Historie města Jihlavy

Uprostřed rozsáhlé kopcovité, lesnaté a rybničnaté Českomoravské vrchoviny, po obou stranách bývalé zemské hranice mezi Čechami a Moravou, leží starobylé město Jihlava, nejstarší horní město českých zemí.

HISTORIE MĚSTA

Na konci 12.století je na návrší nad řekou Jihlavou historicky doložena slovanská vesnice s kostelíkem sv.Jana Křtitele. Stala se východištěm kolonizace kraje, neobyčejně urychlené nálezem stříbrných rud koncem 40.let 13. století. Stříbrná horečka sem přivedla horníky, řemeslníky a obchodníky z celé Evropy. Malá vesnice jejich náporu a potřebám nestačila, a proto se začalo na protějším břehu řeky budovat nové město. Bohatství plynoucí z dolování se projevilo zejména velkorysostí jeho založení.
 
Téměř současně byly stavěny tři hlavní církevní stavby – farní kostel sv.Jakuba a klášterní komplexy minoritů a dominikánů. Pravidelný půdorys pravoúhlé sítě ulic s velkým náměstím uprostřed byl dán stavebním řádem krále Přemysla Otakara II. z roku 1270. Královská privilegia zaručovala městu prosperitu a Jihlava se brzy stala jedním z nejmocnějších měst království. Bylo chráněno mohutným opevněním, náměstí lemovaly kamenné domy s podloubím, ve městě se razily mince. Zachované umělecké památky (iluminované právnické rukopisy a pozdně gotické plastiky) patří k nejvýznamnějším svého druhu v českých zemích.
 
Jihlava zaujímá přední místo i v oblasti právní – poprvé ve střední Evropě zde bylo vedle městského práva kodifikováno horní právo, které se stalo vzorem pro řadu dalších horních měst. Po dlouhá staletí byla Jihlava sídlem vrchního horního soudu.
 
Význam těžby stříbra poklesl koncem 14.století, kdy byly vytěženy nejbohatší žíly ryzího stříbra a doly postiženy zemětřesením a záplavami. Hospodářský vývoj města však již v té době zajišťoval obchod  a řemeslná výroba – zejména soukenictví – se na tři století stává rozhodujícím hospodářským odvětvím.
 
Velký požár města v roce 1523 ukončil středověkou etapu výstavby města, které bylo obnoveno v renesančním stylu. Vzniká jihlavský typ domu s tzv. krytým dvorem, kdy se nad gotickou dolní síní (mázhauzem) otevírá renesanční prostor horní síně s arkádovou lodžií s toskánskými sloupy, zaklenutý obvykle sklípkovou klenbou a často doplněný freskovou výzdobou.
 
Město velmi utrpělo za švédské okupace během třicetileté války. Byla vypálena předměstí, pobořena většina domů, ve městě zbyla pouhá osmina obyvatel. Trvalo více než sto let než byly zahlazeny všechny škody a Jihlava dosáhla nového hmotného i kulturního rozvoje.
 
Město bylo obnoveno v barokním duchu. Nejvýznamnější barokní stavbou je jezuitský kostel sv. Ignáce vybudovaný spolu s kolejí a gymnáziem v poslední čtvrtině 17.století.
 
Další etapa rozvoje se uskutečnila opět ve znamení sukna. Císařovna Marie Terezie do města pozvala nizozemské soukeníky, jejichž zkušenosti vedly ke zdokonalení výroby. Soukenictvím se živily tisíce lidí ve městě a okolí, ve druhé polovině 18.století byla Jihlava druhým největším producentem sukna v monarchii. Město se v té době mění – vymaňuje se z těsného okruhu hradeb, náměstí získává noční osvětlení, přestavuje se radnice, počátkem 19.století se bourají městské brány s úzkými průjezdy, průčelí domů jsou upravována klasicistně.
 
Celá městská památková rezervace – jedinečná kombinace gotické, renesanční a barokní architektury – potěší každého obdivovatele uměleckých památek a dávné historie.
Městská památková rezervace byla vyhlášena v roce 1951 (nové znění 1982). V historickém středu se nachází 213 památkově chráněných objektů, z toho 70 památek.

Zdroj: www.jihlava.cz


 

© Zpracoval: Dov (fr.  דוב,L.·.Z.·.S.·.), Lóže u Zeleného Slunce, Jihlava 2015 

Další obsah této kategorie

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Minoritský kostel Nanebevzetí Panny Marie je jednou z nejstarších kamenných staveb ve městě. Jeho vznik se datuje do období rané gotiky (1240 - 60). Pověsti říkají, že jihlavský konvent je nejstarším minoritským klášterem v našich zemích.  Je jisté, že klášter vznikl spolu s městem někdy ve čtyřicátých letech 13. století, písemně je doložen poprvé až roku 1257. Dnešní kostel představuje vzácně dochovaný typ mendikantských staveb, jeden z nejstarších toho druhu u ná

Jezuitský mlýn

Málokdo ví, že do nedávných dob stával v Jihlavě (Starých horách) tzv. Jezuitský mlýn. Nyní po něm zůstaly pouze rozvaliny, kolem kterých chodí lidé do práce.

Místa jihlavských kutišť

Společně se vydejme na obhlídku všech jedenadvaceti kutišť v okolí Jihlavy, kde si ukážeme, co se ze slavné minulosti dochovalo, v jakém stavu byly stopy po jihlavských dolech ještě nedávno a jak vypadají dnes. Nejprve se podívejme, kde se všude těžilo na území dnešního města.

Kostel sv. Jana Křtitele

Nejstarší jihlavský kostel v místech možného vzniku Jihlavy a původního osídlení. Kostel je zasvěcen tajemnému Janu Křtitelovi, související s křižáckým řádem Johanitů, uctíváním useknuté hlavy i svatojánskou nocí. Podrobně i obrazově níže. (Dov)

Alegorické sochy z Karlova zámečku

Popis a fotografie jednotlivých soch ze zaniklého Karlova zámečku v Jihlavě - Pávov. Je škoda, že jsou tyto nádherné (a částečně tajemné) sochy "schovány" před veřejností na dvoře magistrátu, kam běžně člověk nechodí. Rád bych je proto alespoň touto formou přiblížil veřejnosti. (Článek o Karlově zámečku naleznete ZDE)

Tiskárna školních knih a učebnic v Jihlavě (1588-1595)

Souběžně se starohorskou papírnou za Benedikta Freye působila v Jihlavě tiskárna, kterou zpočátku provozoval kazatel Kašpar Stolzhagen (lat. Caspar Stolshagius), učenec a humanistický básník. 

Papírna ve Starých horách v Jihlavě (1540-1946)

Papírna ve Starých Horách (Altenberg) byla založena na řece Jihlavě v roce 1540. Patří mezi nejstarší papírny v českých zemích. 

MUDr. Leopold Fritz

MUDr. Leopold Fritz se narodil 7.listopadu 1813 v myslivně Na pouštích, stojící dodnes při silnici ze Stonařova do Třeště. Otec byl revírníkem na třešťském panství. Z tohoto tichého venkovského prostředí Fritz odešel studovat nejdříve do Jihlavy a nakonec do Prahy. 

Městský poustevník Knorr

Kdo chodíval v padesátých letech ulicemi mezi jihlavským náměstím a hlavním nádražím, mohl potkat podivného člověka, který na první pohled vypadal jako poustevník. Pomalu kráčel celou tou dlouhou několikakilometrovou cestou od nádraží, kde bydlel, z kopce až k řece, pak do kopce do města a zase zpět domů. 

Jihlavská pevnost

Jihlavská pevnost (1300 - 1891) na souboru historických obrazů Gustava Kruma. (Dov)

Inkviziční protokol ve věci kacířské r. 1762

Protokol inkviziční ve věci kacířství v děkanátu jihlavském u sedmnácti farníků brtnických, z kacířství dílem podezřelých, dílem usvědčených, se seznamem zakázaných knih, které byly od vyšetřovaných přineseny. Níže naleznete zkrácený záznam procesu v nezměněné podobě dle dobové kroniky (kurzivou). (Dov)

Studium knihy doktora Fausta v Jihlavě r. 1591

V době vlády Rudolfa II. v Praze (1583 - 1612) a pouze 3 roky poté co Jihlavu navštívil John Dee (21.3.1587) se zde odehrál zajímavý příběh, který prokazatelně dokládá, že knihy doktora Fausta byly čteny (a snad i praktikovány) též v Jihlavě. Na tyto souvislosti prozatím nikdo nepoukázal. Níže naleznete celý příběh a proces v nezměněné podobě dle dobových kronik (kurzivou). (Dov)

Hrádek Heulos

Hrádek, Hrádeček, nebo někdy také Zámeček, je kamenná stavba ve starogermánském stylu, která se tyčí na dohled od centra Jihlavy v lesoparku Heulos (dnes Brezinovy sady) nad říčkou Jihlávkou. Stavba je umístěna v jedné linii s Bránou Matky Boží, kašnou Neptuna a radnicí.

Bauerova podzemní svatyně v Jihlavě

Jedno z nejzáhadnějších míst Jihlavy a pravděpodobně jediné místo tohoto druhu v ČR! Jak víme, měla Jihlava pro nacisty velký okultní význam. Konkrétní místo svatyně je neznámé a doufám, že to tak zůstane, kvůli soukromí i klidu majitele, i nadále. Každopádně symboly stále čekají na rozluštění. (Dov)

Letohrádek Karlův zámeček

Na místě dnešních hal firmy Bosch stával kdysí nádherný lovecký zámeček. Zbylo z něj jen 6 soch. Níže naleznete historii této unikátní stavby, mapy a nové fotky alegorických soch (o sochách více ve speciálním článku ZDE).

Jihlava - historické plány města a vyobrazení

Jihlavy prošla několikerým mapováním. Níže naleznete plány z let 1547, 1647, 1650, 1785, 1805, 1825, 1835, 1940, 2015. Je zajímavé sledovat postupný vývoj a zaniklé části. Níže též několik historických vyobrazeních. (Dov)

Unikátní soubor fotek staré Jihlavy

Z důvodu velkého zájmu zde uveřejňuji odkazy na mé galerie fotek staré Jihlavy. Celkem jde o 1125 obrázků rozdělených do tří galerií - každý obrázek funguje jako proklik do jednotlivých galerií! 

  

Jihlavské události 1226 - 1900

Události 1226 - 1900 a unikátní soubor historických obrázků Jihlavy od Gustava Kruma. (Dov)

 

 

Popraviště v Jihlavě

Královské město Jihlava jich mělo od počátku své existence hned několik. První bylo u samého pranýře na horní straně náměstí, což potvrzují písemné prameny. Nejeden zločinec tu byl sťat pro výstrahu.

 

 

Náhrobní kameny v obvodové zdi kostela sv. Jakuba

Zajímavé téma - komu vlastně patří náhrobky v obvodu kostela sv. Jakuba? Tato informace je bohužel nedostupná jak na webu města tak i farnosti. Proto jsem si dovolil vše zpracovat formou popis-překlad-fotka. 

Zahrada MUDr. Leopolda Fritze

Dnes už není po zahradě ani památky. Zmizela veškerá zeleň, zmizel zahradní domek a obvodová zeď. Zapomnělo se na jednu velkou jihlavskou záhadu, která v roce 1935 vzrušovala veřejnost stejně, jako

Aktuality

26.3.2018

booked.net

 

15.9.2016
14.9.2016
13.9.2016 Spuštěno: 26.3.2018

Flag Counter