíků. Nevíme, zda je to příběh o zlu. Jistě však o teatrální křeči. Příběh muže, který si udělil titul Spasitel světa, Logos Eónu, Mesiáš Horovy doby, Nejvyšší a Svatý král Irska, ostrova Iona a všech Britů Gnostického chrámu, Princ Džio Chán, Hrabě Vladimir Svareff, Hrozná šelma Bafomet a zhruba desítku dalších. Příběh nejslavnějšího čaroděje Novověku Aleistera Crowleyho. Spánek rozumu plodí příšery, chtělo by se říci s malířem Goyou úvodem. Dodejme jen, že spánek rozumu může spočívat i v neschopnosti vidět existenci příšer...

Byl miláčkem meziválečného bulváru, který ho překřtil na lidskou zrůdu a nejhříšnějšího muže světa. Všeobecně se o něm v novinách také psalo jako o Šelmě. Bulvární pisálci byli z jeho kousků naoko zděšeni, ve skutečnosti s nadšením reprodukovali všechny jeho výstřednosti. Byl jakýmsi archetypem moderní hvězdy show-byznysu. V jistém smyslu skutečně předběhl svou dobu: bral drogy, miloval sexuální perverze, zajímal se o jógu a tantru, provokoval, přehrával, bouřil se, prozradil na sebe vše. Dnes by patrně vydělával milióny. Jeho příběh byl však opačný: Aleister Crowley se narodil v bohaté rodině a zemřel jako nuzák. Byl inteligentní, skvěle ovládal například šachy a vystudoval na univerzitě v Cambridge. Byl fyzicky zdatný, platil kupříkladu za zkušeného horolezce. Byl vtipný, což je v dějinách magie cosi zcela výjimečného. Zkrátka perspektivní mladý muž z dobré rodiny, řeklo by se dnes. Crowley byl však navíc ještě šílený.

Jeho otec byl velice přísný a nábožensky založený. Mladý Crowley ho nenáviděl a s ním i náboženství. Jeho zoufalá matka ho proto nazvala „Šelmou 666“ podle Zjevení sv. Jana a mladý Crowley tuto přezdívku hrdě přijal a celý život používal. Považoval se za inkarnaci mága Eliphase Léviho, hraběte Cagliostra, proslulého Edwarda Kelleyho a papeže Alexandra VI. Již jako velmi mladý se začal zajímat o magii. Vstoupil do nejslavnějšího magického sdružení v Británii i Evropě - Zlatého úsvitu (Golden Dawn), kde potkal tehdejší intelektuální elitu měšťácké společnosti. Vůdcem byl jistý Samuel Liddell Mathers, který přijal jméno MacGregor. Crowley však budil mezi členy bratrstva pohoršení svou bisexualitou, návykem na heroin a uctíváním Satana. Dostal se do sporu s Mathersem a dosáhl rozkolu v bratrstvu. A jak že jejich spor probíhal? Nuže, poslouchejte dobře: Mathers poslal ke Crowleymu překrásnou mladou dívku, aby ho svedla. Dívka však byla upířicí. To Crowley rozpoznal a pronesl k upírce mocné zaříkávání. Mladá krásná dívka se proměnila v ohyzdnou babiznu a „sršíc kletby odkulhala z místnosti.“ Mathers pak vyslal astrálem další magický úder, který zahubil Crowleyho psy. To už si Aleister nenechal líbit a vyvolal mocného démona Belzebuba, který si v doprovodu čtyřiceti ohyzdných ďáblů vyšlápl na Matherse. Ano, končilo devatenácté století a po znuděných kavárnách a salónech měšťanského světa se proháněli belzebubové. Mimochodem Mathersova žena svedla podobnou astrální bitvu s jinou veleslavnou moderní čarodějnicí Dion Fortunovou, na kterou vyslala astrální smečku „páchnoucích kocourů bezuzdných mravů“...

Po sporu ve Zlatém úsvitu nadiktoval v Káhiře Crowleymu jeho velký duch-inspirátor Aiwass tzv.Knihu zákona, ve které shrnul své filozofické názory. Stalo se tak roku 1904 a od té doby se Crowley považoval za Mesiáše a Spasitele, před kterým stojí úkol zničit křesťanství, symbol „Osiridovy epochy“, a vybudovat nové náboženství „epochy Horovy“. Toto své náboženství nazýval thelemské, od řeckého slova thelema-vůle, a spočívalo na jakémsi mystickém anarchismu: každý měl bez studu a skrupulí činit, co chce, a tím naplňovat vyšší vůli. K tomu účelu založil roku 1907 řád Stříbrné hvězdy. Ten však neuspěl a tak se roku 1912 Crowley stává předsedou britské sekce německého řádu Orientálních Templářů, kteří se zabývali sexuální magií, jež měla být tím velkým tajemstvím dávných Templářů. Crowley sám hovořil o magick, přičemž „k“ na konci slova odkazovalo na řecký pojem kteis, což je označení ženského přirození. Od té chvíle se stupňují jeho sexuálně perverzní praktiky a šílenost jeho obřadů. Roku 1916 například vykonal rituál(který si sám pochopitelně vymyslel), na němž pokřtil žábu a pak ji sadisticky ukřižoval po vzoru Ježíše Krista.

Za války působil v Americe, kde pro Němce psal protibritské propagandistické články. Připsal si tedy na konto svých pečlivě střádaných hříchů i vlastizradu. To způsobilo, že se po válce stal víceméně štvancem. Zprvu se usadil v rodinné vile na Sicílii, kde se svými tehdejšími dvěma milenkami - Šarlatovou ženou čili Thovtovou Opicí(!) a Sestrou Cypris (kromě toho měl ještě jasnovidnou manželku Rosu) založil tzv. Thelemské opatství. Sexuální orgie a výstřednosti však vzbudily pozornost italského bulváru. Londýn zaapeloval na italskou vládu a ta Crowleyho i s jeho čarodějnickým dvorem vyhostila. Pak už jen bloumá Evropou, vytváří magické kroužky a skandály a beznadějně propadá heroinu, ačkoli se snaží neustále léčit. Umírá v zapomnění těsně po druhé světové válce spolu s tím podivným dekadentním světem belle epoque.



Alespoň tak by se mohlo zdát. Ve skutečnosti povstala celá řada Crowleyho žáků. Těch přímých i nepřímých. Některé souvislosti překvapí, jiné méně. Vedením Americké lóže Orientálních Templářů byl například v Crowleyho době jmenován jistý Harwey Spencer Lewis. Reklamní agent a člen tzv. Péladanova Katolického (!) rozenkruciánského řádu. Ten později založil Starodávný a Mystický řád Růžového kříže - AMORC, který dnes v Kalifornii vykazuje tučné zisky na korespondenčních vzdělávacích kurzech. O něco později vzniká další americká lóže Crowleyho Orientálních Templářů - tzv.Církev Thelemina též zvaná Agapina lóže. V jejím čele stane mladý vědec Jack Parsons, který se překřtil na Belariona Armilusse Al Dažála Antikrista. Ten se v roce 1946 pokusí v jednom newyorském bytě zplodit dítě, které by bylo inkarnací Babalon (bohyně zosobňující ženský princip). Za účelem soulože si vyvolá ducha zelenooké dívky. Soulož s duchem je však obtížná a tak přízrak bohužel neotěhotní. Není bez zajímavosti, že po Parsonsově boku nalezneme při tomto tyátru i muže jménem Ron Hubbard, pozdějšího zakladatele Scientologické církve, jejíž příslušníci vás dnes u nás lákají rozličnými letáčky na všelijaké Oxfordské testy osobnosti. Nadšeným obdivovatelem Crowleyho byl i Angličan G.B.Gardner. Ten založil moderní čarodějnické sabaty. Z gardnerovského hnutí pramení všechny dnešní podoby čarodějnictví, které prezentují naše média- sexuální magie, bylinky, tarotové karty, návaznost na Druidy a Kelty. Hnutí čarodějnic souvisí i s některými větvemi feminismu, existují speciální lesbické i gay čarodějnické sabaty. Velkou radost musí mít v pekle A. Crowley i ze svého nástupce Antona Szandora La Vey, který roku 1966 založil v USA Satanovu církev. Mimochodem, její členové mají prý tyto cíle: peníze, úspěch, sláva a moc. Takže ono těch horlivých žáku Šelmy mezi námi dnes běhá zřejmě mnohem více, než kolik se jich vejde do podivínských kroužků, o nichž jsme si dnes vyprávěli... 
 

Další obsah této kategorie

Villiers de l'Isle-Adam

Jean-Marie-Mathias-Philippe-Auguste, comte de Villiers de l'Isle-Adam (7. listopadu 1838 Saint-Breuc, Bretaň – 19. srpna 1889, Paříž) byl francouzský spisovatel, předchůdce symbolismu.

Jmenný slovník A - B

Jmenný slovník známých i méně známých osobností hermetických věd (alchymie, magie, astrologie, tarotu), filosofie, náboženství i mystiky. 

Jmenný slovník C - D - E - F

Jmenný slovník známých i méně známých osobností hermetických věd (alchymie, magie, astrologie, tarotu), filosofie, náboženství i mystiky. 

Jmenný slovník G - H - I - J

Jmenný slovník známých i méně známých osobností hermetických věd (alchymie, magie, astrologie, tarotu), filosofie, náboženství i mystiky. 

Jmenný slovník K - L - M

Jmenný slovník známých i méně známých osobností hermetických věd (alchymie, magie, astrologie, tarotu), filosofie, náboženství i mystiky. 

Jmenný slovník N - O - P

Jmenný slovník známých i méně známých osobností hermetických věd (alchymie, magie, astrologie, tarotu), filosofie, náboženství i mystiky. 

Jmenný slovník R - S - T

Jmenný slovník známých i méně známých osobností hermetických věd (alchymie, magie, astrologie, tarotu), filosofie, náboženství i mystiky. 

Jmenný slovník U - V - Z

Jmenný slovník známých i méně známých osobností hermetických věd (alchymie, magie, astrologie, tarotu), filosofie, náboženství i mystiky. 

Baal Šem Tóv (zkr. Bešt, Israel ben Eliezer; 1699 až 1760)

Dosud žádné mystické hnutí si nepodmanilo lidovou představivost tak jako chasidismus. V době svého největšího rozkvětu mělo toto hnutí miliony stoupenců. O chasidismu bylo napsáno mnohé, jeho meditační aspekty však bývají opomíjeny, mezi jiným proto, že nejsou zjevné při prvním pohledu, bez důkladné znalosti nauky ranějších kabalistických škol. A přesto to byly právě meditační praktiky, které daly chasidismu mocný vnitřní impuls a přivedly do jeho řad mnoho význačných kabalistů.

Zoroaster (též Zarathustra; 6. stol. př.n.l.)

Perský esoterik s pověstí mága, tvůrce dualistického ná-boženského systému, tzv. zoroastrismu (v.), perského esoterismu, který je obsahem Avesty. Různí badatelé určují období Zoroastrova života různě (Plutarch je klade do doby pěti tisíc let před trójskou válkou). 
 

Smíchovský, Jiří Arvéd (1898-1951)

Jednou z nejvíce rozporuplných osobností českého hermetismu byl Jiří Arvéd Smíchovský. Jezuita, údajný zednář, černý mág, konfident nacistické tajné služby, konfident komunistické statní bezpečnosti. Člověk nadmíru vzdělaný, milovník knih... 
,,Pocházím z rodiny národnostně smíšené. Otec byl německého původu, s německým školním vzděláním, matka jest Češkou. Za prvního sčítání lidu v roce 1921 jsem přiznal národnost německou. Pokud jsem byl v Československu, pohyboval jsem se současně ve společnosti české i německé. De facto jsem neměl vůbec národního neb politického přesvědčení a zůstal jsem v tomto směru i později indiferentní. 

Rasputin, Grigorij Jefimovič (1869-1916)

Grigorij Jefimovič Rasputin (10. ledna 1869, Pokrovskoje, Rusko – 16. prosince 1916, Sankt Petěrburg, Rusko) byl ruský mystik, který měl velký vliv na poslední ruské vládce z dynastie Romanovců. Rasputin hrál důležitou roli v životě cara Mikuláše II., jeho ženy carevny Alexandry Fjodorovny a mladého careviče Alexeje.

Potocki, Jan (1761-1815)

... polský hrabě, známý jako autor jednoho z nejzvláštnějšího povídkového souboru XIX. století – pověsti „Manuscript trouvé a Saragossa“ – „Rukopis nalezený v Saragoze“. Je to nepravděpodobná směs historie o nejnezvyklejších událostech napsaná podobně jako arabské „Pohádky tisíce a jedné noci“. Bohatýr pověstí, mladý belgický důstojník, kapitán gardy valonské seňor Alfons van Worden vypráví o svých fantastických i podivuhodných příhodách, které zažil za 66 dní, a jsou spojené kabalisty, démony, oživlými mrtvolami, astrology i tajnými společnostmi. 

Lévi, Eliphas (1810-1875)

Největší postava novodobého hermetismu, jehož dogmata znovu objevil a zformuloval, významný kabalista, který mimo jiné provedl rekonstrukci Šalamounových klíčků. Tento „obnovitel hermetických tradic" byl původně katolickým knězem (jáhnem), ale pro své revoluční názory byl umístěn v klášterní klauzuře, kde se seznámil s hermetickou literaturou, a posléze byl zbaven kněžského svěcení. Svých svérázných názorů na podstatu katolicismu se nikdy nevzdal a pokoušel se o jistý smír mezi katolicismem a hermetisinem. 

Isis (Eset)

Egyptská bohyně Isis (Eset) byla man želkou a sestrou boha Osirida, ale je úzce spo jována též s ideou bohyně Maat, jejímž pánem byl Thoth. O bohyni Maat se praví, že se přátelí se všemi bohy a že přichází z nebes, ale „sjednocuje se s pozemským"...

 

Guaita, Stanislas De (1861-1897)

Francouzský básník symbolista, markýz, duchovní žák Eliphase Léviho (v.), přední martinista, zakladatel řádu Rose-Cro-ix-Cabbalistique (1882) a jeho velmistr, největší reprezentant hermetismu z konce minulého století. Zemřel mlád, údajně v důsledku zpětného odrazu v magickém souboji s abbém Boulanem (v.), ve skutečnosti na předávkování morfia. Autor vynikající, bohužel nedokončené trilogie Had Genese, Pojednání o prokletých vědách: S v. I.: Le temple de Satan (1891, čes. Chrám Satanův 1921), sv. IL: La clef de la magie noire (1896, čes. Klíč k černé magii. Sv. I. 1921, sv. II. 1934), sv. III.: Le problème du mal (dlouho po smrti v úpravě jeho sekretáře O. Wirtha, 1976). Dále napsal vynikající esej Au seuil du mystère (1896, čes. ve velmi zkráceném vyd. 1921). Své základní dílo koncipoval podle tarotového klíče a na fenoménech černé magie ilustroval dynamické principy astrálního světla. (Wirth O.: Stanislas de Guaita, Paris 1935.)

Cordovero, Rabbi Moše (1522-1570)

Slavný kabalista pocházející ze Španělska, posléze rabbi v Sa-fetu, autor díla Pardés rimmením (Zahrada granátových jablek), které „je systematickým úvodem clo kabaly a vý¬kladem četných míst Zoharu" (O. Eliáš 1938). Dále na¬psal mimo jiné Or Jak ar (Drahé světlo), v němž se zabý¬val komentováním Zoharu. Propracoval učení o sefirách (v.) a jejich působení v hmotném světě.

Dee, John (1527-1607)

Významný anglický příro¬dovědec a matematik, ale také jedna z největších postav renesančního hermetismu. Zabýval se prakticky magií a alchymií (také na dvoře císaře Rudolfa II. a Viléma z Rožmberka): v magii pracoval se zrcadly a s médiem Edwardem Kelleym a získal klíče k tzv. henochiánské-mu jazyku, tajemné řeči teurgických inteligencí. Jeho nejlepším dílem je Monas hieroglyfa (1564 - v.). Pro¬tokoly z jeho magické praxe byly publikovány (Casau-bon M.: Trne and faithfull relation of what passed for many years between Dr. John Dee and some spirits, London 1659). (Kiesewetter C: John Dee, ein Spiritist des XVI. Jahrhunderts, Leipzig 1893.)

Cagliostro, Alexander (1743-1795)

Je sporné, zda byl tento hrabě, svobodný zednář vysokého stupně, zakladatel egyptského zednářství a legendární divo-tvůrce totožný s dobrodruhem a podvodníkem Josefem Bal samem, který zemřel ve vězení inkvizice; M. Haven (Le maítre inconnu Cagliostro: étude hisíorique et cri-tique sur la haute magie, 1964) tuto identitu na základě určitých důkazů odmítá. Cagliostro působil v mnoha evropských zemích, získávaje svými činy pověst mága a alchymisty, vystupuje jako Velký Kopta, zasvěcenec staroegyptského esoterismu, zakládaje četné lóže, ale také aféry. Na jeho egyptský zednářský ritus navazoval řád Memfis-Misraim. J. W. Goethe zpracoval jeho osudy v díle Grose Kophta (1791), A. Dumas v rozsáhlém románě Josef Balsamo psal spíše o druhém „Cagliostrovi".

Abulafia, Abraham Ben Samuel (1240-1291)

Abulafiovo dílo obsahuje bohatý autobiografický materiál, na jehož základě si o jeho životě můžeme udělat poměrně dobrou představu. Při čtení těchto životopisných pasáží před námi vyvstává portrét člověka přímého, neobyčejně nadaného, byť s mnoha lidskými chybami.
Abulafia se narodil roku 1240. Podle hebrejského kalendáře to byl rok 5000, tedy přesně počátek nového milénia. A právě tuto skutečnost Abulafia často uvádí na důkaz své předurčenosti ke zvláštnímu poslání.

Albertus Magnus (1193-1280)

Významný německý teolog, dominikán, profesor pařížské Sorbonny, učitel sv. Tomáše Akvinského, autor - mimo jiná díla - Compendium Theologiae veritatis (1473; sebr. spisy tvoří 38 sv.). Je mu přisuzována, zřejmě neprávem, řada spisů o magii a zejména alchymii, jakož i grimoáry Malý a Velký Albert, pověstná Egyptská tajemství Alberta Velikého, spis Liber de alchimia a další.

Becalel, Jehuda Low Ben - Rabbi Low (1512-1609)

... je zde zmíněn proto, že do rudolfinské doby a jejích legend, které ovšem mnohdy vznikaly a vyvíjely se mnoho desítek a často i stovky let po Rudolfově smrti, patří. Nikdy nevytvořil umělého člověka a nikdy se o to nejspíš ani nepokoušel. Byl to prostě jen významný učenec své doby, vzdělaný v teologii, filozofii, matematice, astrologii, astronomii. Byl to význačný znalec talmudu. Ví se, že císař ho minimálně jednou navštívil v ghetu. Setkání zorganizoval císařův bankéř. O čem si vzdělaný císař a vzdělaný rabín povídali ale nevíme. Nejpravděpobnější se zdá, že setkání bylo motivováno Rudolfovým zájmem o kabalu, ale můžeme se jen dohadovat.

Bruno, Giordano (1548-1600)

Jeden z největších filosofů v období renesance, italský dominikán, později pro kacířství z řadu vyobcovaný, činný na mnoha evropských univerzitách, posléze osm let vězněný inkvizicí a upálený jako „kníže kacířů". V rámci svého bytostně vyznávaného panteismu (bůh je nejvyšší vesmírný zákon a vesmír je oduševnělý živoucí celek, v němž vše svým způsobem žije v podivuhodných vztazích), silně ovlivněn dílem Mikuláše Kusánského a Paracelsem, se velmi přiblížil hermetickému pojetí duše světa. 

Blake, William (1757-1827)

William Blake (28. listopadu 1757 Londýn – 12. srpna 1827 Londýn) byl anglický malíř a básník.

Karel Weinfurter

Karel Weinfurter (27. května 1867, Jičín - 14. března 1942, Praha) byl překladatel, spisovatel a zakladatel novodobé české křesťanské mystiky. Jako badatel v oblasti okultismu dosáhl světového renomé především svým dílem Ohnivý keř (I. vyd. 1923). Vedl mystický spolek Psyché, vydával mystice a okultismu věnovanou revue Psyche a byl členem společnosti českých hermetiků Universalia. Spolu s Gustavem Meyrinkem byli prvními, kdo v Čechách začali koncem 19. století prakticky provozovat jógu. Napsal necelou stovku knih a kolem tří set jich přeložil.

Oldřich Eliáš (1895-1941)

Vyrůstal v Táboře, později žil v Praze, kde vystudoval právnickou fakultu. Současně navštěvoval přednášky o asyrologii a egyptologii a studoval hebrejštinu. Sbíral starou čarodějnickou literaturu a věnoval se i spiritismu a chiromantii. 
24.9. 1895 Tábor - 8.11. 1941 Osvětim

Jan Kefer (1906-1941)

PhDr. Jan Kefer ( 31. ledna 1906 Nový Bydžov - 3. prosince 1941 Flossenbürg) byl významný český astrolog, hermetik a publicista meziválečného období 20. století.

František Kabelák (1902-1969)

František Kabelák (8. listopadu 1902 - 5. září 1969) byl významný český hermetik, mág a kabalista. Podílel se na činnosti pražské společnosti Universalia.

Josef Louda (Theophanus Abba; 1901-1975)

Výrazná osobnost z kruhu českých universalistů, znalec Tarotu a alchymista Josef Louda, píšící pod pseudonymem Theophanus Abba. Níže celý životopis z pera prof. Nakonečného a pátrání po jeho hrobě v Terezíně, vč. fotek. 

Johannes Faust - podrobný životopis II.

Dvě písemná svědectví jsou zvláště významná, neboť pocházejí od hermetiků. Nechal jsem si je proto až nakonec. Sponnsheimský opat Johannes Trithemius sděluje ve svém dopise z 20. srpna 1507 matematikovi a dvornímu astrologovi kurfiřta falckého Johannu Virdungovi o Faustovi následující:

Johannes Faust - podrobný životopis I.

Doktor Faust, učenec, magik a čarodějník, který v touze po poznání upsal svoji duši ďáblu, je známou postavou. Jeho pohnutý osud byl v minulosti mnohokrát literárně ztvárněn. To, co se o Faustovi traduje, je z velké části jen legenda, v jejímž centru nicméně stojí skutečná historická postava. 

František Bardon (1909-1958)

Narodil se v Kateřinkách č.p. 314 jako prvorozený syn Viktora (Vítězslava) Bardona (*16. 5. 1885) , klempířského tovaryše v Hatschkově továrně na Jutu v Opavě, a jeho manželky Ludvíky (*27. 2. 1885), dcery Karla Herudka, podruha v Komárovských Chaloupkách, a jeho ženy Emilie Kubánkové. Rodiče byli sezdáni 12. 1. 1909 a měli celkem 12 dětí, z nichž dospělosti dožily syn František a dcery Štěpánka, Anna, Marie a Božena.