Místa alchymistů v Čechách a na Moravě

PROZATÍM JDE O ROZPRACOVANÝ NEÚPLNÝ MATERIÁL !!!

© Pavel Abraham Jurkovič

Andělská hora (hrad), JV od Karlových Varů - v předbělohorské době, kdy zdejší hrad držel Linhart Colonna z Felsu (přední osobnost stavovské opozice), zde byla alchymistická laboratoř. Pracoval zde Jakob Tentzel, jehož pojednání o alchymii se nalézá ve sborníku pražského Národního muzea "De metallis diversi tractatus".

Aš - uskutečnila se zde jedna z nejpodivnějších transmutací - v únoru 1704 wertherburský vyslanec Liebknecht cestou z Vídně jel se záhadným cizincem, při rohovoru o alchymii byl vyslanec skeptický - tak, při zastávce v Aši, v kovárně, vložil cizinec do kelímku rtuť, k ní nasypal červený prášek, po ztuhnutí vklopil z kelímku zlato. Potom provedl 2. transmutaci ve stříbro, obé potom daroval vyslanci a jel svojí cestou do Francie. Louis Figuier píše, že šlo o velkého adepta Lascarise (nar. na ostrově Mytilene, ze staré císařské rodiny), zasvětitele Solomona Trismosina, znal jej dánský kancléřský rada Dippel. 3 kelímky z této transmutace se nacházely na Jenské univerzitě.

Bechyně - za Petra Voka z Rožmberka zde pracovali alchymisté, kronikář Břežan zde připomíná r. 1592 jednoho "podvodníka magistera", který byl uvězněn v Krumlově.

Benátky nad Jizerou - v r. 1599 pobýval na zdejším zámku světoznámý Tycho Brahe, který zde měl svoji alchymickou laboratoř (i astonomickou observatoř), v níž prováděl pokusy, máme svědectví, že některým jeho pracem byl zde přítomen i Johannes Kepler (který sem přijel v únoru 1600). Odtud poslal císaři Rudolfovi II. elixír proti moru, pracoval zde též na své "perlové tinktuře". Benátky si Brahe vybral (z několika nabízených zámků) pro svoji příznivou polohu pro pozorování hvězd. Dnes je zde Braheho muzeum.

Brandýs nad Labem - nějaký čas zde byl ubytován Tycho Brahe - ??? dělal zde alchymii ???

Brozany (jižně od Litoměřic) - zdejší zámek získal v r. 1601 Jan Zbyněk Zajíc z Hazmburku, zámek přestavěl a vybudoval zde alch. laboratoř.

Budyně nad Ohří - laboratoř Jana Zbyňka Zajíce z Hazmburku (Budyni vlastnil po r. 1583), pracoval zde nejvýznamější český alchymista Bavor mladší Rodovský z Hustiřan (zde i zemřel). Často zde pobýval také Tycho Brahe. Dnes je v Budyni nad Ohří Jandovo muzeum s ojedinělou alchymistickou dílnou, umístěné v prostorách, kde Jan Zajíc z Hazmburku své pokusy prováděl.

Český Krumlov - bývá nazýván jihočeskou Mekkou alchymistů, panství Rožmberků. Starý hrad Vítkovců se za pana Viléma z Rožmberka stal po Praze nejvýznamnějším sídlem alchymistů u nás. Vilém na alchymii údajně vydal až 8 000 000 zlatých.
Pracovali zde: Bavor mladší Rodovský z Hustiřan, Václav Lavín z Ottenfeldu, Antonín Michael z Ebbersbachu, Krištof z Hirschbergu, Jeremiáš Waldener z Greippelsteinu, ... a také Edward Kelly. Narodil se zde Jakub Hořčický.
Na nádvoří křížové chodby bývalého minoritského kláštera je rajská zahrada s kapličkou Panny Marie Einsiedelské - Černá Matka Boží z pol. 17. stol. (Einsiedeln je rodištěm největšího novodobého alchymisty Paracelsa!).

Hasištejn - hrad západně od Chomutova - pod hradem se připomínaly "alchymistické kuchyně".

Házmburk (Klapý) - hrad (dnes zřícenina), od 1335 v držení rodu Zajíců, Jan Zbyněk zde měl alchymickou laboratoř, pracovali pro něj četní alchymisté, nejč. italští.

Horní Staňkov - ve 2. pol. 17. stol. měl alchymistickou kuchyni ve sklepě zdejší tvrze Smil Zdebora Janovský, majitel Horního Staňkova. Údajně přišel na způsob pěstování zlata na poli.

Hořovice - r. 1734 zdědil Hořovické panství Eugen Václav Vrbna z Bruntálu, na zámku často pořádal hostiny pro alchymisty.

Hostinné - měl zde alchymistickou laboratoř Jan Zbyněk Zajíc z Hazmburku.

Hranice - žil zde malíř Jan Červenka, který v r. 1578 sepsal dílo Alchymie česká dokonaná a přepsaná od J.Č. (nachází se v Národním muzeu).

Hrubčice (JV od Prostějova) - pocházel odtud podvodný alchymista Jiří Hoznauer z Prunhofu a Hrubčic, který laboroval na dvoře vévody Bedřicha Virtemberského - byl odhalen a popraven.

Cheb - v komnatě s komínem nad kaplí chebského hradu laboroval chebský měšťan Vahn v letech 1458-77. Na Chebsku také působil opat Jiří Angelus, pomocí alchymického zlata prý zbudoval 300 kostelů a kaplí a ještě po něm zbyl zlatý poklad.

Jablonec nad Nisou - na zdejším zámečku žil doktor a mág Jan Josef Kittel (Kytl) - řada pověstí -viz Pěnčín ---!!!???

Jáchymov - v letech 1527-33 zde působil jako lékař Georg Bauer Agricola; horlivými alchymisty byli jáchymovský evangelický farář a kronikář Johannes Mathesius (1504-65) a jeho syn. Horním hejtmanem Jáchymovským byl alchymista a důvěrník císaře Rudolfa II. Sebald Schwertzer.

Jihlava - krátce se tu, 21. 3. 1587, na cestě z ........, zastavil John Dee.

Jílové u Prahy - anglický alchymista Edward Kelly zde koupil domy Fumberk a Markvartovský, dále Hrádek u Jílového, dalších 12 domů a pivovar v Jílovém. Také zde u Kellyho krátce pobýval polský alchymista Michal Sendivoj, později od Kellyho vdovy koupil zdejší dům Fumberk, sem utekl před pražským morem, popzději zde byl zatčen, nakonec svůj jílovský majetek prodal.

Jindřichův Hradec - laborovalo se zde, jako na dalších rožmberských sídlech.

Kojetín - pocházel odsud alchymista Petr Lipenský z Týna (r. 1589 zde vlastnil dům), pracoval v Českém Krumlově.

Kravaře - vlastníkem zámku byl na přelomu 16. a 17. stol. polský šlechtic a alchymista Michal Sendivoj. Kravaře získal jako náhradu za přepadení a uvěznění šlechticem, jemuž Kravaře předtím náležely. Až do své smrti zde přijímal návštěvy hermetiků z celé Evropy. Jeho potomci drželi zámek až do zač. 19. stol.

Kroměříž - r. 1537 zde pobýval Paracelsus u Jana z Lipníka, dědičného maršálka Království českého. Měl tady i alchymickou laboratoř.

Křepenice (u Sedlčan) - Jakub Krčín z Jelčan a ze Sedlčan, regent rožmberského panství, zřídil alchymickou laboratoř na své vodní tvrzi (nazvané Nový Hrádek Krčínov, postavené 1584).

Křivoklát - ve věži Chuderce zdejšího hradu byl r. 1591 vězněn Edward Kelly, a také bývalý komorník císaře Rudolfa II. Jeroným Makovský z Makové (kt. se r. 1594 věnoval alchymii u Viléma z Rožmberka).

Kutná Hora - měl tam laboratoř Hynek z Poděbrad, kníže Minsterberský, nejmladší syn krále Jiřího z Poděbrad. Kolem r. 1480 zde zakoupil Knajslíkovský dům (zvaný též Knížecí, dnes Palackého nám. č.p. 377), a v jeho věži, ve 2. poschodí, na zadní straně domu, zřídil alchymistickou laboratoř. Alchymii v K.H. praktikovali i mincmistři. Petr Hlavsa z Liboslavi (mincmistr v l. 1553-61, později laboroval v Rožmberských službách), němec Šebastián Essen z Kemptenu, Lazar Ercker (pozdější nejvyšší perkmistr království českého). Dále se zde připomíná Mikuláš z Řásné, který se při práci otrávil i s manželkou. Do Kutné hory byli povoláni alchymisté Kryštof Putz (aby zde zavedl nový způsob šmelcování) a David Wolfram, alchymista saského kurfiřta (r. 1600, díky svému "kumštu" aby pomohl výtěžku dolů).

Louny - krátce se tu, 4. 6. 1586, na cestě do Německa, zastavil John Dee s rodinou. Také zde žil zchudlý Sendivojův žák Trochopeus - vypráví se, že při branách města zpíval o všem, o co jej alchymie připravila.

Mělník - mezi lety 1437-51 zde žila vdova po císaři Zikmundu Lucemburském Barbora Celská, která se zabývala alchymií, měla zde laboratoř. Alchymista Jan z Lazu, který ji navštívil, a viděl pracovat, usoudil, že jde o podvodnici, za to jej chtěla uvěznit, on ale uprchl.

Moravská Třebová - Ladislav Velen ze Žerotína zdědil Moravskou Třebovou po svém strýci Janu z Boskovic v roce 1589. Ladislav ve městě žil v letech 1600-21. Díky němu začalo město vzkvétat po hospodářské i kulturní stránce a bylo nazýváno Moravskými Athénami. Ladislav zval ke svému dvoru spoustu umělců a vědců, byla zde sbírka kuriozit a automatických strojků. Spolu se svým osobním lékařem Marcusem Eugeniusem Bonacinou se zabýval alchymií a astrologií. Bonacina je rovněž autorem alchymistického spisu, který věnoval Žerotínovi. Horoskopy zde sestavoval alchymista s pseudonymem Phoenyx. Dnes je na zdejším zámku expozice "Alchymistická laboratoř doktora Bonacina". V M.T. působili také alchymisté Raab a Klinger.

Moravský Krumlov - r. 1536 zavítal na zdejší zámek samotný Paracelsus, a to na pozvání dědičného maršálka Jana z Lipé, aby ho vyléčil z onemocnění žlučovými kameny. Pobyl zde téměř 2 roky, bydlel v hlavní zámecké věži, napsal zde několik spisů. Jeho pobyt zde připomíná "Paracelsova síň".

Most - na zdejším hradě byla v 90. letech 16.stol. zřízena Rudolfem II. císařská alchymistická laboratoř. Pracovali zde např. Kypřan Marco Bragadino, Angličan Edward Kelly (ten tu byl později i vězněn) - napsal zde knihu "Tractates de lapide philosophorum", a 1. 11. 1597 zde údajně spáchal sebevraždu jakousi tinkturou. Vězněn zde byl i bývalý císařský komorník a alchymista Jeroným Makovský z Makové.

Mšenné - měl zde alchymistickou laboratoř Jan Zbyněk Zajíc z Hazmburku.

Neprobylice - (SZ od Slaného), pan Odolen starší Pětipeský z Chýš a Egerburka držel zač. 17.stol. zdejší tvrz. Zabýval se alchymií, jednoho dne se u něj objevil Trochopeus, zchudlý učedník Sendivojův z Loun, a přemluvil ho, aby s alchymií skoncoval. Z alch.slitiny dal prý potom odlít zvon v Kvílicích.

Nový Bydžov - jako evangelický farář zde působil známý český alchymista Šimon Tadeáš Budek z Falkenberka, který předtím působil na císařském dvoře v Praze a v Rovensku pod Troskami. I v Bydžově si prý našel čas k alchymistickým pokusům a navštěvoval sídla okolních pánů, kteří byli této činnosti nakloněni.

Planá - v 17. stol. vlastnil zdejší panství a zámek hrabě Jindřich Šlik, nejvyšší komoří český a velký příznivec alchymie. Zlato mu měl připravit francouzský alch. Busardiére (tan do Čech přijel na pozvání Ferdinanda III. a pracoval u několika šlechticů.

Plzeň - zdejší měšťan Stehlík z Čejkova (žijící za doby cís.R II.), astrolog, alchymista, měl svoji hvězdárnu i alch.laboratoř v domě v býv. Saské ulici (dnes Rooseveltova). Pracoval tam s alch. Škotem (= J. A. Scotta), několikrát sem přijet Tycho Brahe.

Polná - krátce se tu, 20. 3. 1587, na cestě z ........, zastavil John Dee.

Praha:
Byli zde téměř všichni nejvýznačnější alchymisté a hermetici své doby. G.Bruno, J.Dee, E.Kelly, M.Sendivoj, T.Brahe, J.Kepler, Michael Maier, Martin Ruland (os. lékaři RII.), Oswald Croll, Toulouse Denis Zachaire, Nicolas Barnaud, Claudius Syrrus, matematik Bartoloměj Reisacher, Fridrich Holzschuher z Norimberka, Bohumil Hanuš, Ambrož Zigler, Jakub Strautz, Pavel Fabricius, Remus Cysatus, Vilém Rechberger, Lazar Ercker, Petr Hlavsa z Liboslavi, Šebestián Essen, Sebald Schwertzer a další...
Dále nejvýzn. Češi: Šimon Tadeáš Budek, Jakub Horčický z Tepence, ve službách Viléma z Rožmberka, v jeho paláci na Hradčanech, působili - Bavor mladší Rodovský z Hustiřan a Václav Lavín.
Seskupení alchymistů na Hradě (ať už ve službách císaře RII., Viléma z Rožmb. nebo Václava Vřesovce) se říkalo "Pražská alchymistická akademie" ("CÍSUSALKUCH" z filmu C.P.aP.C. je fikce.)

KONKRÉTNÍ MÍSTA V PRAZE:
- Hradčany
 - Zlatá ulička jen dle legend, museli zde být zavření, vzbouřili se, chtěli čerstvý vzduch, stávkovali, RII. je nechal dovézt do Jeleního příkopu, kde je nechal v železných klecích zavěšených na stromech zemřít hlady a žízní. Dle jiné legendy žili koncem 18. a poč. 19. stol. ve Zlaté uličce alchymisté, co vyrobili zlato, ale tragicky zemřeli (jihočeský baron a jakýsi prof.filosofie Uhle) --- možná pravou "zlatou uličkou" byl Nový Svět, kde je mnoho domů pojmenováno přídomkem "zlatý", "U zlatého..." (Tycho Brahe apod.).
 - věž Mihulka - dnes rekonstrukce alch.laboratoře.
 - Černá věž - zde pracoval Jan Zbyněk Zajíc z Hazmburku
- Jánský vršek - Kelly, dnes je zde Muzeum alchymistů a mágů staré Prahy
- Kozí plácek - dnes je zde Muzeum a obchůdek alchymie (Speculum alchemiae), také v Kozí čp. 920 (v dnes již zbořeném domě "U tří červených lvů") měl první chemicko-technologickou laboratoř v Čechách "poslední pražský alchymista" Kryštof Bergner (+1793).
- Faustův dům - na okraji Karlova nám. - v rohové věžičce pracovna Johna Dee, později jej vlastnil Edward Kelly, kol. 1724 jej vlastnila rodina Mladotů ze Solopysk, z nichž Josef Petr pěstoval alchymii
- Betlémské nám. - dům Hájka - zde John Dee
- Celetná ul, dům ............ - John Dee ...........
- dům na nároží třídy Národní a Jungmannovy (byl již zbourán) - zde měl alchymistickou laboratoř Jan Zbyněk Zajíc z Hazmburku
- Týnský chrám - je zde hrob Tychona Braheho, u 1. chrámového pilíře, vpravo od oltáře.

Prachatice - laboroval zde Leonhard Vychperger (Linhart Wichperger) z Erbachu (doloženo v r.1566), za účasti a přispění p. Viléma z Rožmberka, s nímž si i dopisoval.

Rabí - hrad SV od Sušice, za Půty Švihovského ve čtverhranné věži s vystupujícími dvěma krakorci vyráběl kámen mudrců jakýsi německý alchymista, ve věži byl zavřený pro své dřívější nepovedené pokusy, v práci zde pokračoval, když se pokusil o útěk, byl zavřen a později vyštván.

Radostav u Nechanic - tam na statku zřídil laboratoř Bavor Rodovský z Hustiřan.

Roudnice nad Labem - na zdejším zámku prý laborovali již pražští arcibiskupové Albík z Uničova a Konrád z Vechty (poč. 15.stol.). R. 1577 získal zdejší panství Vilém z Rožmberka a vybudoval zde také alchymickou dílnu. V ní pracoval např. C. Syrrus, jehož Vilém povolal z Anglie.

Rovensko pod Troskami - kolem r. 1600 zde působil jako evangelický farář alchymista Šimon Tadeáš Budek z Falkenberka. Předtím působil 10 let na císařském dvoře v Praze (dopisoval si s mnohými západoevropskými alchymisty a některé z nich přilákal i ke dvoru císaře Rudolfa II.), později působil v Novém Bydžově. V Rovensku též laboroval.

Šternberk - narodil se zde alchymistický spisovatel, známý v německých kruzích jako N. Barcius nebo Jan ze Šternberka, medicinae doctor z Moravy. Napsal dílo "Gloria Mundi, malý stolní průvodce, neboli popis dávné vědy o Lapidis Philosophorum".

Teplice - alchymická dílna byla na starém zámku, a od 16. stol. také v domě zvaném "Morava" na Zámeckém náměstí. Zdejší laboranti však nejsoi známi podle jmen.

Třeboň - laborovalo se zde především v bývalém klášteře - zde působili Daniel Prandtner, Petr Hlavsa z Liboslavi spolu s alchymistkou Salomenou Scheinpflugovou, dále Václav Lavín, Bavor Rodovský z Hustiřan. Později, za Ferdinanda II., zde laboroval Kollart z Pasova (1627-8).
V letech 1586-9 zde na zámku laborovali angličané John Dee a Edward Kelly (ten až od r. 1588 ?? - bydlel v pokojích zámku nad horní branou, naproti bývalému pivovaru).

Uničov - narodil se zde alchymista, lékař a pražský arcibiskup Zikmund Albík z Uničova.

Znojmo - r. 1537 zde byl Paracelsus. ???

© Zpracoval: Tabris, Lóže u Zeleného Slunce, Jihlava 2014

 

Další obsah této kategorie

Alchymisté v českých zemích I.

© Pavel Abraham Jurkovič

1. ÚVOD, CO PŘEDCHÁZELO, PRVNÍ NEPŘÍMÉ DOKLADY ALCHYMIE U NÁS, ÉRA PŘEMYSLOVSKÁ a KAROLINSKÁ

2. PRVNÍ DOCHOVANÉ ZMÍNKY O ALCHYMII U NÁS A PRVNÍ ALCHYMISTÉ

Alchymisté v českých zemích II.

© Pavel Abraham Jurkovič

3. ÉRA LUCEMBURSKÁ, ALCHYMISTÉ Z VLÁDNOUCÍCH VRSTEV

4. ÚTLUM, DOBA PARACELSOVA, POČÁTKY ÉRY HABSBUSRKÉ

 

Alchymisté v českých zemích III.

© Pavel Abraham Jurkovič

5. MECENÁT RUDOLFŮV

6. MECENÁT ROŽMBERSKÝ

7. DALŠÍ STŘEDISKA ALCHYMIE U NÁS té doby

8. ALCHYMIE V UTAJENÍ - OBDOBÍ PO BÍLÉ HOŘE

9. MODERNÍ ÉRA - po Lévim

10. ALCHYMISTÉ DNEŠNÍ 

Aktuality

26.3.2018

booked.net

 

15.9.2016
14.9.2016
13.9.2016 Spuštěno: 26.3.2018

Flag Counter