Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Minoritský kostel Nanebevzetí Panny Marie je jednou z nejstarších kamenných staveb ve městě. Jeho vznik se datuje do období rané gotiky (1240 - 60). Pověsti říkají, že jihlavský konvent je nejstarším minoritským klášterem v našich zemích.  Je jisté, že klášter vznikl spolu s městem někdy ve čtyřicátých letech 13. století, písemně je doložen poprvé až roku 1257. Dnešní kostel představuje vzácně dochovaný typ mendikantských staveb, jeden z nejstarších toho druhu u ná

POPIS
Kostel není orientovaný, jeho protáhlé kněžiště směřuje k jihu. Má tři lodi, od nichž je kněžiště odděleno příčnou lodí. V západní straně příčné lodi je zřízena kaple Božského Srdce Ježíšova (původně kaple Nanebevzetí Panny Marie a svaté Anny). Nad křížením příčné lodi s lodí hlavní se vypíná cihlová osmiboká zvonice. Se západní lodí je v severní části spojena kaple Panny Marie Pomocné (původně kaple svatého Václava). Průčelí kostela zdobí pětice soch umístěných ve výklencích: zcela nahoře socha Panny Marie, v prostřední dvojici svatý Bonaventura a svatý Ludvík z Toulouse, ve spodní dvojici svatý František z Assisi a svatý Antonín z Padovy.
Uvnitř je kostel zachován v původní podobě. Jsou zde mohutné pozdně románské sloupy, fragmenty gotické výmalby, plastiky světic pocházející z období pozdní gotiky. Z výzdoby interiéru kostela lze uvést zejm. nástěnný obraz Přepadení Jihlavy v r. 1402 (skutečná událost), snad nejstarší veduta znázorňující město Jihlavu, a dále trojici soch světic Barbory, Markéty a Kateřiny. V kapli Božského Srdce Ježíšova bývá od adventu do hromnic vystaven veliký betlém.

HISTORIE
Minorité přišli do nově založeného královského města Jihlavy zřejmě hned při jeho lokaci ve 40. letech 13. století. Jejich areál byl vytýčen v jihozápadní části města poblíž brány, která časem získala jméno po klášterním kostele. Poprvé je klášter písemně doložen k roku 1257.
Nejstarší dochovanou částí kláštera je basilika, netradičně orientovaná k jihu, k Assisi. Je tak uctívána památka zakladatele minoritského řádu sv. Františka. Představuje jednu z prvních gotických staveb na našem území. Stavba je kladena do období 1245–60, nese typické znaky soudobých mendikantských kostelů, zejména extrémně dlouhý presbytář. Technickou zajímavostí je věž pocházející ze 14. století. Tato věž nemá vlastní základy a stojí na čtyřech pilířích, které vznikly křížením dvou hlavních lodí kostela. U kostela se původně nacházel hřbitov.
Budovy konventu mezi kostelem a městskou hradbou byly zřejmě původně dřevěné, kamenná výstavba se předpokládá od poslední čtvrtiny 13. století.
Klášter poškodily četné požáry města, první roku 1353. Obnova pak probíhala po několik desetiletí, odkazy na ni jsou doloženy i v průběhu husitských válek.

V noci z 19. na 20. února 1402 řeholníci zachránili svou bdělostí město před přepadením hordami, financovanými okolními šlechtici (Zikmund Křižanovský z Rokštejna, Jan Sokol z Lamberka a další). Událost zachycuje pozoruhodně realistická malba v kněžišti klášterního chrámu.

Jihlava zachovala v husitské době věrnost králi Zikmundovi, klášter tak nerušeně fungoval a stal se útočištěm bratří z jiných konventů. Roku 1436 se stal místem jednání o kompaktátech. Roku 1520 v klášteře započala vzpoura městské obce proti radě. Nepokoje trvaly do roku 1524, během této relativně krátké doby se zásadně změnilo postavení konventu ve městě: většina obyvatel konvertovala k luterství a minorité se stávali terčem útoků na veřejných místech. Neutěšená situace vedla dokonce k úvahám o opuštění kláštera a jeho pronájem městu. To však chtělo komplex koupit (a tím zřejmě nadobro zabránit možnosti návratu řádu). V době nejhlubšího úpadku přežívali v konventu pouze dva mniši. Koncem 16. století nahradily zaniklý hřbitov u vstupní části kostela nové domy, jeho hlavní průčelí se tak stalo součástí uliční fronty.

Po Bílé hoře se minorité zapojili do rekatolizace města, postupně se jim dařilo obnovovat zřejmě zchátralé klášterní budovy. Stavitel Jacop Brascha prováděl v letech 1664–65 raně barokní úpravy, na které navázala přestavba konventu v letech 1730–36. Posledním velkým stavebním zásahem bylo zřízení nového severního (hlavního) průčelí kostela roku 1756.
Klášter přečkal josefinské reformy, minorité působili v Jihlavě až do násilného rozehnání mužských řádů komunistickou Státní bezpečností roku 1950. Kostel nadále fungoval jako farní (od roku 1784), v konventu sídlily různé vzdělávací instituce. Po roce 1990 zde fungovala Rodinná škola u Matky Boží. Ta se postupně přesunula do vhodnějších prostor, areál kláštera byl v restitucích navrácen minoritskému řádu.

ZDROJE
http://www.hrady.cz/
http://www.tic.jihlava.cz/
http://www.region-vysocina.cz/
http://jihlava.minorite.cz/historie/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_Nanebevzet%C3%AD_Panny_Marie_(Jihlava)
Ivan Grisa, dle D. Foltýn a kol.: Encyklopedie moravských a slezských klášterů, Libri 2005

© Zpracoval: Dov (fr.  דוב,L.·.Z.·.S.·.), Lóže u Zeleného Slunce, Jihlava 12/2016

Další obsah této kategorie

Jezuitský mlýn

Málokdo ví, že do nedávných dob stával v Jihlavě (Starých horách) tzv. Jezuitský mlýn. Nyní po něm zůstaly pouze rozvaliny, kolem kterých chodí lidé do práce.

Místa jihlavských kutišť

Společně se vydejme na obhlídku všech jedenadvaceti kutišť v okolí Jihlavy, kde si ukážeme, co se ze slavné minulosti dochovalo, v jakém stavu byly stopy po jihlavských dolech ještě nedávno a jak vypadají dnes. Nejprve se podívejme, kde se všude těžilo na území dnešního města.

Kostel sv. Jana Křtitele

Nejstarší jihlavský kostel v místech možného vzniku Jihlavy a původního osídlení. Kostel je zasvěcen tajemnému Janu Křtitelovi, související s křižáckým řádem Johanitů, uctíváním useknuté hlavy i svatojánskou nocí. Podrobně i obrazově níže. (Dov)

Alegorické sochy z Karlova zámečku

Popis a fotografie jednotlivých soch ze zaniklého Karlova zámečku v Jihlavě - Pávov. Je škoda, že jsou tyto nádherné (a částečně tajemné) sochy "schovány" před veřejností na dvoře magistrátu, kam běžně člověk nechodí. Rád bych je proto alespoň touto formou přiblížil veřejnosti. (Článek o Karlově zámečku naleznete ZDE)

Tiskárna školních knih a učebnic v Jihlavě (1588-1595)

Souběžně se starohorskou papírnou za Benedikta Freye působila v Jihlavě tiskárna, kterou zpočátku provozoval kazatel Kašpar Stolzhagen (lat. Caspar Stolshagius), učenec a humanistický básník. 

Papírna ve Starých horách v Jihlavě (1540-1946)

Papírna ve Starých Horách (Altenberg) byla založena na řece Jihlavě v roce 1540. Patří mezi nejstarší papírny v českých zemích. 

MUDr. Leopold Fritz

MUDr. Leopold Fritz se narodil 7.listopadu 1813 v myslivně Na pouštích, stojící dodnes při silnici ze Stonařova do Třeště. Otec byl revírníkem na třešťském panství. Z tohoto tichého venkovského prostředí Fritz odešel studovat nejdříve do Jihlavy a nakonec do Prahy. 

Městský poustevník Knorr

Kdo chodíval v padesátých letech ulicemi mezi jihlavským náměstím a hlavním nádražím, mohl potkat podivného člověka, který na první pohled vypadal jako poustevník. Pomalu kráčel celou tou dlouhou několikakilometrovou cestou od nádraží, kde bydlel, z kopce až k řece, pak do kopce do města a zase zpět domů. 

Jihlavská pevnost

Jihlavská pevnost (1300 - 1891) na souboru historických obrazů Gustava Kruma. (Dov)

Inkviziční protokol ve věci kacířské r. 1762

Protokol inkviziční ve věci kacířství v děkanátu jihlavském u sedmnácti farníků brtnických, z kacířství dílem podezřelých, dílem usvědčených, se seznamem zakázaných knih, které byly od vyšetřovaných přineseny. Níže naleznete zkrácený záznam procesu v nezměněné podobě dle dobové kroniky (kurzivou). (Dov)

Studium knihy doktora Fausta v Jihlavě r. 1591

V době vlády Rudolfa II. v Praze (1583 - 1612) a pouze 3 roky poté co Jihlavu navštívil John Dee (21.3.1587) se zde odehrál zajímavý příběh, který prokazatelně dokládá, že knihy doktora Fausta byly čteny (a snad i praktikovány) též v Jihlavě. Na tyto souvislosti prozatím nikdo nepoukázal. Níže naleznete celý příběh a proces v nezměněné podobě dle dobových kronik (kurzivou). (Dov)

Hrádek Heulos

Hrádek, Hrádeček, nebo někdy také Zámeček, je kamenná stavba ve starogermánském stylu, která se tyčí na dohled od centra Jihlavy v lesoparku Heulos (dnes Brezinovy sady) nad říčkou Jihlávkou. Stavba je umístěna v jedné linii s Bránou Matky Boží, kašnou Neptuna a radnicí.

Bauerova podzemní svatyně v Jihlavě

Jedno z nejzáhadnějších míst Jihlavy a pravděpodobně jediné místo tohoto druhu v ČR! Jak víme, měla Jihlava pro nacisty velký okultní význam. Konkrétní místo svatyně je neznámé a doufám, že to tak zůstane, kvůli soukromí i klidu majitele, i nadále. Každopádně symboly stále čekají na rozluštění. (Dov)

Letohrádek Karlův zámeček

Na místě dnešních hal firmy Bosch stával kdysí nádherný lovecký zámeček. Zbylo z něj jen 6 soch. Níže naleznete historii této unikátní stavby, mapy a nové fotky alegorických soch (o sochách více ve speciálním článku ZDE).

Jihlava - historické plány města a vyobrazení

Jihlavy prošla několikerým mapováním. Níže naleznete plány z let 1547, 1647, 1650, 1785, 1805, 1825, 1835, 1940, 2015. Je zajímavé sledovat postupný vývoj a zaniklé části. Níže též několik historických vyobrazeních. (Dov)

Unikátní soubor fotek staré Jihlavy

Z důvodu velkého zájmu zde uveřejňuji odkazy na mé galerie fotek staré Jihlavy. Celkem jde o 1125 obrázků rozdělených do tří galerií - každý obrázek funguje jako proklik do jednotlivých galerií! 

  

Jihlavské události 1226 - 1900

Události 1226 - 1900 a unikátní soubor historických obrázků Jihlavy od Gustava Kruma. (Dov)

 

 

Popraviště v Jihlavě

Královské město Jihlava jich mělo od počátku své existence hned několik. První bylo u samého pranýře na horní straně náměstí, což potvrzují písemné prameny. Nejeden zločinec tu byl sťat pro výstrahu.

 

 

Náhrobní kameny v obvodové zdi kostela sv. Jakuba

Zajímavé téma - komu vlastně patří náhrobky v obvodu kostela sv. Jakuba? Tato informace je bohužel nedostupná jak na webu města tak i farnosti. Proto jsem si dovolil vše zpracovat formou popis-překlad-fotka. 

Historie města Jihlavy

Uprostřed rozsáhlé kopcovité, lesnaté a rybničnaté Českomoravské vrchoviny, po obou stranách bývalé zemské hranice mezi Čechami a Moravou, leží starobylé město Jihlava, nejstarší horní město českých zemí.

Zahrada MUDr. Leopolda Fritze

Dnes už není po zahradě ani památky. Zmizela veškerá zeleň, zmizel zahradní domek a obvodová zeď. Zapomnělo se na jednu velkou jihlavskou záhadu, která v roce 1935 vzrušovala veřejnost stejně, jako

Aktuality

26.3.2018

booked.net

 

15.9.2016
14.9.2016
13.9.2016 Spuštěno: 26.3.2018

Flag Counter