Jihlavské události 1226 - 1900

Události 1226 - 1900 a unikátní soubor historických obrázků Jihlavy od Gustava Kruma. (Dov)

 

 

UDÁLOSTI 1226 - 1900


13. Století

1226 - První zmínka o řece Jihlavě v listině papeže Honoria II. 
1233 - Datovaná listina, ve které se uvádí třináct vsí slovanského jména, poplatných desátkem farnímu kostelu sv, Jana Křtiteleve Staré Jihlavě na haberské stezce při brodu přes řeku Jihlavu. 
1234 - Přemysl, markrabí moravský, věnuje tišnovskému kláštěru slovanskou osadu Starou Jihlavu.
1240 - Václav I. získává od tišnovské- ho kláštěra Jihlavu a další vesnice, patr- ně s úmyslem založení nového kolo-nisačního města z důvodu nalezení rudného bohatství. 
1240 - 1243 - Po objevení stříbrných rud němečtí kolonisté zakládají město na návrší na pravém břehu řeky Jihlavy.
1249 - Václav I. a Přemysl (markrabí moravský) potvrzují městu Jihlavě měs-tská a horní práva (tzv. Privilegium A). 
1249 - První zmínka o mincovně v Jihlavě 
1257 - Jihlavská fara přenesena do no- vého kolonisačního města k sv. Jakubu, k jehož poctě světí nový chrám olomo- ucký biskup Bruno 30. 5. Stará Jihlava ztrácí na svém významu. 
1258 - Nejstarší zmínka o jihlavském špitálu. 
1269 - Přemysl II, král český, uděluje Jihlavě právo skladu. 
1270 - Jihlava přijímá první stavební řád z rukou krále Přemysla Otakara II. s hlavním zřetelem při výstavbě na vlas- tní potřeby města. 
1275 - Přemysl II. prodává jihlavským měšťanům tavírnu a mincovnu. 
1278 - Rudolf Habsburský potvrzuje jihlavským privilegia. 
1279 - V Jihlavě se konají královské svatby dětí Přemysla II. (Václava a Anežky) s dětmi Rudolfa Habsburské-ho (Jitkou a Rudolfem).
1288 - Nejstarší zmínka o jihlavské škole (rektor Herman).
1290 - Přibližný letopočet sepsání dru- hé listinyjihlavského městského a horní-ho práva (tzv. Privilegium B). 
1293 - První známé jméno rychtáře (Berthold). 
1300 - Václav II. ruší jihlavskou min-covnu: právo raziti mince jakožto krá- lovský regál přísluší mincovně v Kutné Hoře. 
Kolem 1300 - Na rozmezí století první horní město Saska Freiberk přijímá Jihlavské horní právo a vzniká tzv. Ně- meckéhorní právo jihlavské.


14. Století

1304 - Gozzius a Orvieto - učený ital-ský právník při dvoře Václava II. zpra- coval Jihlavské horní právo, "Jus regale montanorum", které se stalo základem horních práv v celé Evropě. 
1307 - Z tohoto roku zaznamenáváme jména rytíře Zeboty (Sypoty) a konšelů Gundolfa, Chunrada a dalších. 
1328 - Zemětřesení a zátopy poškozují jihlavská horní díla. 
1345 - Karel, markrabí moravský, roz- šiřuje jihlavskou horní pravomoc a posi- luje postavení vrchního horního tribuná-lu. Na Karlovu výzvu k povznesení ob- chodu přicházejí židé do Jihlavy. 
1348 - Zaznamenává jihlavský kronikář první morovou epidemii v městě. (První a nejstrašnější epidemie v dějinách, kte-rá si vyžádala za oběť třetinu evropského obyvatelstva.) 
1349 - Soukenickému cechu je vydán první cechovní statut. 
1353 - Zaznamenán první z velikých požárů středověké Jihlavy, který zach- vátil téměř celé město. 
1359 - Karel IV. potvrzuje jihlavská privilegia. První zmínka archivní o české ulici ve městě (platea Bohemorum), do- svědčuje, že český živel byl v Jihlavě již v nejstarších dobách. 
1376 - Zátopy v jihlavských dolech ochromují důlní podnikání. 
1389 - Zmínka o vodovodu jihlavském, patrně krátce před tím zřízeném. 
1391 - řemeslníci za vedení soukeníků se bouří proti rychtáři a městské radě; první velký projev sociální nespokoje- nosti. 
1400 - Jihlavský řemeslník Řídel zřizuje nadaci k stavbě kaple sv. Václava, na- zývané pak Českou kaplí.


15. Století

1402 - Jihlava je přepadena českými zemany za vedení Zikmunda z Rokšte-jna a Jana Sokola z Lamberka (freska v minoritském kostele). 
1410 - Kolem tohoto roku vzniká index městského písaře Jana z Gelnhausenu, jenž je perlou gotického iluminačního umění, s nejstarším vyobrazením dnešní- ho jihlavského znaku. 
1420 - Jihlava vypovídá nepřátelství hu- sitské Praze. 
1421 - Císař Zikmund potvrzuje Jihlav- ským privilegia. 
1422 - Zikmund po porážce u Němec- kého Brodu prchá přes Jihlavu a dle pověsti se zastaqvuje u tzv. císařské studánky u Hosova. 
1423 - žižka obléhá Jihlavu bez úspěchu. 
1425 - Pod záminkou nadržování husi-tům jsou Židé vypuzeni z Jihlavy; Syna- goga v Židovské ulici přeměnena v chu- dobinec (1427) a později v kapli. 
1426 - Město kupuje zastavěné pozemky, na nichž později staví budovu dnešní radnice. 
1427 - Husitský hejtman Jan Roháč z Dubé obléhá Jihlavu.
1436 - Na jihlavském náměstí jsou 5. července vyhlášena basilejská kompak- táta za přítomnosti strany podobojí, pa- pažské legace a císaře Zikmunda. Zik- mund potvrzuje jihlavská privilegia a je přijat za krále. 
1438 - Čeští katoličtí páni přijímají v Jihlavě Slbrechta, vévodu rakouského za krále českého.
1441 - Skončilo nepřátelství mezi Jihla-vou a Táborem jako poslední ohlas hu- sitské revoluce; Jihlavští uzavírají mírovou smlouvu s Táborem za zprosředkovatelství Zdeňka Brtnického z Valdšte-na. 
1449 - Koná se v Jihlavě sjezd strany poděbradské a rožmberské. 
1453- Ladislav Pohrobek skládá při zemské hranici na řece Jihlavě přísahu česjým stavům. 
1458 - Král Jiří z Poděbrad donutil po-slušnost Jihlavy jejím obléháním a pot- vrdil Jihlavským privilegia. 
1460 - Petr Přespole, měšťan kutnoho- rský, překládá do češtiny Jihlavské horní právo. 
1467 - Jihlavští opět na straně nepřátel Jiřího po boku Matyáše a panské tzv. Jednoty zelenohorské. Jiří zbavuje Jihla- vu vrchního horního tribunálu ve pros- pěch Kutné Hory. 
1469 - Matyáš Korvín se zmocnil celé Moravy a byl zvolen českým králem proti Jiříku z Poděbrad korunovací v Olomouci. prohlášení Matyáše českým králem proběhlo v Jihlavě v kostele sv. Jakuba. 
1471 - Jiří z Poděbrad obléhá Jihlavu a po jeho smrti Matyáš Korvín se v Jihlavě snaží prosadit platnost své volby.
1479 - Matyáš, jako markrabí moravský, potvrzuje jihlavská privilegia. 
1480 - Veliká morová epidemie si vyžá- dala podle zprávy kronikáře 4 000 obětí.
1486 - Český král Vladislav II. a Matyáš Korvín uzavírají v Jihlavě dědické úmluvy.
1492 - Vladislav II. uděluje Jihlavě "zlaté" privilegium, dávající městu záruky, že ne- bude nikdy dáno do zástavy za královské dluhy. 
1499 - Sepsána statuta brněnských stře-lců, jež později byla udělena jihlavskému střeleckému bratrstvu sv. Šebestiána. 


16. Století

1501 - V dominikánském klášteře se koná sněm moravských stavů. 
1507 - Dokončena stavba Praěné věže (později nazývané Růžovou nebo Čer- venou) v hradební zdi v dnešní Husově ulici. 
1508 - 1509- Renesančné přestavěná brána Matky boží. 
1510 - Založeno předměstí Matky boží. 
1513 - Velkému požáru, který vznikl v dominikánském kláštěře, padl za oběť také kostel sv. Kříže a 90 domů. 
1520 - Počátek velkých sociálních bouří, které si vynutily reformu městské správy. 
1520- Velká morová epidemie ve měs-tě. první zmínka o jihlavské lékarně (bý- valá lékarna naproti poště)
1522 - Jihlavu zaplavuje hnutí německé reformace po příchodu luteránského kazatele Pavla Sperata. 
1523 - Jihlavská historie zaznamenává dosud největší požár, při němž celé město lehlo popelem. Zkázu přežily je- nom kostel sv. Kříže a dominikánský kláštěr. Požár dal základ renesanční Ji- hlavě. 
1524 - Sociální bouře, vznícené v roce 1520, vrcholí pozvižením cechů; řeme- slníkům se dostává zastoupení v městs-ké radě. 
1525- Opět velký požár města, který zachvátil také dominikásnký kláštěr.
1527 - Nově zvolený český král Ferdi- nadnd I. přísahá na přechodu zemské hranice českým stavům, že složí přísahu, kterou mu stavové při korunovaci před- loží.
1531 - V dominikánském kláštěře za-n sedá zemský sněm moravských stavů za přítomnosti Ferdinandovy (tzv. "zřízení jihlavska").
1535 - Vyhořela jihlavská radnice
1538 - Další požár města 
1539 - Při renovaci radnici v radních sí- ni prvního patra byla vyplněna vysoká gotická okna barevnými skly; zachovali se výplně s městským znakem.
1540 - Ve Starých Horách v místech staré tavírny vzniká jedna z nejstarších českých papíren, která se stává vedle důlních podniků první jihlavskou manu- fakturou. 
1541 - Pravděpodobně největší moro- vá epidemie, která postihla Jihlavu. Kronikář uvádí 8 000 obětí. 
1545 - Obnoveny věže kostela sv. Ja- kuba. SPodní, původně vyšší byla sní- žena roku 1548. 
1547 - Jihlava jako jediné moravské město se ocitá v čele moravského od-poru po boku protestantských stavů (Jednota šmalkaldská) v odboji proti králi Ferdinandovi. Poorážce odboje je trestána pokutou a odnětím statků.
1548 - Město postiženo třemi požáry, založenými paličem Barabášem. 
1550 - Zbudováno 6 masných krámů na rohu ulice Hrnčířské (dnes Čajkov- ského).
1551 - Město postihl velký požár. Pla-meny zachvátily radnici, dominikánský kláštěr s kostelem sv. Kříže, špitál a 150 domů
1556 - Jihlavští měšťané přestavují rad- nici (soudní síň v nádvoří, dvoulodní mázhaus v I. patře). 
1559 - Na špitálských polích byl zalo-žen nový hřbitov (dn. Smatanovy sady). 
1560 - Městská rada zřizuje latinskou školu, která je základem pozdějšího gymnázia.
1561 - Král Ferdinand navštívil Jihlavu.
1562 - Nová velká morová epidemie.
1563 - Dokončena stavba kostela sv. Jakuba (po požáru v r. 1523) na nižší věži (tzv. farní) je zavěšen zvon Zuzana, ulitý pražským zvonařem Brikcím z Cimperka.
1565 - Po smrti Ferninanda staví měst- ská rada památník královské přísahy na paměť událostí z r. 1527.
1566 - Objeveny léčivé účinky "Zlaté studánky" u Goskova mlýna (studánka u dnešního helenína s radioaktivní vo-dou). Postaven kamenný most přes řeku pod Jánským kopečkem.
1571 - Jihlavští soukeníci, podle vzoru z Norimberka, zakládají bratrstvo Mistrů pěvců Mor opět postihl město. Císař Maxmilián navštívil Jihlavu.
1572 - Postaven hřbitovní kostelík Nej- světější trojice (později zasvěcený sv. Duchu)
1574 - Nová těžká morová epidemie zasáhla město.. 
1577 - Císař Rudolf II. potvrzuje jihlavs- kým měšťanům privilegia. 
1579 - Postavena Brtnická brána. 
1580 - V městě se usazují vlašští stavitelé Antonio a Stefano. 
1584 - Městská rada zřizuje stálé místo městského fysika. 
1585 - V Jihlavě konán zemský sněm moravský. 
1590 - V kostele u sv. Jakuba postaveny varhany Jiřím Kochem z Annaberka.
1591 - Kašpar Stolzhagen, jihlavský pastor, zakládá ve Starých Horách jednu z prvních našich tiskáren.
1591 - 1602 - Vznikla soukenická obch. společnost, kapitalistický podnik ve feu- dálním řádu.
1594 - Postavena nová radniční věž a na ní hodiny s německým ciferníkem.
1595 - Jihlavský soukeník Dobroner byl vynálezcem proslulého jihlavského sukna, zvaného boy.
1597 - Mor kosí jihlavské obyvatelstvo (v 16. stol. navštívil město tento nejobá-vanější nepřítel desetkrát).
1599 - Od tohoto roku zdobí chrám sv. Jakuba renesanční křtitelnice, zlototepec-ké umělecké dílo Hanse Hirta z No-rimberka, pořízené za 1835 zlatých. 


17. Století

1603 - Městská rada věnuje křísiteli jihlavského hornictví Rudolfovi II. stří-brný pecen z výtěžku nového dolování. 
1605 - Mor v Jihlavě 
1610 - Za tažení proti Rudolfu II. táboří před Jihlavou s vojskem král Matyáš. 
1611 - Zřízena velká soukenická barví- rnaHanse Hoffstettera. 
1612 - Radnice poškozena vichřicí. 
1615 - Císař Matyáš potvrzuje jihlav-ská privilegia.
1615 - 1618 - Vybudován vodovod ze Smrčné přes Červený mlýn do města. 
1619 - Luteránská Jihlava za českého povstání se staví pod prapor odboje a město obsazuje Matyáš Thurn, farní ko- stel je v moci protestantů. 
1625 - Do Jihlavy přicházejí jezuité, zří- zují gymnázium a konají přípravy k sta- vbě prozatimního kostela a koleje. 
1628 - V rekatolizaci Jihlavy přicházejí jezuitům na pomoc kapucíni. 
1630 - Soukenický cech kupuje na ná- městí dům, který byl potom nazýván Meisterhausem (dům čp. 57 - muzeum).
1630 - 1932 - Vystavěn kapucinský kostel s kláštěrem.
1634 - Císař Ferdinand II. potvrzuje městská privilegia. 
1645 - 13.3. je Jihlava dobyta Švédy; velitelem města se stává krutý plukovník Oesterling. 
1646 - Při opevňovacích pracích je zbořena kaple sv. Václava (tzv. česká kaple), stojící v hradební zfi za kostelem sv. Jakuba. 
1647 - Jihlava dobyta císařskými pod vedením generála hr. Buchheima (8.12.) 
1651- Po požáru město vyhořel nový špitál. 
1661 - Obnoven hřbitovní kostelík N. Trojice pobořen za švédské okupace a je zasvěcen sv. Duchu. 
1680 - 1689 - Jezuité staví nový kostel sv. Ignáce z Loyoly. 
1690 - na místě pranýře na horním ná- městí se staví mariánský neboli morový sloup. 
1691 - Pod Jánským kopečkem je po- stavena velká soukenická valcha.
1698 - U soukenické valchy staví sou- kenický cech přes řeku krytý dřevěný most.
1700- Zahájebny práce na stavbě jezuitské koleje (bývalá knihovna). 


18. Století

1702 - Ke kostelu sv. Jakuba se přista- vuje osmiboká barokní kaple Panny Marie Bolestné. Císař Josef I. navštívil Jihlavu. 
1712 - Otevření dolů u Malého Bera- nova a Rančířova je marnou nadějí na vzkříčení jihlavského dolování. 
1715 - 1722 - Propukají selské bouře ve Stonařově; spory poddaných s Jihlavou. 
1716 - Na nádvoří radnice postavena vězenská kaple sv. Dismase. 
1720 - 1727 - Z nadace Davida a Kris- tiánarytířů ze Steinu se staví jezuitské gymnázium. 
1723- Císař Karel VI. se svým dvorem cestou ke korunovaci do Prahy a zpět navštívil Jihlavu. 
1727 - 1728 - Přestavba radnice spolu s městskou věznicí. 
1740 - Na stavbě císařské silnice Jihla- va-Znojmo-Vídeň zahájeny práce. Prv-ní zmínka o divadle - pořádaná opera na počest olomouckého biskupa. 
1741 - Za slezské války táhne Jihlavou armádní sbor knížete Lobkovice..
1742 - Sasové táboří v Jihlavě. 
1745 - Do jihlavy přicházejí soukeničtí odborníci z Nizozemí, znalci pokročilej- ší výroby. Minoritský kostel získává nový hlavní oltář dle návrhu brněnského malíře Etgense. 
1752 - Jihlava dostává pravidelné poš- tovní spojení s Brnem. 
1766 - Vznikl ilusivní freskový hlavní oltář v jezuitském kostele. 
1773 - Zrušen jezuitský řád a gymná-zium bylo zesvětštěno. 
1774- V Malém Beranově zřízena prá- delna vlnu, která se stává největší ma- nufakturou v okolí. 
1777 - Na městských dvorech ve vsích se provádí raabisace. 
1783 - Konec jihlavského dolování; horní úřad je přeložen do Brna, Ruší se vnější opevnění města. Z dolního náměstí odstr-aněn pranýř a zrušeno městské popraviště. 
1784 - Zrušen dominikánský kláštěr s kostelem sv. Kříže a přeměn v kasárny. Zrušen hřbitov u farního kostela. Zapo- čata stavba vojenské nemocnice. 
1785 - Jihlavě se dostalo spojení s Brnem novou císařkou silnicí. 
1786 - Radnice dostává nynější podo-bu nástavbou druhého patra, barokizací fasády a novou věží. V Jihlavě zřízena tiskárna (filiálka brněnské tiskárny Trasslerovy. Správní reforma zavádí v Jihlavě královský městský magistrár se soudní pravomocí; v městské pečeti se vedlee lva objevuje ježek. Bylo posta- vena vojenská nemocnice. 
1787 - Zrušen kapucinský kláštěr a zříze-na v objektu manufaktura.'
1788 - Ze zrušeného kapucinského kláš- těra zřízena soukenická manufaktura, ko- stel se stává skladištěm.
1789 - Fabián Beynhauer zřizuje v Jihlavě tiskárnu, kterou pak nabývá dědictvím Jan Rippl, odtud vycházely první novodobé české jihlavské tisky. 
1792 - Zrušena kaple sv. Alžběty v nád-vorní části starého špitálu ve Špitálské (nyní Komenského) ulici a upravena na divadlo.
1795 - Úprava návrší Klavárie u města.
1796 - V domě "U zlatého lva" zřizuje cí- sařský dědičný poštmistr Goskho te Sa-chsentalu poštu (dům č. 14 na náměstí.)
1797 - Kamenné kašny na náměstí vyz-dobil sochami z řeckého bájesloví sochař Václav Prchal.
1799 - Oslavuje se tisící výročí založení Jihlavy (domnělé, dle vybájené zprávy z kroniky české Václava Hájka z Libočan). Při této příležitosti uspořádán první havířský průvod.
1800 - Ruská armáda táhne přes Jihlavu zpět do jížního Německa, kde byla vojs-ka Napoleonova poražena spojenci. 


19. Století

1801 - Zřízena první textilní továrna Tostova. 
1802 - Starý vojenský špitál ve Věžní ulici je adaptován na městskou nemoc-nici. 
1805 - Jihlava je obsazena francouz- ským a bavorským vojskem. v bitvě u Štoků vítězí Rakušané. 
1810 - Marie Louisa, žena Napoleono-va, navštívila Jihlavu. 
1812 - Pod Jánským kopečkem se zři-zuje plovárna. 
1818- Přestavba kaple sv. Dismase ve věznici. 
1819 - Město dostává první veřejné osvětlení. Bourá se zeď kolem farního kostela a vzniká Jakubské náměstí. Za-ložen hudební spolek a pěvecká škola.
1824 - Jihlava dostává první chodník u kostela sv. Ignáce. zavedeno noční os-větlení města. založeny sady pod hrad-bama (tz. Malý Heulos), dnešní Březi- novy sady. 
1828 - Předlážděno jihlavské náměstí a část ulice Křížové a Matky boží. 
1833 - Zbourána Císařská brána (Kří-žová fortna) v Křížové ulici.
1835 - J. F. Muller postavil evangelic- kou modlitebnu ve dvoře domu č. 18 v žižkově ulici.
1836 - V Jihlavě se usadil jako lékař dr. Leopold Fritz, buditel a vůdce jihla- vských Čechů.
1842 - Zbořen barbakan před bránou Špitálskou a u brány Brtnické.
1844 - Zbourána Brněnská brána (Če- ská), prolomeny hradby v Nové ulici (dnes Benešova). Založena plovárna u Dlouhé stěny.
1845 - Dr. Leopold Fritz se svými přá- teli Ant. Musilem a Ferd. Hellerem za- kládají českou čítárnu.
1845 - 1846 - Zbořena Brtnická brána.
1846 - Postaven Pražský (Červený) most a ze starohorské papírny se stává továrna na výrobu sukna.
1847 - Ferd. Heller, učitel hudby, poz- dější tvůrce tance Česká beseda, sklá- dá rekviem za Josefa Jungmanna (pany- chida v kostele sv. Ignáce).
1848 - Dr. L. Fritz uspořádal první če- skou besedu v Jihlavě. V revoluční době se tvoří v Jihlavě Národní garda, jeden oddíl je vyslán na pomoc revoluč- ní Vídni. Revolučný kvas dává vznik časopisu Sonntagsbalatt. Matěj Kneissl, učitel českého jazyka se pokouší založit český časopis Skřivánek. 
1849 - Dr. Fritz zakládá českou knihovnu a tzv. Fritzovu zahradu vzácých dřevin. Zbořena Špitálská brána. 
1850 - Založena německá reálka. 
1850 - Nová jihlavská městská nemoc- nice předána k svému účelu. Zahájena činnost v divadle, které vybudoval Jan Okónski, jihlavský továrník, rodilý Var-šavan, z bývalého kapucínského kláště-ra. 
1850 - 1856 - Jihlavská tiskárna tiskne první český časopis Včelka, který vy-dává humpolecký učitel Sluníčko.
1851 - Z Tostovy textilky vzniká továrna na tabák. 
1852 - Založen mužský pěvecký spolek 
1856 - Město přejímá do svého majet-ku a správy budovu divadla. 
1858 - Založen okresní hospodářský spolek, jehož předsedou je dr. Fritz. 
1859 - Na studentském majálesu na Šacberku zpívají čeští studenti píseň "Kde domov můj ?" 
1860 - V Jihlavě zřízen telegrafní úřad v hotelu Czap (dnes Dělnický dům) splynul s poštov-ním úřadem v roce 1884. 
1861 - Vystavěn pivovar
1862 - Okresní hospodářský spolek v Jihlavě vydává věstník, redigovaný dr. Fritzem. Zbořeno předbraní brány Matky boží 
1863 - Postavena židovská synagoga v maurském slohu (byla vypálena nacisty r. 1939 a zbořena).
1864 - Založen sbor dobrovolných hasičů.
1864 - Jihlava dostává vlastní městský statut (magistrát) , čímž se stává samostatným politickým okresem.
1866 - Jihlava po dobu dvou měsíců obsazena pruským vojskem; císaři Fr. Josefovi I., za jeho návštěvy Jihlavy po- dává dr. fritz petici o zřízení českého gymnázia v Jihlavě.
1867 - Založen první český politický list v Jihlavě, nazvaný Pokrok.
1868 - Zbořena hradební věž Růžová (Červená nebo Prašná) v dnešní Huso- vě ulici.
1869 - Zahájeny práce na výstavbě tzv. Severozápadní dráhy. Založen nový jihlasvký hřbitov na vzdáleném místě od města a zde slouží dodnes.
1870 - První veřejné vystoupení deseti- letého Gustava Mahlera vlastním kon- certem v jihlavském divalde.
1871 - V Jihlavě postavena soukromá plynárna. Severozápadní dráha je dána do provozu. Založen spolek Beseda jihla-vská. Antonín Musil, přítel Karla Havlíčka otvírá v Jihlavě první české knihkupectví. 
1872 - Založen první odborový spolek dělníků - textiláků. První stávka dělníků v Lowových továrnách v Malém Beranově a Heleníně. 
1874 - V Jihlavě zřízen erární poštovní úřad . Pošta přesídlila na Krecl (č.p.75) 
1878 - Zavedena orientační domovní čís-la vedle popisných. Postaven evangelický kostel sv. Pavla v dnešní Dvořákově ulici. 
1882 - Otevřena česká matiční škola v Křížové ulici. 
1883 - Založena česká řemeslnická beseda.
1887 - Dána do provozu tzv. Transversá-lní dráha (Jihlava-Mezimostí). upravena plovárna u Českého mlýna. 
1888 - Založen divadelní ochotnický spo- lek Klicpera. založen spolek pro postave- ní Národního domu v Jihlavě.
1890 - Zveřejněna Česká obecná matiční škola. Založena Dělnická beseda Barák, kolébkasociálně-demokratické strany v Ji-hlavě. Obnoven havířský průvod ke kos- telíku sv. jana v nových historických kro-jích. Otevřena nová budova gymnázia .
1892 - Založena tělocvičná jednota Sokol v Jihlavě. Založen musejní spolek. Počal vycházet týdeník Jihlavské listy (dřive Orel, redigovaný v Telči).
1893 - Ustaven spolek por zřízení české opatrovny v Jihalvě.
1894 - Otevřeno městské muzeum v Jihlavě. Dokončena stavba Besedního domu.
1895 - Zemřel dr. Leopold Fritz , buditel a vgůdce jihlavských Čechů.
1898 - Zahájeny rozsáhlé stavební úpravy
ve farním mkostele sv. Jakubadle návrhů J. Mockera, obnovitele Karlštejna a Chrámu sv. Víta v Praze. 
1899 - Jihlava vzpomíná s velkou okáza- lostí na domnělé 1100. výročí založení města.
1900 - Jihlavská plynárna převzata do správy města. Jihlavá má 24,387 obyvatel 

© Zpracoval: Dov (fr.  דוב,L.·.Z.·.S.·.), Lóže u Zeleného Slunce, Jihlava 2015 

Další obsah této kategorie

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Minoritský kostel Nanebevzetí Panny Marie je jednou z nejstarších kamenných staveb ve městě. Jeho vznik se datuje do období rané gotiky (1240 - 60). Pověsti říkají, že jihlavský konvent je nejstarším minoritským klášterem v našich zemích.  Je jisté, že klášter vznikl spolu s městem někdy ve čtyřicátých letech 13. století, písemně je doložen poprvé až roku 1257. Dnešní kostel představuje vzácně dochovaný typ mendikantských staveb, jeden z nejstarších toho druhu u ná

Jezuitský mlýn

Málokdo ví, že do nedávných dob stával v Jihlavě (Starých horách) tzv. Jezuitský mlýn. Nyní po něm zůstaly pouze rozvaliny, kolem kterých chodí lidé do práce.

Místa jihlavských kutišť

Společně se vydejme na obhlídku všech jedenadvaceti kutišť v okolí Jihlavy, kde si ukážeme, co se ze slavné minulosti dochovalo, v jakém stavu byly stopy po jihlavských dolech ještě nedávno a jak vypadají dnes. Nejprve se podívejme, kde se všude těžilo na území dnešního města.

Kostel sv. Jana Křtitele

Nejstarší jihlavský kostel v místech možného vzniku Jihlavy a původního osídlení. Kostel je zasvěcen tajemnému Janu Křtitelovi, související s křižáckým řádem Johanitů, uctíváním useknuté hlavy i svatojánskou nocí. Podrobně i obrazově níže. (Dov)

Alegorické sochy z Karlova zámečku

Popis a fotografie jednotlivých soch ze zaniklého Karlova zámečku v Jihlavě - Pávov. Je škoda, že jsou tyto nádherné (a částečně tajemné) sochy "schovány" před veřejností na dvoře magistrátu, kam běžně člověk nechodí. Rád bych je proto alespoň touto formou přiblížil veřejnosti. (Článek o Karlově zámečku naleznete ZDE)

Tiskárna školních knih a učebnic v Jihlavě (1588-1595)

Souběžně se starohorskou papírnou za Benedikta Freye působila v Jihlavě tiskárna, kterou zpočátku provozoval kazatel Kašpar Stolzhagen (lat. Caspar Stolshagius), učenec a humanistický básník. 

Papírna ve Starých horách v Jihlavě (1540-1946)

Papírna ve Starých Horách (Altenberg) byla založena na řece Jihlavě v roce 1540. Patří mezi nejstarší papírny v českých zemích. 

MUDr. Leopold Fritz

MUDr. Leopold Fritz se narodil 7.listopadu 1813 v myslivně Na pouštích, stojící dodnes při silnici ze Stonařova do Třeště. Otec byl revírníkem na třešťském panství. Z tohoto tichého venkovského prostředí Fritz odešel studovat nejdříve do Jihlavy a nakonec do Prahy. 

Městský poustevník Knorr

Kdo chodíval v padesátých letech ulicemi mezi jihlavským náměstím a hlavním nádražím, mohl potkat podivného člověka, který na první pohled vypadal jako poustevník. Pomalu kráčel celou tou dlouhou několikakilometrovou cestou od nádraží, kde bydlel, z kopce až k řece, pak do kopce do města a zase zpět domů. 

Jihlavská pevnost

Jihlavská pevnost (1300 - 1891) na souboru historických obrazů Gustava Kruma. (Dov)

Inkviziční protokol ve věci kacířské r. 1762

Protokol inkviziční ve věci kacířství v děkanátu jihlavském u sedmnácti farníků brtnických, z kacířství dílem podezřelých, dílem usvědčených, se seznamem zakázaných knih, které byly od vyšetřovaných přineseny. Níže naleznete zkrácený záznam procesu v nezměněné podobě dle dobové kroniky (kurzivou). (Dov)

Studium knihy doktora Fausta v Jihlavě r. 1591

V době vlády Rudolfa II. v Praze (1583 - 1612) a pouze 3 roky poté co Jihlavu navštívil John Dee (21.3.1587) se zde odehrál zajímavý příběh, který prokazatelně dokládá, že knihy doktora Fausta byly čteny (a snad i praktikovány) též v Jihlavě. Na tyto souvislosti prozatím nikdo nepoukázal. Níže naleznete celý příběh a proces v nezměněné podobě dle dobových kronik (kurzivou). (Dov)

Hrádek Heulos

Hrádek, Hrádeček, nebo někdy také Zámeček, je kamenná stavba ve starogermánském stylu, která se tyčí na dohled od centra Jihlavy v lesoparku Heulos (dnes Brezinovy sady) nad říčkou Jihlávkou. Stavba je umístěna v jedné linii s Bránou Matky Boží, kašnou Neptuna a radnicí.

Bauerova podzemní svatyně v Jihlavě

Jedno z nejzáhadnějších míst Jihlavy a pravděpodobně jediné místo tohoto druhu v ČR! Jak víme, měla Jihlava pro nacisty velký okultní význam. Konkrétní místo svatyně je neznámé a doufám, že to tak zůstane, kvůli soukromí i klidu majitele, i nadále. Každopádně symboly stále čekají na rozluštění. (Dov)

Letohrádek Karlův zámeček

Na místě dnešních hal firmy Bosch stával kdysí nádherný lovecký zámeček. Zbylo z něj jen 6 soch. Níže naleznete historii této unikátní stavby, mapy a nové fotky alegorických soch (o sochách více ve speciálním článku ZDE).

Jihlava - historické plány města a vyobrazení

Jihlavy prošla několikerým mapováním. Níže naleznete plány z let 1547, 1647, 1650, 1785, 1805, 1825, 1835, 1940, 2015. Je zajímavé sledovat postupný vývoj a zaniklé části. Níže též několik historických vyobrazeních. (Dov)

Unikátní soubor fotek staré Jihlavy

Z důvodu velkého zájmu zde uveřejňuji odkazy na mé galerie fotek staré Jihlavy. Celkem jde o 1125 obrázků rozdělených do tří galerií - každý obrázek funguje jako proklik do jednotlivých galerií! 

  

Popraviště v Jihlavě

Královské město Jihlava jich mělo od počátku své existence hned několik. První bylo u samého pranýře na horní straně náměstí, což potvrzují písemné prameny. Nejeden zločinec tu byl sťat pro výstrahu.

 

 

Náhrobní kameny v obvodové zdi kostela sv. Jakuba

Zajímavé téma - komu vlastně patří náhrobky v obvodu kostela sv. Jakuba? Tato informace je bohužel nedostupná jak na webu města tak i farnosti. Proto jsem si dovolil vše zpracovat formou popis-překlad-fotka. 

Historie města Jihlavy

Uprostřed rozsáhlé kopcovité, lesnaté a rybničnaté Českomoravské vrchoviny, po obou stranách bývalé zemské hranice mezi Čechami a Moravou, leží starobylé město Jihlava, nejstarší horní město českých zemí.

Zahrada MUDr. Leopolda Fritze

Dnes už není po zahradě ani památky. Zmizela veškerá zeleň, zmizel zahradní domek a obvodová zeď. Zapomnělo se na jednu velkou jihlavskou záhadu, která v roce 1935 vzrušovala veřejnost stejně, jako