Hrádek Heulos

Hrádek, Hrádeček, nebo někdy také Zámeček, je kamenná stavba ve starogermánském stylu, která se tyčí na dohled od centra Jihlavy v lesoparku Heulos (dnes Brezinovy sady) nad říčkou Jihlávkou. Stavba je umístěna v jedné linii s Bránou Matky Boží, kašnou Neptuna a radnicí.

Původ názvu hrádku

Německá verze am Heillos (na heilose), která se dodnes často používá, má svůj původ pravděpodobně v pohanských dobách jako svatý háj, svatý les, ale také jako les „nesvatý". Z roku 1444 byla zaznamenána verze „hayleius", z roku 1461 „heyleiss", z roku 1473 „hawrleiss".
Dle současného německého pravopisu lze přeložit:
Heil – spása, blaho, zdar
das Los – úděl, osud
los – zbaven, zproštěn, prost (čeho)
heillos – zlý, zoufalý, žalostný, neblahý, zatracený, bezbožný, bohaprázdný
Lze tedy usuzovat, že původní význam názvu mohl být například „zatracený kopec" nebo „bezbožný vrch", „zlý kopec", „žalostný kopec" a podobně. Psaná verze Heulos užívaná ve 20. století je pravděpodobně přepis téhož významu.

Objekt
Samotný objekt hrádku je mohutná trojkřídlá budova ve tvaru písmene U, kde nádvoří je situováno severně. Stavba byla kompletně vybudovaná z kamene. Na krajích vstupního dvoru jsou dvě rohové věže. Celý komplex vznikl jako dvoupatrový s obytnými podkrovními prostory. U konce pravého křídla byla přistavěno několik garážových stání, které fungují dodnes. Na svoji dobu byla škola vybavena s veškerým komfortem a technickým vybavením, např. ústřední topení a el. kuchyň s plynem.
K zámečku náleží i samostatná velká terasa s výhledem do lesoparku Heulos. Ještě dnes je zde původní kašna z mrákotínské žuly od českých kameníků. Prvotní socha z kašny je nyní vystavena v Praze. Našla se zakopaná pod vstupním prahem. Druhá, na terase již nestojící socha, představovala Ódina, pohanského boha smrti, války a magie. (pozn. Dov: Odin to pravděpodobně nebyl, jelikož nepoužíval meč nýbrž kopí. Tipuji na Heimdala strážce říše.)Také tato skulptura byla na konci války zakopána, ale s odjezdem posledních německých vojsk (objekt také sloužil jako zotavovna pro raněné elitní nacisty) zmizela úplně.

Historie
Základní stavební kámen Hrádku byl položen dne 11. dubna 1941. Stavbu projektoval ing. arch. Franz G. Winter z Berlína a realizací stavby byl pověřen stavbyvedoucí dr. Blümel z Vídně. Stavba byla původně koncipována jako velká mládežnická ubytovna (Jugendherberge). V průběhu roku 1943 bylo však rozhodnuto, že zde vznikne prestižní internátní škola Adolfa Hitlera. Zásluhu na jejím zřízení měl rodák ze Stonařova - dr. Arthur Seyss-Inquart a jihlavský vládní komisař (starosta) dr. Leo Engelmann. V Říši existovalo takovýchto škol více, avšak tato byla první a jediná na území Protektorátu Čechy a Morava. Majitelem hrádku byl přímo Adolf Hitler. Byla 12. a zároveň poslední školou v pořadí.

Přehled škol Adolfa Hitlera
1 Ostpreussen (Tilsit)
2 Kurmark (Potsdam)
3 Köln-Aachen (Waldbröl)
4 Koblenz-Trier (Koblenz)
5 Sachsen (Plauen)
6 Thüringen (Weimar)
7 Franken (Hesselberg)
8 Hochland (München resp. Chiemsee)
9 Mecklenburg (Heiligendamm)
10 Saarpfalz (Landstuhl)
K temto deseti školám v roce 1941 pribyly ješte v roce 1943 a 1944:
11 Schlesien (Wartha, dnes Bardo v Polsku)
12 Böhmen und Mähren (Iglau, dnes JIHLAVA)

Slavnostní otevření
Dne 6. ledna 1944 se zde konalo slavnostní shromáždění za účasti zástupců města a NSDAP. Stalo se tak u příležitosti nastěhování žáků a vychovatelů do první školy Hitlerjungend v Čechách a na Moravě. Původní oficiální název byl Škola Adolfa Hitlera Čechy a Morava. Škola byla slavnostně otevřena za účasti významných představitelu Říše ve středu 26. dubna 1944 v 11 hodin dopoledne. Otevření byli přítomni: německý státní ministr pro Čechy a Moravu, SS - Obergruppenführer Karl Hermann Frank, říšský vedoucí Baidur von Schirach, říšský organizacní vedoucí dr. Robert Ley, župní vedoucí NSDAP Hugo Jury a velitel branného obvodu Čechy a Morava, generál pancéřových vojsk Ferdinand Schaal.

Školy Adolfa Hitlera
Tyto internátní školy Adolfa Hitlera zaujímaly ve školském systému nacistického Nemecka zcela zvláštní postavení. 15.1.1937 byly zřízeny na popud již zmíněného von Schiracha a dr. Leye. Na počátku existence škol Adolfa Hitlera byli ke studiu žáci přidelováni jednotlivým župním vedením NSDAP.  Žáci ve veku 12 až 18 let byli vybíráni z celé Ríše. Výběr a doporučení ke studiu byl plně v kompetenci organizace HitlerJugend (Organizace nacistické mládeže). Výběr uchazečů o studium na jihlavském hrádku byl velmi přísný. Kvalitní tělesné a duševní schopnosti byly samozřejmostí.
Žáci i učitelé nosili stejnokroj "HitlerJugend". Velitelem školy byl až do konce války Oberbannführer Ernst Popp. Výuka zahrnovala všechny základní předměty. Speciální důraz kladli v Hitlerově škole na tělesnou zdatnost. Žáci se věnovali lyžování, plavání, leteckému výcviku, plachtaření i sportovní střelbě. Učili se dva cizí jazyky. Po úspešném absolvování školy obdržel žák diplom, který jej opravňoval ke studiu na tzv. „řádových hradech".

Historie po roce 1945
Před koncem války žáci a vychovatelé utekli z nové školy. Jihlavané, kteří tam do té doby neměli přístup, si pak rozebrali vybavení.
Po osvobození v r. 1945 byl v budově umístěn internát učnů SPD (Středisko pracujícího dorostu).
1960 - 1965: zde byli ubytováni posluchači Pedagogického institutu.
1965 - 1990: objekt sloužil k ubytování studentu jihlavského oddělení Vysoké školy zemědělské Brno.
1990 - 1994: byl objekt prázdný, chátral a byl devastován.
1995: objekt bezplatným převodem od Ministerstva vnitra získala SPŠ MV (Střední policejní škola Ministerstva vnitra) v Jihlavě. Rekonstrukce architekta Petra Holuba v roce 1995 adaptovala stavbu na současný stav nákladem 40 milionů Kč. K objektu patří také 2,5 ha lesoparku a sportovište.
Dnes hrádek patří státu a spadá pod ministerstvo vnitra. "Dále zde budou organizovány pracovní porady útvarů policejního prezidia a útvarů s celostátní působností, pro které je dislokace v centru republiky výhodná," uvedla Vlasta Suchánková, mluvčí policejního prezidia.

Dnes
Hrádek je veřejnosti nepřístupný a jeho mohutné zdi, masivní kamenné ostění oken a dveří i kamenné bastiony je možné obdivovat pouze přes plot. Všude jsou nainstalovány kamery a správce je velmi nepříjemný až arogantní.


 


Zdroje:
http://www.tajemnamista.cz/
https://www.geocaching.com/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hr%C3%A1dek_(Heulos)
https://commons.wikimedia.org/
http://jihlava.idnes.cz/historie-hitlerovy-skoly-na-hradku-v-jihlave-fnr-/jihlava-zpravy.aspx?c=A140425_2059537_jihlava-zpravy_mv

© Zpracoval: Dov (fr.  דוב,L.·.Z.·.S.·.), Lóže u Zeleného Slunce, Jihlava 2015 

Další obsah této kategorie

Slunovratová linie a kaple sv. Jana Nepomuckého v Plandrech

Planderská kaple nedaleko Jihlavy má skrývat několik tajemství. Upozorňuje na to před blížícím se zimním slunovratem (21. prosince) jihlavský badatel Tomáš Golský.

Pravěké kamenné řady nad Jihlavou

Znáte Kounovské kamenné řady na Rakovnicku? Badatelé, historici i geologové po 30 letech bádání naznali, že se jedná o pravěkou megalitickou observatoř či kalendář. Je možné, že badatel Tomáš Golský z Jihlavy nalezl obdobné kamenné řady i nedaleko Jihlavy.

Za záhadným světlem II.

V minulém díle jsme vás poprvé zavedli do jihlavského podzemí, kde jsme zahájili pátrání po tajuplném, zatím údajně nevysvětlitelném světle v místních katakombách. Rozhodli jsme se této záhadě přijít na kloub.

Za záhadným světlem I.

Středověké město Jihlava, ležící v samém srdci Českomoravské vysočiny, se v poslední době dostává na stránky novin a časopisů. Předmětem zájmu je tentokrát zelenkavé světlo v jihlavském podzemí a údajné paranormální jevy s ním spojené.

Skrytá historie Jihlavy - kniha Jihlava a Kámen Mudrců

V prosinci 2016 vyšla dlouho očekávaná kniha Jihlava a Kámen mudrců. Autor zde po letech pátrání a sbírání informací předává ucelený pohled na skrytou (utajovanou) historii Jihlavy a její posvátnou geometrii, se kterou lidé v minulosti pracovali a díky které byla Jihlava významnější než Praha či jiná města, což v knize podkládá mnoha důkazy. Jde o unikátní knihu, která stojí za přečtení.

Jihlavské hlavy

Začínáme sbírat fotky podivných hlav umístěných různě po Jihlavě. Pokud byste věděli, či nějakou vyfotili, budeme rádi za doplnění sbírky. Níže fotky.

Zazděná jeptiška

Podle městské pověsti byla jeptiška zazděna do tunelu pod jihlavským městským vlakovým nádražím u parku Keťásek. Ve vnitřní stěně tunelu je místo, kde u země kamenné kvádry tvoří oblouk někdejšího výklenku. Právě v tomto zazděném výklenku má jeptiška odpočívat.

Hlavička (ky) v jihlavských hradbách

Ne každý, i když je rodilý jihlavák, ví, že v jižní části vnitřních hradeb je v jednom místě zazděná prapodivná malá hlavička. Hlavička koho? Kdo jí tam umístil? Proč? Kdy? 

Ahnenerbe a Thule v jihlavském podzemí?

 S elektrickou baterkou v ruce klopýtáme podzemním labyrintem hluboko pod Jihlavou, starověkým hornickým městem v Českomoravské vysočině. Zahýbáme do dlouhé chodby, která je v zadní části zpevněna cihlovou vyzdívkou. "Tak jsme tady," 

Zpráva o průzkumu svítící chodby v Jihlavě

Podrobná zpráva o jihlavské "svítící" chodbě Ivana Mackerleho z roku 1997, včetně vyjádření brněnských geofyziků.

Studium knihy doktora Fausta v Jihlavě r. 1591

V době vlády Rudolfa II. v Praze (1583 - 1612) a pouze 3 roky poté co Jihlavu navštívil John Dee (21.3.1587) se zde odehrál zajímavý příběh, který prokazatelně dokládá, že knihy doktora Fausta byly čteny (a snad i praktikovány) též v Jihlavě. Na tyto souvislosti prozatím nikdo nepoukázal. Níže naleznete celý příběh a proces v nezměněné podobě dle dobových kronik (kurzivou). (Dov)

Bauerova podzemní svatyně v Jihlavě

Jedno z nejzáhadnějších míst Jihlavy a pravděpodobně jediné místo tohoto druhu v ČR! Jak víme, měla Jihlava pro nacisty velký okultní význam. Konkrétní místo svatyně je neznámé a doufám, že to tak zůstane, kvůli soukromí i klidu majitele, i nadále. Každopádně symboly stále čekají na rozluštění. (Dov)

Letohrádek Karlův zámeček

Na místě dnešních hal firmy Bosch stával kdysí nádherný lovecký zámeček. Zbylo z něj jen 6 soch. Níže naleznete historii této unikátní stavby, mapy a nové fotky alegorických soch (o sochách více ve speciálním článku ZDE).

Divné kameny ve zdech kostela sv. Jakuba

Mnozí z vás si jistě všimli divných kamenů ve zdech v zadní části kostela. Je jich několik desítek, jsou krásně tvarované nebo profilované a jaksi nezapadají do celkové skladby "obyčejných" kamenů použitých v širokém měřítku. Níže více. (Dov, Apis)

Zahrada MUDr. Leopolda Fritze

Dnes už není po zahradě ani památky. Zmizela veškerá zeleň, zmizel zahradní domek a obvodová zeď. Zapomnělo se na jednu velkou jihlavskou záhadu, která v roce 1935 vzrušovala veřejnost stejně, jako