Kostel sv. Jana Křtitele

Nejstarší jihlavský kostel v místech možného vzniku Jihlavy a původního osídlení. Kostel je zasvěcen tajemnému Janu Křtitelovi, související s křižáckým řádem Johanitů, uctíváním useknuté hlavy i svatojánskou nocí. Podrobně i obrazově níže. (Dov)

SV. JAN KŘTITEL
Zvaný též "Předchůdce". Jeho narození zvěstoval archanděl Gabriel. Jako mladý odešel jako poustevník do pouště, kde se živil medem divokých včel, kobylkami a kořínky rostlin. V 30-ti letech se stal kazatelem. Křtil ponořením do vod Jordánu. Na žádost Salomó mu Herodes nechal useknout hlavu. 
Je patronem křižáckého řádu Johanitů. Atributy jsou kožešina na nahém těle, poutnická hůl, dlouhé vlasy i vousy. Uctívány relikviáře ve tvaru useknuté hlavy. Církevní svátek oslavuje překvapivě jeho narození a ne umučení.  Svatojánská noc je považována za nejmagičtější noc v roce (skákání přes ohně, sběr magických rostlin atd.). Jeho souvislost s předkřesťanských světem je zřejmá. 

SVATOJÁNSKÁ NOC
Svatojánská noc je evropský lidový svátek slavený v předvečer 24. června, svátku Jana Křtitele. Navazuje na předkřesťanské oslavy letního slunovratu jako jsou slovanská kúpadla nebo anglosaská Litha, rituály sahající až do starověku.
Typickým prvkem této noci jsou svatojánské ohně, pálené na kopcích. Symbolicky představují slunce, které je v době letního slunovratu na vrcholu sil. Tyto ohně se pro získání síly přeskakují. Důležitým prvkem je i svatojánská magie, týkající se především sběru bylin a milostné magie. S magií lásky souvisí víra v „devatero bylin“, natrhaných tajně v noci na louce a kořenu mandragory. Dále se věřilo že v tuto noc lze nalézt zlaté kapradí, vyvolat duchy zemřelých a spojit se s tajmenými mocnostmi. 

KOSTEL SV. JANA KŘTITELE V JIHLAVĚ
Kostel sv. Jana Křtitele na Jánském kopečku ve Staré Jihlavě Patří k nejstarším dochovaným kamenným stavbám na Českomoravské vrchovině. Byl postaven krátce před rokem 1200, což dokládá nález románských základů presbytáře. Výstavba proběhla ještě v románském slohu, z níž se zachovaly obvodové zdi včetně úzkých oken. Původní jihlavský farní kostel byl vystavěn v místech románského osídlení, snad tehdejšího sídla zeměpanské správy. 

Průzkumy pod podlahou kostela objevily základy románské stavební fáze (apsidy, jižního pilíře vítězného oblouku a dalších stavebních částí) z posledního desetiletí 12. století. První doložený patronát patřil řádu německých rytířů, od roku 1233 pak patřil želivským premonstrátům. Písemně je kostel poprvé uváděn roku 1243. Roku 1257 byla fara přenesena k sv. Jakubu Většímu v nově budovaném centru města. Jádro kostela je raně gotické z poloviny 13. století. Triumfální oblouk, presbytář s apsidou a vížkou vznikl před rokem 1270. Zajímavou teorii  je, že v té době byla loď předělena příčkou a zadní třetina sloužila k světskému využití. 

Roku 1458 byl kostel poškozen vojsky Jiřího z Poděbrad. Při opravách vzniklo nové kněžiště se síťovánou klenbou presbytáře a sedlový portál do (tehdy dřevěné) sakristie. Z tehdejšího mobiliáře se zachovala pouze křtitelnice a almužní sloupek.

Za renesanční přestavby na samém počátku 17. století byla zvýšena loď, byly vytvořeny nové vchody s renesančními portály, byla vestavěna kruchta a na severu přistavena kamenná sakristie. Výrazně poškozen byl kostel během švédské okupace Jihlavy za třicetileté války. Po ní byl obnoven v barokním stylu. Tehdy mimo jiné vznikl vstup z kruchty na venkovní kazatelnu. Kolem kostela byl od počátku do 80. let 18. století hřbitov. U kostelíka začínaly slavné jihlavské hornické průvody (první v r. 1799, v r. 1890 je obnovil J. Haupt). U kostela sv. Jana Křtitele bylo jedno ze čtyř míst, kde jihlavský kat vykonával hrdelní právo.

Kostel je orientovaný, má jednu obdélnou loď, čtvercová sakristie přiléhá ke kněžišti ze severní strany. Při jihozápadním nároží je venkovní čtyřboká kazatelna. Do kostela vedou dva vchody: ze západu a z jihu; vedle jižního vchodu je patrný zazděný portál raně gotického vchodu. Na severní straně lodi jsou zaslepena tři původní štěrbinová okna. Nad kněžištěm je čtyřboká dřevěná věžička. V interiéru se dochoval pozdně gotický sedlový portál a sedile. 

Dnešní podoba kostela je výsledkem barokní přestavby z konce 18. století. Generální opravy kostela proběhly v letech 1905 a 1984. V roce 2008 byly restaurovány fresky po stranách vítězného oblouku a v roce 2009 vitráže oken jižní strany lodi.

KALVÁRIE - SOUSOŠÍ
Roku 1991 došlo k restauraci trojice jednotlivých soch tvořících sousoší Kalvárie, které jsou nyní umístěny naproti vchodu do kostela na Jánském vršku, jedná se právě o sochu Krista na kříži s dvojicí ukřižovaných lotří. Všichni tři muži jsou zobrazeni v mírně podživotní velikosti. Skupina je tvořená trojicí křížů, sokly jsou žulové a skulptury stejně jako předešlé sochy souboru z mušlového vápence.
Na obdélníkovém půdorysu sochy ukřižovaného Krista je umístěn kvádrový podstavec, na který navazuje tvarovaný čtyřstěn v dolní části zaoblený. Průčelí a boční strany jsou zdobeny rytými rámy, ze zadní části je vyrytý třířádkový nápis:
1791 Johann Prchal Bildhauer
Pod nápisem byla umístěna novodobá obdélníková deska z leštěného tmavošedého kamene (25 x 65 cm) s rytým 4 + 2 řádkovým nápisem, která byla v nedávné době odcizena. Nápis zněl takto:
OBNOVENO PÉČÍ ČESKÝCH A NĚMECKÝCH RODÁKŮ A OBYVATEL JIHLAVY 1991 NEUERRICHTET VON DEUTSCHEN UND TSCHECHISCHEN IGLAUERN 
Podstavec je završen masivní vyloženou římsou, která je v přední části zvlněná do oblouku. Na soklu je položená podnož kruhového tvaru, ze které vychází kříž, na kterém je přibit Kristus třemi hřeby, tělo je prověšeno ve tvaru písmene ypsilon.
Pravá noha Krista je překřížená v partii nártu přes levou, obě nohy se dotýkají v kolenech a v prostřední části lýtek. Oděný je v bederní roušce, která je na pravém boku zavázaná do mašle, jejíž cípy jsou silně rozevláté do prostoru, draperie je velice dynamicky zřasená. Tělem Krista prochází esovitý pohyb, levý bok je vytlačen do strany, hlava padá k pravému rameni. Zobrazený je s plnovousem a dlouhými vlasy po ramena. Jeho výraz tváře připomíná Kristovo utrpení, oči má zavřené, ústa pootevřená. Kolem hlavy má kovovou pozlacenou svatozář. Na horní části kříže je přidělána plechová destička s nápisem IN-RI. Kříž je vzadu zpevněn železnou pásovinou. Celková výška s ochy je 357 cm (sokl měří 185 cm).
Po stranách ústředního kříže jsou výrazně dynamicky a expresivně pojaté postavy lotří. Obě sochy jsou na samostatných podstavcích na čtvercovém půdorysu. Čtyřboké sokly jsou identické, střední část je užší než spodní podstavec, který je završený vyloženou profilovanou římsou. Na průčelí a bočních stěnách jsou ryté rámy s vyjmutými rohy. Podnož čtvercového půdorysu nasedá na sokl, na ní je připevněn kříž ve tvaru stromu, je menší a mohutnější než Kristův kříž, jeho svislé rameno se směrem nahoru zužuje. Sochy jsou odlišné pouze v pojetí ukřižovaných mužů.
Muž na kříži po pravé ruce Krista je k němu přivázán provazy, pouze pravá noha je výrazně pokrčená a není přivázána ke svislému ráhnu, levá noha se tiskne k břevnu. Obě ruce jsou ohnuty v lokti, pravá ruka je zobrazena z přední části kříže, levou rukou objímá rameno kříže nadhmatem zezadu. Tělo je výrazně natočeno do strany směrem ke Kristu, na kterého ukřižovaný hledí. Kolem beder má draperii, která je vedena po pravé straně podél těla směrem k pravému rameni muže. Hlava je vzpřímená a otočená doleva, z čelního pohledu je zobrazena z úplného profilu. Výška sochy je 360 cm (sokl měří 145 cm). Jde o ztvárnění muže, který se dočkal odpuštění, naopak ukřižovaného po Kristov ě levici čeká zatracení.
Druhý ukřižovaný je ke kříži taktéž připoután provazy, na obou sochách jsou lana detailně vyvedena. Jeho nohy jsou výrazně pokrčené, levá noha se plochou celého chodidla opírá o kříž a není svázaná lanem s jeho ramenem, situována je výrazně do prostoru. Pravá noha je pokrčena o něco mírněji, pod ní je vytesána látka oděvu. Muž je celým tělem odvrácen od Krista, hlavu má svěšenou na levém rameni a v obličeji má silně bolestný výraz, jde o nejexpresivněji pojatou figuru sousoší. Jeho tvář je vlivem času již špatně čitelná. Oběma rukama ohnutýma v lokti objímá ráhno kříže nadhmatem zezadu. Tělem probíhá silná esovitá křivka. Kolem pasu má zřasený šat, který v levé části vybíhá do prostoru, ovšem ne tolik dynamicky jako u ukřižovaného Krista.
 


ZDROJE A ODKAZY
Kodysová: http://theses.cz/id/rr4o4b/BAKALKA_Kodysov.pdf
Samek B.: Umělecké památky Moravy a Slezska 2, J/N, Academia, Praha 1999
www.hrady.cz/?OID=9035
cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svat%C3%A9ho_Jana_K%C5%99titele_(Jihlava)
www.svjakub.cz/index.php?p=18-krtitel
www.toulkypocechach.com/jihlava3.php
cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Křtitel
 

© Zpracoval: Dov (fr.  דוב,L.·.Z.·.S.·.), Lóže u Zeleného Slunce, Jihlava 2016

Další obsah této kategorie

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Minoritský kostel Nanebevzetí Panny Marie je jednou z nejstarších kamenných staveb ve městě. Jeho vznik se datuje do období rané gotiky (1240 - 60). Pověsti říkají, že jihlavský konvent je nejstarším minoritským klášterem v našich zemích.  Je jisté, že klášter vznikl spolu s městem někdy ve čtyřicátých letech 13. století, písemně je doložen poprvé až roku 1257. Dnešní kostel představuje vzácně dochovaný typ mendikantských staveb, jeden z nejstarších toho druhu u ná

Jezuitský mlýn

Málokdo ví, že do nedávných dob stával v Jihlavě (Starých horách) tzv. Jezuitský mlýn. Nyní po něm zůstaly pouze rozvaliny, kolem kterých chodí lidé do práce.

Místa jihlavských kutišť

Společně se vydejme na obhlídku všech jedenadvaceti kutišť v okolí Jihlavy, kde si ukážeme, co se ze slavné minulosti dochovalo, v jakém stavu byly stopy po jihlavských dolech ještě nedávno a jak vypadají dnes. Nejprve se podívejme, kde se všude těžilo na území dnešního města.

Alegorické sochy z Karlova zámečku

Popis a fotografie jednotlivých soch ze zaniklého Karlova zámečku v Jihlavě - Pávov. Je škoda, že jsou tyto nádherné (a částečně tajemné) sochy "schovány" před veřejností na dvoře magistrátu, kam běžně člověk nechodí. Rád bych je proto alespoň touto formou přiblížil veřejnosti. (Článek o Karlově zámečku naleznete ZDE)

Tiskárna školních knih a učebnic v Jihlavě (1588-1595)

Souběžně se starohorskou papírnou za Benedikta Freye působila v Jihlavě tiskárna, kterou zpočátku provozoval kazatel Kašpar Stolzhagen (lat. Caspar Stolshagius), učenec a humanistický básník. 

Papírna ve Starých horách v Jihlavě (1540-1946)

Papírna ve Starých Horách (Altenberg) byla založena na řece Jihlavě v roce 1540. Patří mezi nejstarší papírny v českých zemích. 

MUDr. Leopold Fritz

MUDr. Leopold Fritz se narodil 7.listopadu 1813 v myslivně Na pouštích, stojící dodnes při silnici ze Stonařova do Třeště. Otec byl revírníkem na třešťském panství. Z tohoto tichého venkovského prostředí Fritz odešel studovat nejdříve do Jihlavy a nakonec do Prahy. 

Městský poustevník Knorr

Kdo chodíval v padesátých letech ulicemi mezi jihlavským náměstím a hlavním nádražím, mohl potkat podivného člověka, který na první pohled vypadal jako poustevník. Pomalu kráčel celou tou dlouhou několikakilometrovou cestou od nádraží, kde bydlel, z kopce až k řece, pak do kopce do města a zase zpět domů. 

Jihlavská pevnost

Jihlavská pevnost (1300 - 1891) na souboru historických obrazů Gustava Kruma. (Dov)

Inkviziční protokol ve věci kacířské r. 1762

Protokol inkviziční ve věci kacířství v děkanátu jihlavském u sedmnácti farníků brtnických, z kacířství dílem podezřelých, dílem usvědčených, se seznamem zakázaných knih, které byly od vyšetřovaných přineseny. Níže naleznete zkrácený záznam procesu v nezměněné podobě dle dobové kroniky (kurzivou). (Dov)

Studium knihy doktora Fausta v Jihlavě r. 1591

V době vlády Rudolfa II. v Praze (1583 - 1612) a pouze 3 roky poté co Jihlavu navštívil John Dee (21.3.1587) se zde odehrál zajímavý příběh, který prokazatelně dokládá, že knihy doktora Fausta byly čteny (a snad i praktikovány) též v Jihlavě. Na tyto souvislosti prozatím nikdo nepoukázal. Níže naleznete celý příběh a proces v nezměněné podobě dle dobových kronik (kurzivou). (Dov)

Hrádek Heulos

Hrádek, Hrádeček, nebo někdy také Zámeček, je kamenná stavba ve starogermánském stylu, která se tyčí na dohled od centra Jihlavy v lesoparku Heulos (dnes Brezinovy sady) nad říčkou Jihlávkou. Stavba je umístěna v jedné linii s Bránou Matky Boží, kašnou Neptuna a radnicí.

Bauerova podzemní svatyně v Jihlavě

Jedno z nejzáhadnějších míst Jihlavy a pravděpodobně jediné místo tohoto druhu v ČR! Jak víme, měla Jihlava pro nacisty velký okultní význam. Konkrétní místo svatyně je neznámé a doufám, že to tak zůstane, kvůli soukromí i klidu majitele, i nadále. Každopádně symboly stále čekají na rozluštění. (Dov)

Letohrádek Karlův zámeček

Na místě dnešních hal firmy Bosch stával kdysí nádherný lovecký zámeček. Zbylo z něj jen 6 soch. Níže naleznete historii této unikátní stavby, mapy a nové fotky alegorických soch (o sochách více ve speciálním článku ZDE).

Jihlava - historické plány města a vyobrazení

Jihlavy prošla několikerým mapováním. Níže naleznete plány z let 1547, 1647, 1650, 1785, 1805, 1825, 1835, 1940, 2015. Je zajímavé sledovat postupný vývoj a zaniklé části. Níže též několik historických vyobrazeních. (Dov)

Unikátní soubor fotek staré Jihlavy

Z důvodu velkého zájmu zde uveřejňuji odkazy na mé galerie fotek staré Jihlavy. Celkem jde o 1125 obrázků rozdělených do tří galerií - každý obrázek funguje jako proklik do jednotlivých galerií! 

  

Jihlavské události 1226 - 1900

Události 1226 - 1900 a unikátní soubor historických obrázků Jihlavy od Gustava Kruma. (Dov)

 

 

Popraviště v Jihlavě

Královské město Jihlava jich mělo od počátku své existence hned několik. První bylo u samého pranýře na horní straně náměstí, což potvrzují písemné prameny. Nejeden zločinec tu byl sťat pro výstrahu.

 

 

Náhrobní kameny v obvodové zdi kostela sv. Jakuba

Zajímavé téma - komu vlastně patří náhrobky v obvodu kostela sv. Jakuba? Tato informace je bohužel nedostupná jak na webu města tak i farnosti. Proto jsem si dovolil vše zpracovat formou popis-překlad-fotka. 

Historie města Jihlavy

Uprostřed rozsáhlé kopcovité, lesnaté a rybničnaté Českomoravské vrchoviny, po obou stranách bývalé zemské hranice mezi Čechami a Moravou, leží starobylé město Jihlava, nejstarší horní město českých zemí.

Zahrada MUDr. Leopolda Fritze

Dnes už není po zahradě ani památky. Zmizela veškerá zeleň, zmizel zahradní domek a obvodová zeď. Zapomnělo se na jednu velkou jihlavskou záhadu, která v roce 1935 vzrušovala veřejnost stejně, jako

Aktuality

26.3.2018

booked.net

 

15.9.2016
14.9.2016
13.9.2016 Spuštěno: 26.3.2018

Flag Counter