Dopis Augustina Hubera ďáblu

Přátelský pozdrav a službu vzkazuji nejprve, nejmocnější bože Lucifere, zároveň nejmocnější pane a kníže tohoto světa, také nejmocnější pane a princi v Orientě, mocný pane a Bože od Východu až k Západu!


Já Augustin Huber, jsem nemohl opomenouti, obrátit se k Vám se svými velkými žalobami, jak se mi tady na světě daří a jak jsem všemi svými přáteli opuštěn. Tak jsem si bezvýhradně předsevzal poddati se Vám, jako nejmocnějšímu Bohu a pánu Luciferovi, tělem i duší, krví i statky. Jestliže budete chtít dáti a poslati mi po svém služebníku dosti peněz pro mé potřeby, jsem připraven zapsati se Vám vlastní krví. Leč chci si vyhraditi určitý čas od data tohoto listu a to po 34 léta. Budete-li si to přáti, tedy opovím nepřátelství všem věřícím křesťanům, ať v duchovních nebo ve světských věcech. Jakmile tato léta uplynou, budete mít nad mým tělem i duší plnou moc a nakládat s nimi podle své vůle. Tak tomu má být do Vaší věčnosti. Kromě toho hodlám také opovědět nepřátelství všem svatým andělům na nebesích i s jejich Bohem a pánem. Chcete-li tak učinit, tedy Vás prosím jako svého Boha a pána Lucifera, abyste ode dneška, kdy dostanete tento dopis, do tří dnů položil na tomto místě odpověď, abych věděl, jak se mám zařídit.
Stalo se v neděli po Bartoloměji (25. srpna) léta 1591.
Augustin Huber, k Vašim službám po všechny časy připravený služebník.
A ďáblův vyznavač neopomněl připojit své pečeti ani důkladnou a přesnou adresu:
Tento dopis nechť se dostane nejmocnějšímu Bohu a pánu Luciferovi, zároveň nejmocnějšímu knížeti a pánu tohoto světa od východu až k Západu, princi v Orientě, mému vlastnímu Bohu a pánu, k vlastním rukám. V Pekle!


Zdroje:
Listy a obrazy z minulosti Jihlavy (František Hoffmann, 1958)
 

© Zpracoval: Dov (fr.  דוב,L.·.Z.·.S.·.), Lóže u Zeleného Slunce, Jihlava 2015 

Další obsah této kategorie

Čertův Hrádek

Před dávnými časy sídlily na Skalce blízko Čeřínku víly ve svém kamenném dvoře, z něhož se dosud v těchto místech povaluje mnoho kamenů. V těchto pohádkových dobách panovala nad svými družkami štíhlá černovlasá Kraťa s hlubokým planoucím okem.

Pověst o jihlavském Blaníku

Nedaleko Jihlavy směrem na sever vypíná se všem obyvatelům Jihlavy a okolí známý, pověstmi opředený kopec Rudný (Schatzberg).

Kaple sv. Antonína

Na výšině v hlubokých lesích nad vesničkou Rounek stojí dnes opuštěná kaplička sv. Antoníčka. O jejím vzniku se vypráví tato pověst:

Zaječí skok

Romantická zákoutí nám na své pouti nabízí řeka Jihlava. Na obou březích najdeme tichá místa pod starými olšemi, vodní tůně v nichž se ještě nedávno promenádila vydra a její stopy v blátě na břehu jen pomalu smýval déšť. Snad právě tady postává čas delší chvíli než kdekoliv jinde. Prostými slovy řečeno, je tady krásně.

Václav Hájek z Libočan a Jihlava

Autor známé Kronyky Czeské pocházel ze staré vladycké rodiny. Narodil se někdy na počátku 16. století. Ačkoliv byl vychováván ve víře podobojí, stal se kolem roku 1524 katolickým knězem.

Zvon Zuzana

Dne 18. května 1523 vypukl ve městě obrovský požár. Padly mu za oběť lidé, domy i zvony na věži kostela svatého Jakuba. 

Aktuality

26.3.2018

booked.net

 

15.9.2016
14.9.2016
13.9.2016 Spuštěno: 26.3.2018

Flag Counter