Hymnus Panovi

Slavná Crowleyho báseň "Hymnus Panovi", která je plně a s úspěchem využitelná v rituální praxi korespondující v záměru s postavou a charakteristikou Πάν (a). Níže celý hymnus a krátké seznámení s Πάν (em). (Dov)

Zachvěj se rozkoší,
tajemnou mocí mojí modlitby zavolán!
Přijď pádící z hlubin Panovy noci!
Ió Pan! Ió Pan! Ió Pan!
Připluj čile ze Sicílie a z Arkádie!
Jak toulavý Bakchus opilý nymfami, fauny a satyry 
na sněhobílém oslu z daleké přijeď země.
Přijď přes moře, přijď ke mně, ke mně.
Přijď s Apollónem, svatební oblec šaty, 
přijď s Artemis, měkoučké obuj boty.
(Pastýřky, Pýthie stelou lože,)
omyj svá bílá stehna, krásný bože, 
na hoře z mramoru, v háji za svitu luny
u zřídla z jantaru pramenem divuplným!
Do karmínové svatyně, do šarlatových tenat 
přijmi mou vášnivou modlitbu, nenech mě marně sténat. 
Modlitbu duše, která se bojí
smýt v slunci slzami chlípnost svoji. 
Kmen stromu života samý je suk,
však jsou v něm skryty duše i duch,
tělo i mozek, vše co je ve mně,
bože či ďáble, ke mně, ke mně 
(Ió Pan! Ió Pan!) 
za vřískotu trumpet přijď na konec přes kopec!
Ať dunění bubnů tě provází z mlází!
Přijď s píšťalou a přijď s flétnou!
Což nejsem zralý vzlétnout?
Já, který čekám a se trápím,
s neklidným větrem rvu se zatím,
zemdleným marným zápasem snad.
Tys´ silný jak lev a lstivý jak had
- přijď, ó přijď!
Jsem osamělý a bez pomoci,
jsem spoutaný ďábelskou mocí,
kéž mě svým mečem vysvobodíš,
vše pohlcuješ a vše plodíš;
otevřít oči od tebe chci
a znamenitou erekci
a slovo šílenství a tajemství ať znám.
Ó Pane, Ió Pan! Ió Pan! Ió Pan Pan!
Pan Pan! 
Pane, jsem člověk, nuže 
učiň jak chceš, velký bože.
Ó Pane! Ió Pan! Ió Pan! Ió Pan Pan! 
Je prokletí 
budit se v hadím objetí,
orel mě svým spárem drásá,
od bohů však plyne spása:
velké bestie přicházejí,
Ió Pan! Rodím se pro naději,
že smrt nalézt mohu
na jednorožce rohu.
Jsem Pan! Ió Pan! Ió Pan Pan! Pan! 
Já jsem tvůj člověk, já jsem tvůj druh,
kozel tvého stáda, jsem zlatý, jsem bůh,
jsem maso tvých kostí, květ tvého stvolu,
od jara k podzimu, nahoru dolu
s kopyty z ocele po skalách ženu se vpřed.
Uháním, běsním, przním a rvu svět,
svět ohromný a neskonalý,
skřítky, menády, muže, panny, 
mocí toho, jenž zove se Pan,
Ió Pan! Ió Pan Pan! Ió Pan!


Pan (řecky Πάν) je řecký bůh lesů, pastvin, stád a také pastýřů a lovců, kteří ho uctívali. V římské mytologii byl později ztotožněn s Faunem. Měl polozvířecí podobu: porostlý srstí, měl rohy, kozí kopýtka, bradu a ocas. Uvádí se, že byl synem nymfy Dryopy a boha Herma nebo nymfy Oineis a Dia. Ostatní bohové se na něho dívali s určitým pohrdáním a tak z Olympu odešel do Arkádie. Byl klidný a veselý, hrál na píšťalu zvanou Panova flétna a žil ve společnosti horských nymf, Satyrů a boha vína Dionýsa.
Podle pověsti se Pan zamiloval do krásné nymfy Syrinx. Jelikož Pan byl napůl člověk a napůl kozel, není divu, že sličná nymfa jeho lásku neopětovala. Když se Panův zájem stal pro nymfu nesnesitelný, začala před ním prchat. Pan ji však stále pronásledoval, až se dostali k řece. Syrinx už neměla kam uprchnout, a tak se na vlastní žádost od vládce všech bohů, Dia, nechala proměnit v rákosí. Panova láska k Syrinx byla však natolik silná, že si z onoho rákosí udělal píšťalu a po večerech na ni vyhrával smutné písně.


ZDROJ
Hymnus: Magie / Josef Veselý. -- 3. vyd.. -- Praha : Vodnář, 2008. -- 608 s.; Překlad: Josef Veselý
Text: cs.wikipedia.org

© Zpracoval: Dov (fr.  דוב,L.·.Z.·.S.·.), Lóže u Zeleného Slunce, Jihlava 1/2017

 

Další obsah této kategorie

Rozprava Herma Trismegista s Asklépiem (Corpus Hermeticum II.)

Druhá část textů známých jako Corpus Hermeticum.

Poimandres (Corpus Hermeticum I.)

Poimandres (Řek: Ποιμάνδρης, také známý jako Poemandres, Poemander nebo Pimander), je kapitola v Corpus Hermeticum. Původně psaný v řečtině. Nedávné studie o etymologii názvu ukázaly, že to je vlastně odvozeno z egyptského výrazu Peime-NTE-re význam "Znalost Re "nebo" porozumění Re. " Níže celý text v češtině, originál ZDE!

Rituál nezrozeného (Bornless ritual), Akefalon

Velmi starý ritus egyptsko-řeckého původu. Původně šlo pravděpodobně o rituál exorcismu. Znovuobjeven Aleisterem Crowleym, který ho též poupravil dle svého. Vinou chyb, přepisů a překladů byl text poškozen a zkreslen (a v této podobě uváděn jako "předběžná goetická evokace"). Výslovnost jmen dle původní řečtiny (česká výslovnost řečtiny je velmi dobrá narozdíl od zkomolenin v angličtině). Jména se vyzpívávají! Zde tedy původní řecké, staro-gnostické znění a fonetický přepis do češtiny. (Tabris, Dov)

Zajímavé a inspirující texty

V tomto článku reprodukuji texty z různých zdrojů (knih), které mě něčím oslovily či zaujaly a které jsou použitelné při tvorbě a sestavování vlastních rituálů. (Dov)

Eliphas Lévi - báseň

Dvě krásné básně od (podle) Eliphase Léviho. 

Co je to hermetismus?

Prehistorie novověkého hermetismu; Hermetické disciplíny (astrologie, alchymie, magie, kabala, tarot); Hermetické směry (Theosofie, Rosikruciánské hnutí, Svobodné zednářství, Martinismus, Magické řády). Doc.ThDr. Ivan O. Štampach (časopis Dingir 3/2004). 

Rituelní modlitba S.E.S.

S.E.S. = Société égyptienne secréte (Egyptská tajná společnost) - vnější název řádu, který se esotemě nazýval "Hakasutech" = Město Sethovo. Pravděpodobně jediný řád, který navazoval přímo na staroegyptský hermetismus. Byl založen r. 1840 Muhammedem ben Neftherim v Káhiře. Uchazečům o členství ukládal velmi tvrdé zkoušky a nesměl mít víc než 84 členů (12 členů v každém ze sedmi stupňů zasvěcení). Řád měl centrum v Egyptě a filiální lóži v Londýně. Členem tohoto řádu byl významný český hermetik Petr Kohout (Pierre de Lasenic).

Tabula Smaragdina

Smaragdová deska (latinsky Tabula Smaragdina) je obvykle připisována Hermu Trismegistovi (řecké jméno egyptského boha Thovta). Její (těžko srozumitelný, mystický) text tvoří filozofický základ hermetismu a měl význačný vliv na alchymii. V esoterických kruzích jsou zde znázorněné principy pokládány za zásadní výroky a pravdy.

Aktuality

26.3.2018

booked.net

 

15.9.2016
14.9.2016
13.9.2016 Spuštěno: 26.3.2018

Flag Counter