Jazyk symbolů (A-G)

Symbolické myšlení provází člověka od nepaměti. Většina písem vznikla z ideografie, tedy obrázků (symbolů), které zastupovaly danou činnost či předmět. Během lóžových setkáních probíráme abecedně symboly, které se otiskly do architektruy, umění, náboženství a filosofie. 

SYMBOL
*Z řec. "σύμβολον" (lat. symbolum), odvozeno od "συμ-βάλλειν", tj. "dát dohromady, složit, shrnovat". Slovo se používalo při opisech sbírání, skrývání, zastírání. Znamení, které se stalo symbolem tedy šifrovalo, maskovalo zjevný smysl. 
*Jde o znak, značku, znamení či emblém, který odkazuje na určitý (skrytý či zjevný) význam nebo shrnutí širšího obsahu (sémiotika = význam symbolů).
*Symbol mluví obrazovou řečí a poskytuje ucelené sdělení něčeho co není vnímatelné a odkazuje na pojem, představu či myšlenku.
PLATÓN
*Kdysi byli pouze Androgynní bytosti (mužoženské), ale protože byly příliš silné, Zeus je oslabil rozetnutím na dvě, které se neustále hledají. Každý z lidí je tedy "symbollem", půlkou. Láska je dle Platóna "spojovatelka staré přirozenosti" napravující původní jednotu a "symbol" znamená touho člověka po sjednocení.


VYBRANÉ SYMBOLY ABECEDNĚ
A
*Abraham: nové lidské pokolení, vyvolený člověk, hluboká víra, připravenost oběti, Abrahamův klín = bezpečí věřícího v Bohu
*Abraxas: gnostické jméno Boha roku, součet písmen = 365, celost, Boží ochrana, vítězství
*Adam: symbol člověka, znázorňován lebkou pod křížem = Kristus jako nový člověk, v alchymii prvotní látka, Jung: kosmický člověk - původní psychická celost
*Adam a Eva: symbol prvního páru a počátku lidstva, pokušení, vyhnání z ráje, svobody rozhodování, zobrazení po stranách kříže = všichni lidé spasení následováním K., beránek u noh Evy = Kr. jako její potomek
*Adónis: ř. bytost, milován Afroditou, zemřel na lovu, 6 měsíců podsvětí / 6 na zemi, symbol vznikající a hynoucí vegetace, svátky Adónie o letním slunovratu
*Afrodíté: ř. bohyně, zrozená z moř. pěny při pádu Úranova pohlaví, symbol krásy, čisté i smyslné lásky
*AGLA: hebrejské tajné znamení z poč. písmen žalmu 89.53 - "Ata gibor leolam Adonaj = Jsi silný na věky můj Pane", symbol ochrany
*Ahasver: věčný Žid, symbol neklidu a nekonečného putování bez cíle
*Aigis (aigida, aegis): Diúv štít s hady a hlavou Medúzy, symbol božské ochrany
*Akácie: symbol trvanlivosti, neměnosti, (zednáři) čistoty, nesmrtelnosti a zasvěcení (smrt a hrob Chírama), věčnou ideu, Ex 25.10: z a. vyrobena archa úmluvy
*Akant: rostlina vzorem ornamentu (např. hlavice ř. sloupů), symbol vyřešení obtížné úlohy
*Aktaión: lovec vychován kentaurem, při spatření nahé Artemis ho změnila v jelena a roztrhali ho jeho vlastní psi, symbol nebezpečí lehkomysl. vstupu přes hranici mezi lidmi a B. 
*Alfa: 1.písmeno ř. a slova Arché = počátek, symbol prapočátku (Alfa - Omega)
*Alexandr Veliký: dobyvatel, zakladatel veleříše, symbol vzestupu a pádu, objevitele a člověka překračujícího meze
*Alchymie: symbol zušlechtění, povznesení, mystickému sjednocení, očisty duše
*Aloe: zmiňována již v Bibli (J 19.39), symbol Mariina panenského mateřství, pokání, zdrženlivosti
*Ambrosie: v antice pokrm B.-dává nesmrtelnost, mládí a krásu, symbol Slova božího a euch.
*Ametyst: v antice proti jedům, symbol pokory, jedním ze z. kamenů nebes. Jeruzaléma
*Amfisbena: bytost s dvěmi hlavami, "dvousměrník", symbol hrůzy a zásvětí
*Amor: ř. Éros - bůh lásky, střílí do srdcí obětí, symbol lásky i zraňující
*Amulet: ochrana proti zlému v magickém obrazu světa (démoni, nemoci, neštěstí)
*Anděl: z ř. "posel", dle Koránu stvořeni z ohně (lidé z hlíny), symbol B. posla, ochrany, prorockých vizí
*Andělika: symbol sv. 3 a Ducha sv., mnichovi ji přinesl anděl proti moru
*Androgyn: symbol tělesného a duševního smíšení postatných muž. a žen. rysů, dualita vs. celost, splynutí protikladů, touha po jednotě
*Anemonka (sasanka): v antice symbol nemoci, smrti, pomíjivosti, v kř. prolitá krev svatých
*Anch: symbol oplodnění země sluncem, života, klíč k zemi mrtvých, v kř. životodárná síla Kr. kříže
*Arbor Philosophica: větvený strom vytvoření krystalizací dusičnanu stříbrného, symbol vegetační přirozenosti kovů, a celkově dvanácti alch. operací a jejich vzáj. souvislostí
*Arcanum: z ant. mystérií, symbol tajných nauk a skrytých sil přírody
*Archa Noemova: symbol záchrany křtem, církve, celosti svatého vědění, mateřského lůna
*Archa Úmluvy: mariánský symbol skrytého Krista
*Archetypy: praobrazy duch. světa, strukturální dominanty lid. psyché, souvisí s instinkty
*Ariadnina nit: symbol principu vedoucího k poznání a řešení situace
*Arnika: germ. léčivka zasv. Freje, později Marii, symbol ochrany proti blesku a čarodějnicím
*Asfodel (Asphodelus): v ant. rostlina mrtvých - kořeny pokrm zemřelých, ochrana proti duchům
*Asklépiova hůl: Asklépios=B. lékařství, symbol obnovy života, životní síly, zdraví, léčivé použití svého jedu
*Aspis: had (drak), jedno ucho v zemi, druhé zacpané vlastním ocasem, symbol hříchů
*Athanor: alch. pec fyzické-mystické-morální proměny, symbol dělohy, zrodu nového
*Atlantis: mýtická země, symbol ztraceného ráje a zlatého věku
*Aureola: záře kolem celého těla, symbol božského světla (pouze Kristus a Marie)
*Avarita: personifikace hříchu Lakoty, žena jedoucí na želvě-jezevci-vlku
*Atributy svatých: např. anděl-Matouš, beránek-Anežka a Jan Kř., býk - ev.Lukáš, drak-Jiří a Markéta a Michael, had-ev.Jan, hrozen-Řehoř, jelen-Eustach a Hubert, kalich-ev.Jan Barbora Norbert T.Akvinský, kleště-Agáta, kolo-Kateřina Alexand., kotva-Mikuláš, kopí-Jiří a Tomáš, lev-ev.Marek a Jeroným, orel-ev.Jan, palma-mučedníci, rošt-Vavřinec, sekera-Bonifác a Josef, úl-Ambrož a Bernard, věž-Barbora a mnoho dalších.


B
*Baal: kanaánský bůh plodnosti, s. pohanství a modloslužebnictví; he. "pán"
*Bábel: he."brána boží" = Babylón, s. pyšného lidstva neznajícího míru (stavba věže), zmatení jazyků (72 řečí)
*Babylón: s. negativních sil, protějšek nebeského Jeruzaléma; sídlo antikristovýských sil, bezbožného života a smilnění; babylónská nevěstka na draku s pohárem nečistých sil
*Baldachýn: ochranná stříška nad trůny, oltáři, křtitelnicemi apod.; s. svatosti místa, nad sochami svatých s. nebeského Jeruzáléma (byli tam přeneseni)
*Baldrián: "kozlík lékařský"; na středověkých malbách jako s. ochrany proti ďáblovi a čarodějnicemi
*Bambus: s. štěstí a jednotlivé stupně duchovního vývoje
*Banánovník: v buddhismu s. pomíjvosti všeho pozemského
*Baptisterium: původně antický bazén, později křestní nádrž; od 3. stol. jako samostatná stavba; 8-mi úhelník - s. nového života po křtu
*Barbora sv.: atrib.-palmová větev, korunka, kalich s hostií, věž s třemi okny; s. umírajících, ochrany před bleskem, patron horníků a vězňů; zabil ji vlastní otec a jeho sejmul blesk
*Bárka (člun): s. přechodu z říše živých do říše mrtvých (Styx - Cháron); bůh Re na bárce cestoval po obloze
*Bartoloměj sv.: atrib.-nůž a kůže nebo celý bez kůže (byl zaživa stažen); patron řezníků a koželuhů
*Barvy: 1. už u přírodních národů a starověku nosiči nálad, vlastností a spol. hierarchie; 2. ve středověku červená-Bůh, modrá-Syn a Marie, zelená-Duch, zlatá-nebeská velkolepost
*Baubó: pův. s. ženské plodnosti; v antice personifikace gesta ochranného kouzla; bohyně Demeter truchlila pro ztrátu dcery Persefony a služka si před ní zvedla sukni a ukázala lůno aby bohyni rozesmála
*Bazilišek: kohout s hadím ocasem; pohled a dech zabíjí; s. ďábla
*Bažant: s. šalby a klamu; v Číně s. vesmírné harmonie, → přeměna v hada = s. jin/jang; zlatý bažant ve středověku - blízký ptáku Fénixovi
*Benedikt sv.: atrib.-číše s hadem, kniha, ora et labora; zakladatel nejstaršího řádu r.529; s. ochrany proti zlým silám; exorcistická medaile sv. Benedikta
*Beran: s. síly; egypt. bůh-stvořitel lidí Chnum s beraní hlavou; Amon v podobě berana - bůh životního dechu (nejmocnější kult); v křesť. s. oběti
*Beránek: s. mírnosti, nevinnosti a čistoty; s. oběti; Beránek Boží - nese hříchy světa; skupina jehňat - církev mučedníků; poslední soud = kristus odděluje ovce od kozlů
*Berla: s. pastýřského vedení, moci a práva; počet berel = počet klášterů ve správě
*Bes: staroeg. ochranný duch; s. sexuální potence
*Bez černý: nejsilnější pohanská rostlina; brána do podzemní říše; s. ochrany před nemocemi (nasává zlo)
*Bič: s. moci a soudcovské pravomoci
*Blesk: s. božské síly, v bibli s. Božího hněvu a soudu; Zeus metající blesky - oplodňující-osvěcující-trestající; Čína - s. plodnosti
*Blíženci: s. duality, vnitřních protikladů a doplňujících se elementů
*Bobr: s. obětavisti, odvahy k odvrhnutí nečistého a odolání ďáblovi
*Bodlák: s. utrpení mučedníků a Krista, znamení spásy, 
*Boj s drakem: s. boje proti chaosu a destruktivních sil nevědomí; germ.-koupel v dračí krvi = nesmrtelnost
*Borovice: s. dlouhého života, vzdoru, životní síly překonávat úkoly
*Brána: s. tajemství či tajných míst, přechodu do jiné úrovně, změny či zasvěcení
*Brčál: s. věčného života a věrnosti
*Břečťan: s. nesmrtelnosti, přátelství, stálosti; v Dionýsově-Bakchově kultu s. vegetativních sil
*Buben: jízdní zvíře šamana, s. iniciace, komunikace s duchy
*Buvol: s. mírumilovnosti a dobromyslné síly, moudrého stáří
*Býk: s. síly, plodnosti, mužné bojovnosti , divokosti a potenci instinktů; atrib. sv. Lukáše; Egypt/Kréta/Írán 



C
*Caduceus (ř. Kérykeion): čarovná okřídlená hůl kolem které se vinou dva hadi; atribut pastýřského boha Herma; s. plodnosti, rovnováhy a v alchymii s. spojení protikladných sil.
*Asklépiova hůl: Asklépios=B. lékařství, symbol obnovy života, životní síly, zdraví, léčivé použití svého jedu.
*Caritas: s. postava ctnosti lásky; atrib. děti, žebráci, beránek, pochodeň aj. 
*Cecílie: mučednice z 3.stol.; atrib. hluboké rány na krku, hudební nástroje; patr. hudebníků.
*Cedr: s. vznešenosti, velikosti, síly a vytrvalosti, nesmrtelnosti; ve středověku spojován s Marií; z cedru postaven i Šalamounův chrám
*Cernunnos: keltské božstvo živoucí přírody s jeleními parohy; někdy zobrazován v jedné ruce s torques (nákrčník) a hadem v druhé.
*Cesta: prastarý s. lidského života, směřování k cíli a překonávání překážek, duchovního hledání. Motiv volby ze dvou cest jejichž pýtharogejským znamením bylo Y; prvek iniciačních obřadů. Mnohé národy znají předtavu cesty, kterou musí zemřelí podniknout po smrti. U sibiřských národů ho do jeho zásvětní musí provázet šaman.
*Cikáda: ve staré Číně s. nesmrtelnosti; jadeitová se vkládala do úst mrtvému.
*Cimbuří: zubaté zakončení hradebních zdí; s. neohroženosti a schopnosti bránit se.
*Církev: z řec. κυριάκος "dům", v NZ z řec. εκκλησία "shromáždění"; personifikace Ecclesia v protikladu k zaslepené Syngagoze (páska přes oči); triumfální prapor a koruna; církev ukazuje k neb. Jeruzalému - říši spravedlivých; 
*Citron: v žid. s. lidského srdce; ve střed. s. života a ochrany před nepřátelskými silami; užíván jako hrobový milodar; v pozdn.střed.s. čistoty, mariánský s.
*Cizinec: s. přechodného lid. bezdomoví na tomto světě
*Ctnosti a neřesti: křesť.-víra, láska, naděje, spravedlnost, moudrost, statečnost, mírnost; nejčastěji zobrazované neřesti - žádostivost, lakota; řádové ctnosti - čistota, chudoba, poslušnost (františk.).
*Cvrček: v Číně s. smrti a vzkříšení (z vejce v půdě rovnou dospělý); ve středomoří přinášející štěstí do domu.
*Cypřiš: v předřecké době spojován s podzemními kulty; v antice s. smrti a boha Krona, spalován při pohřbu, vysazován na hrobech (naděje v posmrtný život) a kolem pozemků (ochrana před kouzly); bílý cypřiš roste v Hádu na břehu řeky zapomění Léthé.
*Cyril a Metoděj: slovanští věrozvěsti, 863 pozvání Rostislavem (již křesť.); Cyril - zobr. s knihou, Metoděj - s berlou; patroni všech Slovanů.


Č
*Čáp: zvěstovatel štěstí; v Egyptě a v Antice s. dětské vděčnosti (mláďata krmí rodiče); v křesť. nepřítel ďábla (hubí hady) a s. Krista; zvěstovatel jara a probouzející se Přírody - přináší děti; klidný postoj na jedné noze - s. filozofické kontemplace.
*Černá: s. absolutna - tj. může vyjadřovat plnost života i nedostatek; s. nediferencovaného, propastného, temnoty, prvotního chaosu, smrti a nevědomí; často barvou bohyní plodnosti a mateřství - komplex matka-plodnost-tajemství-smrt (viz tajemné "černé madonny"); "černé umění" - z ant. zaříkávání mrtvých "nekros" - v latině záměna za "niger"; v alchymii s. počátečního stádia "nigredo" směřujícího očištěním ke kameni mudrců. 
*Červ: s. tmy, smrti a nízkosti; předstupeň vyššího života ve světle
*Červánky: s. naděje, mládí, hojnosti, nového začátku; v Řecku bohyně Eos (sestra Hélia-slunce a Selené-měsíce); v kř. s Marie (přinášející Slunce-Krista)
*Červená: barva ohně a krve; s. života, lásky, tepla, plodnosti a války, ničivé síly, nenávisti; 
ve starověku s. ochrany před zlými silami a plodnosti - natírala se zvířata, stromy a předměty; v Egyptě s. zla a ničitele Suteha; v paleolity s. kultu "Velké bohyně" - dárkyně života i smrti, sypáno do hrobů a natírány sošky (Willendorf. venuše); v Římě nevěsty v červené - s. lásky a plodnosti; popravčí - pán života i smrti; kardinálský oděv - hájení práv církve až do krve; s. pekelného ohně, nezkrotných vášní a žádostivosti; v alchymii stupeň díla "rubedo".
*Česnek: s. ochrany proti zlými duchům, pohledům a upírům; v Řecku chránilo i pouhé vyslovení  "σκόρδο" (skórdo).
*Čísla: ve většině kultur nosiče symb. významů odvozených mytických nebo filozofických obrazů světa; představa magického (symb.) významu čísel již ve staré Mezopotámii (-3000) - související se vznikající ideí Mak-Mik, v Sumeru číselné hodnoty spjaté s jednotl. bohy; první rozmach symboliky u pythagorejců (+geometrie), poté kabala a středověká magie; nesnadné odlišit kdy symbolem a kdy nikoliv; číselná symbolika v podobě spekulací přetrvala až do dneška - např. numerologie.
Islámská mystika (Mak/Mik): 1 = stvořitel/stvořitel, 2 = intelekt/dvě poloviny těla, 3 = duše/stavba živé bytosti, 4 = hmota/čtyři štávy, 5 = živly/pět smyslů, 6 = tělo/šest pohybů, 7 = vesmír/aktivní činnosti, 8 = kvality, 9 = skladba tohoto světa/devět prvků těla, 10 = svatý tetraktys/hlavní části těla, 12 = zvěrokruh/dvanáct tělesných otvorů. (podrobně + geom. viz Banzhaf).
*Člověk: sám s. souvislostí, které člověka přesahují; mikro-makrokosmos; analogie těla (nebo částí) k jiným oblastem - viz staré léčitelství; křesť: člověk stvořen dle obrazu Boha; vztah člověka a tvořivých sil, které popisují mýty, bývá určující pro dynamiku kultury.
*Člun: viz bárka; s. přechodu z říše živých do říše mrtvých (Styx - Cháron); bůh Re na bárce cestoval po obloze.
*Čtverec: adynamický geometrický s. vyjadřující orientaci v prostoru; v protikladu ke kruhu (nebe-vesmír) jako s. země (omezené/ neomezené); kvadratura kruhu =  touha po nalezení harmonie mezi pozemským a nebeským (viz také buddh. jantra); Pýthagorejci - s. sjednocení živlů (Rhea); Platón - s. absolutní krásy; Islám - srdce obyč. lidí čtvercová (=otevřena 4 inspiracím: božská, andělská, lidská, ďábelská), srdce proroků trojúhelníková (=bez insp. ďábelské); křesťanské čtvercové svatozáře žijích osob (náleží stále zemi); Jung - s. hmoty, těla, skutečnosti.
*Čtyři: kříž, čtverec, roční doby, světové strany, řeky ráje, temperamenty, evangelisté, Boží jméno; čtyřka s. kultur hledající pevné místo ve známém kosmu.
*Čtyřlístek: s. štěstí (nesnadné nalézt).


D
*Ďábel: řec. Diabolos = pomlouvač (he. Satan=protivník); svedl první lidi ke hříchu → "vládce tohoto světa"; v raném kř. podobu hada-draka-lva-baziliška-aspise a v 9. st. pak nahého tmavého anděla; Ď. i v jiných náboženstvích → nebezpečné bytosti s destruktivními cíli (odpor vůči řádu, ztělesnění sklonů destabilizujících společnost a ohrožující normy soužití); paradoxně většinou pomáhají k osobní duchovní cestě (viz Jung, obraz stínu); kozlí nohy a ocas připomíná boha pastýřů a divokosti Pana.
*Dafné: s. věčné panny odmítající muže; v alchymii vzorem obecných možností proměn v přírodě.
*Dafnis: pastýř jehož nevlastní bratr, bůh přírody Pan naučil hrát na píšťalu Syrinx. Hrál tak krásně, že se do něho zamilovaly všechny Nymfy. Jedné sliboval věrnost, kterou porušil a ona ho stáhla do vody a utopila. S. tragické tváře lásky.
*Datel: (nebo Žluna zelená); u mnoha národů zvěstovatel štěstí a ochránce; může věštit a ohlašovat počasí; u Germánů obrazem blesku; v Kř. symbolem nepřetižité modlitby (neúnavné klepání); Datel černý může být i s. ďábla - "buší do lidského srdce a zkoumá, jestli se v něm nenachází nějaká amorální havěť, a když je to možné, zahnízdí se." 
*Dech: s. kosmických oživujících sil a tvůrčího ducha; Indický Átman (duchovní věčné Já) původně v podobě dechu (Rgvéd) a psychofyzická celost se rozvíjí v pěti proudech dechu. (související úzce s hadem Kundaliní); v Genesis probuzení člověka stvořitelským dechem.
*Delfín: v kulturách starověkého středomoří (Mykény, Řecko, Řím) považován za podobného Bohům; průvodce duší zemřelých do říše mrtvých; s. Krista - zachránce; atribut Poseidona.
*Děloha: s. plodnosti a chráněného úkrytu; místo tajuplných skrytých sil; alchymistická pec proměny (fyzické i mystické); s. iniciace.
*Démon: řec. Daimon = bytost; původně označení Bohů a později bytostí mezi Bohy a lidmi, které jsou schopny ovlivnit lid. osudy a kosmické procesy k dobru i zlu; v Bibli pouze jako zlí duchové; v Indii Asurové - původně vysocí Bohové véd, později označní bytostí, kteří s Bohy (Brahma-Višnu-Šiva, tj. Déva) bojovali; dávný Bůh se stává vedle nového démonem.
*Déšť: s. oplodnění země nebem (naplnění jejich sňatku); duchovní působení bohů na zemi; projev nashromážděných sil; sv. Hildegarda srovnává déšť s životní silou duše, jež dává tělu rozkvést, "aby nevyschlo, podobně jako déšť do stromů proudí."; 
*Devět: 3x3 = zesílení posvátné trojice; 9x opakování modlitby Kyrie Eleison; 9 stupňů ke nebeskému městu; Islám - vesmír z devíti sfér; Kircher - devět sfér světa; Egypt - božstvo Pasedžet (devatero, Atum, Šu, Tefnut, Geb, Nut, Eset, Usir, Sutech, Nebthet).
*Deset: základ početního systému; od antiky s. dokonalého čísla; Tetraktys 1+2+3+4=10 u pythagorejců božské a tajuplné číslo; 10 stupňů lidského života; 10 sefirot
*Diamant: regina gemmarum = královna drahých kamenů; s. světlem prostoupené hmoty, absolutní čistoty, duchovnosti a neměnnosti; Platón popisuje osu světa jako diamantovou; v renesanci s. odvahy a síly charakteru.
*Dítě: s. bezstarostnosti a nevinnosti; Evangelium: jestliže nebudete jako děti nevejdete do království nebeského.
*Divizna: od antiky léčivka - chrání před úzkostí a nehodami; mariánská rostlina.
*Divý muž (divocí lidé): ztělesnění přírody nezkrocené člověkem; s. všeho animálního v člověku - obyvatel lesa = pustiny mimo kulturní svět; většinou chlupatý s kyjem; varianta Zelený muž - přežívající podoba Pána lesa (bůh zvířat a vegetace) objevující se v kultech Velké bohyně.
*Dobrý pastýř: znázornění Krista jako zachránce; předlohou byli např. "svatý pastýř" Attis pán svatého berana a tisícioký pastýř zářících hvězd a nebo Orfeus; častý námět v hrobovém umění.
*Dodekaedr: 12-ti stěn; nejvýznamější je Pentagondodekaedr (12/5); nejdokonaleší z platónských těles - s. celosti.
*Dolmen: bret. = "kamenný stůl"; hrobová komora v kultech Velké matky (původně překryto nasypanou mohylou); vznik v pozdním neolitu.
*Drak: plaz nadaný mimořádnými schopnostmi; s. nepřátelských prasil, které je třeba přemoci; ve SZ levijatán (přežívající chaos); Jung - regresivní síly nevědomí.
*Dub: posvátný strom u mnoha ind-germ. národů (majestátnost, tvrdost, přitahuje blesky); druidové před věštěním pojídali žaludy; s. síly, mužnosti (žalud s. mužského pohlaví), vytrvalosti a nesmrtelnosti; posvátné dubové háje.
*Dudek: v arab. posel lásky; ve středověku s. ďábla (barva, rohy, páchnoucí tekutina, kterou stříká); ve Fysiologu (přírodovědný spis z Alexandrie 150-200nl) s. péče dětí o staré rodiče.
*Duha: Babylónie - s. hněvu, hrůzy a neštěstí, atribut bohyně Tir-an-ny; dle Talmudu stvořena večer 6.dne; v germ. Bifrost spojující svět Bohů a lidí; Bible - po potopě duha jako s. smlouvy; s. spojení země a nebe a míru. 
*Dvě: mateřská a ženská základní číslovka; s. zdvojení, oddělení, dvojakosti, protikladu, konfliktu, rovnováhy, pohybu vývoje; dualistická náboženství (Zoroastrismus = AhuraMazda / AngraMainju, Manicheismus).
*Dveře: s. přechodu mezi dvěma světy; zavřené - s. tajemství a podmínkami vstupu; Kristus - "já jsem dveře".
*Dýmka míru: kalumet; s. praobrazu lidské bytosti jehož sílu a nesmrtelnost symbolizuje; obraz spojení člověka s přírodou (prostřednictvím kouře); podávání kalumetu = vyjádření přátelství a důvěry.


E
*Egypt: dle SZ negativní opozit "země zaslíbené" - s. útlaku a modloslužby; s. všeho prastarého a tajuplného; s. zdroje pradávné moudrosti
*Echidna: bájná bytost z řec. myt., dcera Tartara a Gaie (1.generace), spodní část těla hadí; s. psycho-fyzické a duchovně-pudové dvojí přirozenosti člověka; Jung: s. tabu incestních přání (matka-krásná žena/spodní asociace)
*Eldorádo: špaň.="pozlacený"; místo obřadního smývání pozlaceného panovníka a obětování zlatých pokladů do jezera; s. bájné říše nezměrného bohatství a nadbytku
*Embryo: s. všech dřímajících možností; blízké symolice vejce.
*Enhydris: zvíře dle Fysiologu (Alexandrijský spis z r. 150 n.l.) ztotožňované s vydrou (?); s. Ježíše oděného zemským šatem, který sestupuje do pekel aby přemohl smrt a ďábla.
*Enkolpion: řec.="na prsou nošený"; ve starověku schránka sloužící jako amulet; v pravoslaví medailon s obrazem Panny M.
*Eremita: s. postava askety žijícího v samotě, usilující o dokonalost a splynutí s Bohem; fenomén všech nábož.
*Erínye: v  řec. myt. bohyně pomsty a zlého svědomí. Dcera Gaie, která je zrodila z krve Úrana zraněného Kronem; v umění jako hrůzné bytosti s křídly, hady ve vlasech a důtkami; s. mučivéh zlého svědomí.
*Eumenidky: v řec. myt. odpouštějící božstva; totožné s Erínyemi (zároveň strašné i dobročinné) - dle mýtu se proměnily ze strašných bohyň v blahovolné, když jim Athéna přislíbila pocty ve svém městě.
*Eva: pramáti lidského pokolení (islám/judaism/křesť.); matka všeho lidsk. života (rození v protikladu k Aštartě či Venuši); s. dědičného hříchu (Strom poznání); s. a kult Velké matky - uctívání již od ml. paleolitu (-40.000, maltská/věstonická/willendorfská "venuše"); Magna Mater=dávající život/Venuše=sexualita; fenomén Evy byl v křesť. překryt postavou Marie.
Lilit: postava z Talmudu (původně z babylónské démonologie); had, který svádí muže (Adama) a démonka noci ohrožující těhotné a novorozence. 
*Evangelisté: Matouš = anděl/člověk; Marek = Lev; Lukáš = býk; Jan = orel. Odvozeno od vizí dle Zjevení sv. Jana (tetramorf); příbuzné s antickými kosmologickými představami = "pevný kříž" astrologů tvořící znamení Lev-Býk-Štír-Vodnář, 4 sv. strany/živly/rajské řeky apod.; s. evangelistů se staly s. základů nebe a stavby světa založené na ideji makro/mikrokosmu.
*Exkrementy: s. všeho přežitého, zbytečného, dobrého se zbavit; v alchymii spojovány se zlatem (tj. nejnižší vs. nejvyšší) na základě zemědelské zkušenosti - hnojivo vs. úroda; sny o ex. = příslib štěstí; zahánějí zlé duchy - v Číně posedlý pomazán ex. 


F
*Falus (řec. "fallos"): penis; v kultech uctíván jako znamení mocné přítomnosti božství nebo magické síly, s. plodnosti, kosmických sil, zdroje života; užíván též jako amulet; falické kulty starověké (Dionýsos, Hermés, Pan, Deméter, Osiris) a u přírodních národů.
*Fasces: svazek prutů s nebo bez sekery; odznak řím. úředníka který měl právo zbít nebo popravit občana
*Fénix (řec. "zkomolenina"): v Eg. posv. volavkovitý pták; duše stvořitele Ré (někdy Usira); s. života smrtí se obnovujíc, s. boha-stvořitele - vycházející sám ze seb; byl zván "benu" od slovesa "vycházet";  kř. s. nesmrtelnosti a vzkříšení (Krista).
*Fenykl (lat. Foeniculum vulgare): s. duchovního vhledu a omlazení (periodické obnovy); ve středověku apotropaická rostlina; kvůli vůni a oleji - mariánská rostlina.
*Fetiš: v záp. Africe hliněné či dřevěné figury (nebo části zvířecích těl) uctívány jako zdroje magické síly.
*Fialka: v antice užívána jako ochrana před bolestí hlavy a opojením; ve středověku s. skromnosti a pokory, Mariánský s.
*Fialová barva: s. zprostředkování a rovnováhy (mezi červenou a modrou), věrnosti
*Fica: mírně obscénní gesto z tureckých a slovanských kultur; s. odepření požadavku, odvrácení uhranutí, žárlivost apod.
*Fidés: symbolická postava teol. ctnosti "víry"; atributy: kříž a kalich/miska.
*Fíkovník: posvátný strom; s. plodnosti a hojnosti (také réva a oliva); v antice s. erotiky a Dionýsa; v Indii s. obrazu světa a poznání (strom Bódhi - osvícení Buddhy); v kř. uschlý fíkovník symbolizuje synagogu.
*Flétna: v antice atribut pasteveckého a svobodného života (Panova flétna); tón flétny se vykládá jako hlas andělů, mytologických a zaklatých bytostí; zvuk rákosových fléten (užívají dervišové) symbolizuje volání duše oddělené od Boha.
*Fortitudo: zosobnění Statečnosti (kardinální ctnosti); atributy: kyj, meč, štít, prapor, lev.
*Fortuna: řím. bohyně osudu, později štěstí a náhody, ztotožňována s řec. bohyní Tyché; v umění jako s. kolísavého štěstí - zobrazována na kole či kouli.
*Fósforos (řec. "světlonoš", tj. lucifer): planeta Venuše jako Večernice.
*Fúrie (jiné jméno pro Erínye): v  řec. myt. bohyně pomsty a zlého svědomí. Dcera Gaie, která je zrodila z krve Úrana zraněného Kronem; v umění jako hrůzné bytosti s křídly, hady ve vlasech a důtkami; s. mučivéh zlého svědomí.
*Fysiologos (řec. "přírodozpytec"): spis z Alexandrie 150-200 n.l.; pův . 48 kap. o vlastnostech zvířat, rostlin a nerostů; z Fysiologu se odvozují četné představy kř. symboliky.


G
*Gagát: leštitelné velmi husté uhlí; užívané pro výrobu ochranných amuletů již od ml. paleolitu (nejvíce v halštatské a laténské době); ve střed. kvůli hluboké černé barvě s. smutku; podle Plinia má léčivou sílu.
*Garuda: král ptačích mytických bytostí v hinduismu.
*Gazela: s. rychlosti a krásy (oči a postava); v kř. s. pronikavého duch. poznání; v umění s. záhuby bezbranného a ušlechtilého (zabíjena divými zvířaty).
*Genius Cucullatus: dítě v plášti s kápí; keltský záhadný symbol; snad s. znovuzrození - mrtvý se vrací zpět v duši dítěte.
*Góg a Magóg: s. postavy nepřátel Izraele; na konci věků před příchodem Mesiáše dojde k válce GaM s Bohem a jeho lidem (Zjevení 20,8).
*Golem (he. "beztvarý"): v žid. mystice tajuplný uměle vytvořený neoduševnělý člověk.
*Gong: čín. a ind. bronzový nástroj; od 1. tisíciletí přnl užíván jako kultický a signální nástroj.
*Gordický uzel: s. komplikovaných a zdánlivě neřešitelných problémů; přetnutí symbolizuje zdolání problému, s. rozhodnosti a síly k činu (Alexandr Veliký).
*Gorgony: hrůzné bytosti z řec. myt. - sestry Euryalé-Sthennó-Medúza; kdo je spatřil zkameněl; hadi místo vlasů, pokryté šupinami, zuby podobné kančím, létající bez křídel; s. hrůzných aspektů posvátna. Původně krásné dívky, které ješitní bohové proměnili v příšery. Medúzu před proměnou byla milenkou Poseidona. Zabil ji Perseus.
*Gorgoneion: hlava Gorgony Medůzy; strašlivá tvář jako s. děsivých božských sil; apotropaické znamení ve výzdobě chrámů; Athéna nosila na svém štítu.
*Grácie (lat. "půvabné"): v řím. myt. s. půvabu; postavy madistvého půvabu a žen. krásy; u Řeků zvány Charitky (Thaleia-Rozkvět, Eufrosyné-Blaženost, Aglaiá-Zářící).
*Grál: ve Francii většinou nádoba z Poslední večeře; v Parzivalovi kámen se zázračnými silami poskytující potravu a věčné mládí; s. nejvyššího stupně duch. vývoje po úspěšném absolvování životních a duchovních zkoušek; v mytologii (Artuš) s. rytířství a hledání.
*Granátové jablko: kvůli mnoha semínkům s. plodnosti; zasvěceno Deméteře-Afrodítě-Héře; v Římě nosily věnce z větviček gr. čerstvě provdané ženy; v Indii štáva jako lék proti neplodnosti; s. deflorace, lásky, krve; u Féničanů s. života, moci a regenerace; u Židů s. věrnosti zákonům; ve střed. s. ctností Marie, dokonalosti, nesčetných vlastností Boha, církve; tvrdá slupka-měkký střed = s. dokonalého křesťana.
*Gryf: myt. zvíře starověku; orlí hlava a lví tělo; solární s., posv. zvíře Apollóna a Artemidy; s. síly a ostražitosti; gryfové prý hlídali zlato mezi Uralem a Altajem, které se jim snažili ukrást Skythové; ve střed. s. dvojí Kristovy přirozenosti a vzkříšení.
*Gryllos (řec. "čuník"): fantastické groteskní obrazy lidí a zvířat; vynalezl malíř Antifilos (Egypt, 4.stol.přnl) který vytořil parodistické obrazy člověka jménem Gryllos (čuník); záměrné zesměšnění nápadných podobností člověka a zvířete; oblíbeno v umění holandské školy.
*Gula (lat. "obžerství"): ženská personifikace smrtelného hříchu.
*Gynekokracie (řec. "vláda žen"): v čisté formě pouze námětem bájí (Amazonky, Vlasta na Děvíně); v Řecku úřad gynaikonomů - dohlíželi na ženy, aby nevybočovaly ze zvyklostí (tj. skromnost a péče o domácnost a děti).


 

 

 

 

ZDROJE 
Becker, Udo - Slovník symbolů (Praha : Portál, 2002)
Mysliveček, Milan - Panoptikum symbolů, značek a znamení (Praha : Chvojkovo n. 2001)
Biedermann, Hans - Lexikon symbolů (Praha : Beta, 2008)
cs.wikipedia.org

© Zpracoval: Dov (fr.  דוב,L.·.Z.·.S.·.), Lóže u Zeleného Slunce, Jihlava 2017

Další obsah této kategorie

Pierre de Lasenic: Desatera

Slavné "Lasenikovo desatero", o kterém Jan Kefer ve své knize Theurgie řekl: „Tyto morálky byly ztělesněny v ideál, boha a tak ve stejném pořadí můžeme uvažovati náboženství Venušino, Mariovo, Apollonovo, Mitrovo, Brahmovo, Isidino, Dionysovo, Saturnovo, Jahveho, Kristovo. .... Nelze pokračován v uvádění desater ostatních; desatero Mojžíšovo zkamenělo a nachází se dodnes v našich chrámech a ostatní by příliš urážela líné mozky svým kacířstvím." Níže plné znění Desatera. (Dov)

Weinfurter - příběh mystika II.

Dokončení článku: Weinfurter - příběh mystika I.

Weinfurter - příběh mystika I.

Na Weinfurtera se chodilo, jako se chodí na populární hvězdy showbyznysu. Jako zakladatel české mystické školy se stal známým i za hranicemi naší země, jeho základní dílo bylo přeloženo do několika jazyků a domácími i zahraničními autory ezoterní literatury je dodnes citováno jako zdroj. Uctíván i opovrhován vedl mystický spolek, který s různými přestávkami trvá dodnes. 

Universalia

Universalia nyní Univerzalia je společnost českých hermetiků. Byla založena nejprve jako Volné sdružení pracovníků okkultních roku 1920. Volné sdružení bylo vedeno Pierrem de Lasenic a poté jej vedl Karel Mach. 24.června 1927 bylo ustanoveno členy kroužku volné sdružení Universalia. Jeho prvním předsedou se stal Jan Řebík, poté však tuto funkci převzal Jan Kefer. Universalia prováděla v období 1. republiky bohatou ediční činnost. Jejím prostřednictvím byla vydáno množství hermetické literatury a díla Eliphase Léviho, Paracelsa, Petra z Abana, také díla členů a několik grimoárů. 

Malostranský ďábel Jiří Arvéd Smíchovský

Petr Kalač z Dokumentačního centra českého hermetismu v rozhovoru na téma J.A.Smíchovský na radiu Wave. Celý příspěvek k poslechu v detailu článku. (Dov)

Azrael - 73. génius, anděl smrti a posledního soudu

Prof. Jan Iglauer ve své samizdatové knize Kabalitická astrologie uvádí i 73. génia - "toho jehož jméno není radno vyslovit". Jde o anděla smrti a posledního soudu, který se nazývá Melech ha-Mavet.

Kašpárek se ani čerta nebojí

Krásný text k loutkovému divadlu z roku 1929.  (Kašpárek se ani čerta nebojí : žert ve 3 jednáních / Frant. Čech. -- Praha : A. Münzberg, 1929. -- 32 s. ; 16 cm. -- (Knihovna našich loutek ; č. 22)

PhDr. Jan Kefer - Odvolání ke Krajskému soudu ze dne 15.3.1941

Krajskému soudu trestnímu  v Praze.
Ve věci trestního oznámení, které na mne p. ing. Luň u tohoto soudu učinil, odvolávám se na svoji písemnou obhajobu ze dne 10. března 1941 a ve lhůtě mi povolené předkládám k provedení odstavce C. zmíněné obhajoby vědecký popis a výklad provedených prací.

Černé slunce

Tajemné Černé slunce ... talisman, archetyp, signatura či klíč? Černé slunce je známé již od starověku. Černé slunce uctíval i řád SS - Thule.

Hermetická symbolika

Hermetická symbolika je základní znalostí adepta. Co nelze vyjádřit slovy, lze jednoduše říci symbolem. Jazyk symboliky je důležitý jak pro vhled a pochopení hermetických věd, tak pro otevření tzv. hermetických smyslů (kdo má oči k vidění a uši k slyšení). Lóže U Zeleného Slunce vytvořila tuto obsáhlou, ucelenou a u nás ojedinělou tabulku. Dov.

Postavení mága v univerzu

Níže prezentuji obrázek Roberta Fludda zobrazující postavení člověka v nebeské hierarchii.

72 géniů (Šem haMeforaš)

*Systém 72 géniů je podrobně popsán již Agrippou z Nettensheimu (1486-1535) ve svém díle De occulta philosophia.  Athanasius Kircher (1601-1680) v Oedipus Aegyptiacus (viz obr.) považuje 72 géniů za strážce jednotlivých národů (21. Nelekael, Bohemi - Bueg). 

Pojednání o Goetii

Každá magická evokace je vlastně evokací démonickou,chápeme-li slovo démon v jeho původním významu,to jest vystihující astrální bytost dobrou i zlou z hlediska mravního,dokonalou nebo nedokonalou z hlediska magického.

Seznam mytologických předmětů

Legendární mytologické předměty z legend, bájesloví, posvátných textů, mytologií, folklóru a náboženství celého světa. Text je v angličtině.

Nekromancie (Necromancy)

Nekromancie (z řeckého νεκρομαντία, nekromantía, ze slov νεκρός – nekrós – mrtvý a μαντεία – manteia – věštění) je forma magické evokace. Jde o cílené vyvolání duše zemřelého se záměrem získat od něj nějakou informaci, případně duchovní ochranu. V literatuře se vyskytují i tvary nigromantie či nigromancie, odvozené z latinského niger -černý a řeckého μαντεία – manteia – věštění, jedná se však o nesprávný tvar, vzniklý ve středověku zkomolením původního řeckého slova νεκρομαντία. Z tvaru nigromant pak zřejmě vznikl ve slovanských jazycích kalkem výraz černokněžník. Článek je prozatím v angličtině. 

Jan Kefer - Theurgie

Od dob alexandrijských po prvé po dvou tisících létech přednáší theurgii doktor filosofie Jan Kefer. (Praha, 7. července 1938). Theurgie náleží do oboru hermetických věd. Je to jakási nejvyšší hermetická věda. Praví-li se, že hermetismus byl vědou chrámovou, tedy kat exochén to platí o theurgii.

Rozcestí duchovní pouti

Projevy psychospirituální krize mohou být velice různorodé a jejich formy i intenzita velmi individuální. Jedná se o síly, které se nedají jednoduše zařadit do přesných určujících tabulek, proto i uvedené rozlišení a další kategorizaci berte jako orientační, nikoli jako jediný možný popis.

Ladislav Klíma - Cogitata

Podařilo se nám získati z pozůstalosti jednoho z nejpůvodnějších českých filosofů nové doby, zemřelého Ladislava Klímy několik archů jeho dosud neuveřejněných soukromých literárních zápisků. Vzhledem k tomu, že Klímova filosofie přes jeho naturalistickou originalitu podání, dotýká se metafysických problémů mnohdy více a bezprostředněji, než mnohá z děl hermetické filosofii přímo věnovaných a jako taková titulovaných, domníváme se, že se zavděčíme svým čtenářům, publikováním několika ukázek Klímových poznámek, tak, jak si je autor psal ve formě deníku; jsou, obrazně řečeno, malým' okénkem do dílny, tohoto průkopníka nového a bezesporně originálního směru a dávají mnoho námětů k  přemýšlení.

 

Pierre de Lasenic - Egypt

Mnozí z mnohých t. zv. „adeptů a osvícenců", odvažují se označovati jednu z nejstarších nám známých esoterních kultur — Egypt, za mrtvou, neuvažujíce o tom, že všechno nové, co navazuje na tradici spojuje se přímo na moudrost země Khemi, jež proniká svými závratnými ideami až k základům všech náboženských systémů dneška, křesťanství nevyjímaje. 

Pověst o Faustově domě

Pro odlehčení naší těžké černé magie níže zveřejnuji dvě strany z knihy Obrázky z českých dějin a pověstí týkající se našeho oblíbeného Fausta.

Howard, R.E. - Černý kámen (komiks)

Pro zajímavost zde reprodukuji část komiksové povídky Netvor z monolitů (na motivy R.E.H.) zobrazující krvavý obřad přivolání démona včetně signatur (náramek). Jak jistě všichni víme, R.E.H. se zajímal o okultismus a jeho přátelství s H.P.Lovercraftem také není náhodné (krom toho byli oba psychicky labilní). Podobnost s Cthulhu je očividná. (Dov)

Eliphas Lévi - báseň

Dvě krásné básně od (podle) Eliphase Léviho. 

Endokrinní systém - žlázy s vnitřní sekrecí

Endokrinní žláza je žláza s vnitřní sekrecí, která nemá vývod a své výměšky (hormony) vylučuje přímo do krve. Jde o složitou soustavu navzájem funkčně propojených orgánů, která výraznou měrou ovlivňuje většinu dějů v lidském organismu. Tento článek je doplňkem ke článku "Centra síly". (Dov)

Filmy a seriály s magickou tématikou

Postupně doplňovaný seznam filmů a seriálů, kde hraje nějakou roli magie, griomoáry, slavné magické osobnosti, změněné stavy vědomí apod. Seznam je ryze subjektivní, takže pravděpodobně s některými filmy nebudete souhlasit. Stejně tak i kvalita (posouzení nechám na každém). Název každého filmu funguje zároveň jako odkaz na detailní popis na ČSFD. (Dov)

Čtyři filosofické koncepty magie

Na magii se lze dívat z vícero pohledů (modelů). Ani jeden z těchto pohledů není lepší či horší. Magie odráží psychiku a vývoj člověka, proto například převažoval ve středověku model démonologický (silný vliv křesťanství, věda na počátku atd.). Vyberte si ten model (či kombinaci), kterému nejvíce důvěřujete. Fungují všechny. (Dov)

Současné diskurzivní koridory magie

Níže reprodukuji zajímavou tabulku sestavenou Jozefem Karikou a poskytující dobrý základ-přehled ke studiu. Upozorňuji, že pro magickou celistvost a jistého postmoderně-magického "neulpívání" by měl mít současný hermetik povědomí a přehled o všech těchto "směrech". (Dov)

Magie a synchronicita

V životě někdy dochází k velmi zvláštním shodám okolností. Tyto shody se materialisticky orientovanému pozorovateli zdají být náhodné, avšak jejich nepravděpodobnost leckdy přiměla hloubavější jedince k zamyšlení nad tím, zda se v pozadí těchto událostí neskrývá nějaká zákonitost či řád. 

Centra síly a kabalistický strom

Éterické tělo obsahuje víry nesmírné magické energie, které přitahují a soustřeďují v sobě kosmické síly z vnějšího vesmíru. Tyto víry mají vztah k hlavním endokrinním žlázám umístěným v hmotném těle, z nichž sedm má z okultního hlediska prvořadý význam. Tyto víry rovněž odpovídají sedmi čakrám či okultním centrům. Žlázy samotné sytí tělo jemnohmot-nými výrony, které do nich prýští z akumulátorů kosmické i nekosmické energie vyzařující z planet, hvězd a sluncí. Endokrinní žlázy. (Dov)

Východy a západy slunce

 Souřadnice místa: E016°42’, N49°09’ (Brno); Pozor. Světový čas = ! Léto: + 2 h; Zima: + 1 h !

Hermetická časová osa

Časová osa důležitých osobností a děl od 13.stol.př.n.l. do konce 20.století. (neúplné)