Lékaři a kouzelníci starých Slovanů

Staré slovanské a germánské národy měly široké znalosti přírodní medicíny. Ošetřování zranění, zlomenin a sečných ran vyžadovalo speciální znalosti, trepanace byla ještě náročnější. Tyto dovednosti patrně doprovázelo kouzelnictví, zaříkávání a magie, které vnějším efektem přispívaly k zlepšení psychického stavu pacienta, jenž je pro uzdravení velmi důležitý. 


Zároveň zdůrazňovaly vážnost a jedinečnost léčitele a operatéra.
Slované sbírali léčivé rostliny, znali i omamné látky a jedy. Podle starých českých pověstí to byla Kazi, která dobře znala léčivé rostliny a uměla pomáhat nemocným. Takových žen s rozsáhlými léčitelskými vědomostmi a schopnostmi bylo nepochybně více a vesměs se těšily vážnosti a úctě.
U léčivých rostlin nejde jen o to znát jejich účinky, ale je nutno vědět kdy a jak je sbírat a zpracovávat a v jakém množství podávat. Nejčastější byly patrně čaje, masti a extrakty v podobě tinktur, které se získávaly různorodým vyluhováním nebo i kvašením. Archeologie ani paleobotanika však zatím nejsou s to podat přesnější obraz o    někdejších lécích a léčebných prostředcích. Něco napovědí pozdější zprávy a středověké herbáře, něco etnografie, dále nálezy rostlin I v hrobech nebo na sídlištích, pokud se vyskytly opakovaně ve větším množství. Nejvýrazněji vystupuje úloha černého bezu, jehož léčitelské vlastnosti byly v lidové slovanské kultuře vysoce ceněny a jsou oceňovaný dodnes.
Zajímavou situaci zjistili botanikové na slovanských hradištích v Meklenbursku. Dodnes tam rostou některé rostliny domácí flóře jinak cizí. Je pravděpodobné, že je tam kdysi pěstovali na zahrádkách Polabští Slované. Po zániku hradišť rostliny zplaněly, ale udržely se. Kromě česneku ořešce, česneku medvědího a dobromysli obecné, zvané též majoránka lesní, které sloužily nejen jako léčiva, ale i jako koření k ochucování pokrmů, to byl sléz léčivý, třezalka tečkovaná, kozinec sladkolistý, vlaštovičník, divizna a další. Různé léčivé rostliny se uvádějí v Capitulare de villis Karla Velikého z počátku 9. století a v jiných historických pramenech. Byly to např. divizna, heřmánek, máta, meduňka, proskurník (ibišek). Čaj z květů divizny a heřmánku, z natě meduňky a máty a z kořene proskurníku si může vyzkoušet každý. I když jde o prameny neslovanské, germánské, je pravděpodobné, že Slované tyto rostliny také znali a užívali.
Z byzantských pramenů 6. století z doby postupu Slovanů na Balkánský poloostrov se dozvídáme, že Slované napouštěli hroty šípů jedem. Přírodních jedů bylo možno získat i v našem podnebním pásmu dostatek. Také omamné nebo halucinogenní látky a narkotika byly v přírodě k dispozici, ale jejich získávání a výroba zůstávaly patrně tajemstvím, které se dědilo a předávalo jenomv určitých kruzích.

ZDROJ: Beranová, Magdaléna: Slované (Libri, Praha 2015)

 

Další obsah této kategorie

Ajurvéda (poznání života)

Snížení koncentrace alkoholu

Tabulka k výpočtu množství vody 15 °C teplé, které je nutno přidati ke 100 litrům koncentrovaného lihu o teplotě 15 °C, aby se obdržela lihovina požadované nižší koncentrace.

Thomé, Otto Wilhelm - Flora von Deutschland Osterreich und der Schweiz (1885)

Nádherná botanická kniha s celobarevnými listy téměř 700 rostlin střední Evropy. Níže krátké seznámení s autorem a velmi obsáhlá galerie botanických listů. (Dóv)

John, Jan - Atlas rostlin (I.L.Kobel v Praze 1899)

Skvěle zpracovaný botanický atlas, přehledné informace doprovázené četnými ilustracemi. Níže celá kniha v galerii. (Dóv)

Šír, Vladislav - Herbář (M. Knapp v Praze 1889)

Nauka o rostlinách, jejich skladbě a předvším seznam léčivých rostlin, jejich vlastnosti i léčivé účinky, využití a pěstování. Níže komplet kniha v galerii. Dóv

Už vím proč - Rostliny léčí

Jedna kapitola z legendární knihy manželů Škodových a kreslíře Vojtěch Kubašty - Už vím proč, tentokrát o léčivých rostlinách. Zmiňuje Kazi, Avicennu, Paracelsa, Hájka, glykosidy i alkaloidy...Nostalgická vzpomínka. 

Zaklínání rostlin při sběru

Každý, kdo chce s rostlinami magicky pracovat by měl mít svůj vlastní rituál sběru s ohledem na osobnost a zaměření.  Níže prvky rituální sklizně magických rostlin v několika bodech a několik zaklínacích (modlitebních) použitelných textů. 

 

O moci Rosičky podle Jana Izáka Holanda

Když Petr Ondřej Mathioli dokončoval práci na svém později velmi proslulém Herbáři, dostal od Jana Izáka Holanda, dvorního učence Petra Voka z Rožmberka darem pojednání o rosičce, tedy naší baheništní rostlině rosnatce okrouhlolisté, protože si přál, aby se znalost této výjimečné rostliny rozšířila.

Texty, citáty a inspirace

Do tohoto článku budu postupně přidávat různé texty různých autorů, které považuji za klíčové a velmi inspirativní. Dobře formulovaná a napsaná myšlenka mnohdy vyjasní pohled posílí k další práci. Hlavně nepřestávat, jít dál, zkoušet, číst a pracovat. (Dóv)

Codex Medicina Antiqua

Jedna z nejobdivovanějších lékařských knih středověku. Kompendium textů z pozdní antiky z 6. století, vydaných v jižní Itálii v první polovině 13. století. Obsahuje spisy o léčivých rostlinách a Materiu Medicu od autorů vycházejících převážně z prací Plinia a Dioscorida. Kniha je plná nádherných ilustrací rostlin, živočichů a lékařských postupů v živých barvách. Fotky níže. Dov

Historie přírodního léčitelství I.

Prehistorický člověk; Zvířata a rostliny; Magie vůní; Metoda pokusu a omylu; Vzdálené civilizace - podobné léčivé rostliny; Pocta vědmám; Císař Šen-nung a Kniha klasických bylin; Dživaka a Védy; 10 000 léčivých bylin

Historie přírodního léčitelství II.

Imhotep a údolí Nilu; Od Aeskulapa k Hippokratovi; Římští bylináři: Dioskorides, Plinius, Galen; Byliny a travičství: od Mithridata k „theriakům"; Avicenna a počátek lékárnictví; Kláštery a léčivé likéry; Od léčitelek k čarodějnicím 

Historie přírodního léčitelství III.

Koření a mezinárodní obchod; Paracelsus a teorie znaků; Věk herbářů; Nicholas Culpeper - Robin Hood v bylinářství; Nemocní kolonisté a zdraví původních obyvatel Ameriky