MUDr. Leopold Fritz

MUDr. Leopold Fritz se narodil 7.listopadu 1813 v myslivně Na pouštích, stojící dodnes při silnici ze Stonařova do Třeště. Otec byl revírníkem na třešťském panství. Z tohoto tichého venkovského prostředí Fritz odešel studovat nejdříve do Jihlavy a nakonec do Prahy. 

Tam prý doputoval v roce 1829 pěšky s tlumokem na zádech, aby tady uspěšně vystudoval lékařskou fakultu. Po promoci 17.listopadu 1836 se vrátil domů a spolu s rodiči se natrvalo usadil v Jihlavě. 

Od počátku byl nejen vyhledávaným lékařem, ale také rádcem českých rodin. Jak uvádí JUDr. Ludvík Chlum, mladý Fritz byl hluboce přesvědčen o šťastné budoucnosti českého lidu. Při svých návštěvách nosil lidem české knihy a povzbuzoval v nich lásku k rodné řeči. 

V roce 1845 založil v Jihlavě veřejnou českou čítárnu, kde rovněž konal svoje přednášky. Když v roce 1847 zemřel Josef Jungmann stal se jedním z pořadatelů slavného requiem v kostele sv.Ignáce, což byla pro Jihlavu velmi významná událost. Vedle celé místní honorace se jí účastnili všichni profesoři a žáci. Dne 28.února 1848 uspořádal Fritz velkou Slovanskou besedu, k níž sám namaloval transparent s českým lvem, moravskou orlicí a s heslem Rovnost - Svornost

V roce 1849 se rozhodl věnovat se učitelskému povolání. Chtěl vyučovat přírodopis a proto zakoupit v dražbě dům v Rámové ulici č.13, dnes Tolstého, ke kterému přináležela velká zahrada. Tady zamýšlel zřídit botanickou zahradu, což se mu postupem dalších let podařilo. V témže roce vstoupil do spolku Moravské národní Jednoty a začal v kalendáři Jednoty publikovat články o zdravovědě. Jako člen výboru pak přispíval na českou knihovnu v jihlavském gymnáziun a současně usiloval o zřízení samostané české školy.

Nakonec vše dopadlo úplně jinak. Fritz na učitelskou dráhu nenastoupil a dál se věnoval lékařské praxi. Zůstal však ochráncem českých studentů, kteří ho navštěvovali na jeho zahradě (více informací o zahradě ZDE). Tady se zabýval pěstováním cizokrajných rostlin a pokusným štěpováním ovocných stromů. Byl dobrým rádcem i samotnému městu. Přičinil se o zušlechtění mnoha sadů včetně založení Nového Heulosu a výsadbu stromořadí lip a kaštanů. Jemu vděčíme za zachování jihlavské brány v ulici Matky Boží, jednoho z výrazných symbolů města, a z vybudování nového ústředního hřbitova v Žižkově ulici a židovského hřbitova U Cvičiště. 

Když po prusko-rakouské válce v roce 1866 projížděl Jihlavou císař, předal mu Fritz petici obsahující mimo jiné žádost o zřízení českého gymnázia v Jihlavě. V závěru roku 1871 založil vůbec první český spolek v Jihlavě - Jihlavskou Besedu a zakrátko potom Hospodářský spolek pro Jihlavu a okolí, jehož byl dlouholetým předsedou. Po ustavení Ústřední Matice školské v Praze podařilo se mu v roce 1882 dojednat zřízení české školy obecné v Jihlavě v Křížové ulici. Za jeho podpory pak byla otevřena i první česká opatrovna.

Významným momentem bylo vystavění Besedního domu v Jihlavě. 

Slavnostního otevření se česká veřejnost dočkala v červenci roku 1894. Aktu se zúčastnil i sám stařičký MUDr. Fritz, když se slzami v očích prý tehdy prohlásil, že teď rád zemře, když vidí českou manšinu zajištěnu.

A ještě jednou prý Fritz do Besedního domu došel. Jak uvádí ve svých pamětech JUDr. Karel Malát, stalo se tak 17.března 1895, když Dr. Isidor Zahradník pořádal národopisnou výstavku určenou pro Prahu. Tehdy byla mimo jiné poprvé prezentována Fritzova sbírka kamenných křížů a křížových kamenů obnášející kresby 95 exemplářů. 

Této sběratelské činnosti se Fritz věnoval někdy od konce 70 let 19. století. Do července roku 1894 se mu podařilo soustředit celkem 80 těchto kamenných památek z Jihlavska, Pelhřimovska, Havlíčkobrodska, Žďárska, Třebíčska a Jindřichohradecka. Před již zmíněnou národopisnou výstavkou v jihlavské Besedě obohatil svoji sbírku o dalších 15 a tak mohl vystavit celkem 95 těchto exemplářů. Stejný počet byl prezentován roku 1895 na velkolepé Národopisné výstavě Českoslovanské v Praze, v církevním oddělení. 

Redaktor Vladimír Urbánek uvedl v časopise Podyjí č.12, že Fritz rozšířil během posledních pěti měsíců před smrtí svoji sbírku na rovných 100. JUDr. Malát v této souvislosti uvádí, že krátce před svou smrtí Fritz oznámil svému příteli a zemskému poslanci Vilému Richlému do nedalekého Mirošova, že ví o stém kříži a zval ho, aby se v neděli 4.srpna přijel do Jihlavy podívat. Pan Richlý skutečně přijel - starému příteli na pohřeb. MUDr. Fritz zemřel ráno dne 2.srpna 1895 ve svém domě v Schillerově dnešní Benešově ulici.

V závěru svého plodného života se Fritz věnoval literární práci. Zabýval se vlastivědou, studoval staré stezky a cesty vedoucí Jihlavskem a dějinami zdejšího dolování. Podle MUDr.Vladimíra Zapletala je v jihlavském muzeu soustředěno mnoho Fritzových středověkých vykopávek, hornických kahanů a kladívek. Vedle toho se tady nachází část jeho rukopisného vlastivědného bádání, zatím co soupis pamětních kamenů, pomníků, křížů a Božích muk byl podle MUDr.Zapletala v roce 1953 nezvěstný. 

O to cennější byl nález celého tohoto souboru v jihlavském archivu. Obnáší vážně poškozený papírový deník o rozměrech 23x35 cm, na jehož přední straně je nápis Sbírka žulových křížů p. Dr. Fritze. Všechny stránky byly poničeny plísní a v mnoha případech došlo k rozpadu papírové hmoty. Deník obsahuje celkem 76 jednostranně popsaných listů. Ještě před odesláním do restaurátorských dílen Moravského zemského archivu v Brně provedl autor tohoto článku náročné okopírování, které umožnilo zveřejnění celého obsahu této jedinečné sbírky ve sborníku Češi a Němci na Vysočině. Sborník vydaly Okresní vlastivědné muzem a Státní okresní archiv v Havlíčkově Brodě v roce 1998.

Pozůstalost dále obsahuje čtyři dopisy z let 1894-1895, které se týkají vystavení sbírky na Národopisné výstavě Českoslovanské v Praze v roce 1895. Dopisy jsou adresovány JUDr. Karlu Malátovi, advokátovi v Jihlavě, který Fritze v této záležitosti zastupoval. Z nich se mimo jiné můžeme dozvědět, že na výstavě bylo prezentováno celkem 95 kreseb křížů v měřítku 1:10 a to včetně popisek sepsaných samotným Fritzem. 

Kdo byl autorem kreseb není známo. V pozůstalosti uložené v jihlavském archivu se dochovala pouze jediná kresba tužkou o velikosti 18x14 cm opatřená na rubu čís. 96. Jedná se o známý křížový kámen nacházející se dodnes v katastrálním území Horního Kosova u Jihlavy. V souboru byl omylem popsán dvakrát a to pod pořadovými čísly 87 a 96. Podle redaktora Urbánka kresby pořizovali venkovští učitelé nebo kněží. Někdy prý Fritz poslal ke kříži svého vlastního kreslíře. Je skutečností, že z celého konečného souboru 100 obrázků se dochovalo pouhých 13 kreseb v Muzeu Vysočiny v Jihlavě. Všechny jsou pořízeny jediným velmi zdatným kreslířem, žel, na žádném obrázku není ani podpis nebo iniciály autora. Smutnou skutečností zůstává, že do dnešního dne se v Praze vystavený soubor nepodařilo objevit. V Národním muzeu v Praze a jinde po něm bezvýsledně pátrala PhDr. Helena Businská z Prahy.


Jak z korespondence vyplývá, pražskou expozici měl doplnit jeden křížový kámen a jeden kamenný kříž z Jihlavska. Z dopisů JUDr. Maláta vyplývá, že se mělo jednat o kamenný kříž poř.čís.5 z Bílého Kamene a křížový kámen poř.čís.11, který je dnes nezvěstný u Dušejova. Patrně však k převozu těchto dvou památek nedošlo, neboť kamenný kříž z Bílého Kamene byl před pár lety velmi pracně vyzdvižen zcela zapadlý do země. Jeho celková délka 160 cm a značná hmotnost si při následné manipulaci a novém uložení vyžádala použití techniky. O nic lépe by na tom nebyl ani křížový kámen od Dušejova. Ten byl objeven Vilémem Richlým, Fritzovým spolupracovníkem a majitelem zámku v Mirošově, někdy kolem roku 1891. Ležel povalený na louce pod vrstvou hlíny a trávy. Richlý jej změřil (92x50 cm) a nakreslil do svého sběratelského památníku, který je uložen ve sbírkách Muzea Vysočiny v Jihlavě. I hmotnost tohoto kamene by byla v případě transportu značná a tak oba exponáty zůstaly patrně na svých místech.


 

ŽIVOTOPIS V DATECH DLE WWW.JIHLAVA.CZ 
 
MUDr. Leopold Fritz ( 8. listopad 1813 Třešť-Na Pouštích – 2. srpen 1895 Jihlava )
•povolání: lékař
•národnost: německá
•státní příslušnost: Rakouská monarchie, Rakousko-Uhersko
•zajímavé okolnosti
1850-1881 člen obecního výboru (Ausschussmitglied)
1850-1865 člen rady města (Gemeinderath)
22. 3. 1861 poslanec Moravského zemského sněmu v kurii venkovských obcí za okresy Jihlava, Vel. Meziříčí a Třebíč za stranu staročeskou (1862 rezignoval)
1882 věnoval spolku Beseda jihlavská 10.tis. zlatých na vybudování matiční české školy v Jihlavě
1900 daroval 10.tis. zlatých na zřízení české opatrovny v dnešní Legionářské 6
•bydliště: Jihlava, Neugasse 8/484 (Benešova); dům koupil v r. 1865 a žil zde s ženou a rodiči až do své smrti
•čestné občanství:  28. červenec  1875 , za záslužnou práci pro město Jihlava
•vzdělání:
základní vzdělání získal na triviálce v Třešti, středoškolské pak na gymnáziu v Jihlavě
po dvou letech studia na právnické fakultě přestoupil na lékařskou fakultu Univerzity Karlo-Ferdinandovy v Praze, kde 20. 12. 1836 promoval
•vyznamenání a pocty:
čestný občan řady měst:  Velké Meziříčí, Tasov, Žďár nad Sázavou a Telči
1888 rytířský kříž řádu Františka Josefa (Ritterkreuz des Franz Joseph Ordens)
Zlatý záslužný kříž s korunou (Goldenes Verdienstkreuz mit Krone)
1891 čestným členem Ústřední matice školské v Praze
•dílo:
Ueber der Reflexions-Fingerkampf. Maedizinische Jahrbuecher des k.k.oesterreich.Staates. Jg.1844
O zdánlivé smrti a omdlenostech.  1851 
Notiz über die Gymnasial-Schüllerbibliothek. Sonntags-Blatt, 1851, č.10, s.2 
Ueber  den Schreibekrampf.  1844
•zaměstnání:
1837 usadil se v Jihlavě jako praktický lékař
1850-1851 pomocným učitelem českého jazyka a literatury na jihlavském gymnáziu
soudní lékař
•odborné a zájmové organizace:
1845 spoluzakládá českou čítárnu
28.2.1848 uspořádal první českou besedu v Jihlavě
1848 založil českou gymnazijní knihovnu
1849 členem Moravské národní jednoty
25.11.1871 spoluzaložil Besedu jihlavskou, zde místopředsedou 
15.3.1858 místopředsedou Okresního zemědělského spolku (Landwirtschaftlicher Bezirksverein) 
1881 předsedou Školské matice Jihlavské
•hrob: Jihlava, Žižkova 95, Ústřední hřbitov; skupina – I/1 ;souřadnice:  N 49,394 16°,  E 15,572 35° 
•prameny, literatura  (výběr):
MZA v Brně, fond Sbírka matrik (1579–1949)-E 67, sign. 7016, Matrika narozených Třešť 1807-1820, f.103,s.57
MZA v Brně, fond Sbírka matrik (1579–1949)-E 67, sign. 6594, Matrika zemřelých Jihlava-Nanebevzetí PM 1890-1922,f.231,s.115
Prusik,E.: Die Gemeinde Iglau und ihr Wirken in den Jahren 1865-1889. Iglau 1890
Mährischer Grenzbote 29.7.1875
Mährischer Grenzbote 12.9.1875
Chlum,L.: MUDr.Leopold  Fritz.Jeho život a dílo. Jihlavské listy 20/1925,č.34-49,s.2
Malíř,J.  a kol.: Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. Brno 2012,s.195,196
Jihlava. Jihlava 2009, s.436,456,491,493,504   
• rodiče:
otec:  Franz (1785 Třešť-7.4.1871 Jihlava), lesní, později úředník krajského úřadu v Jihlavě
matka: Marie, roz. Duschill (1791-19.3.1868 Jihlava)
•sourozenci  
Johann (*9.4.1809 Jezdovice-1816 Třešť) 
Franz (*23.5.1811 Třešť)
Marie (6.9.1816 Třešť-1883 Jihlava), provd. Mosmeyer. JUDr. Karl Mosmeyer byl od r. 1851 notářem v Dačicích. Po jeho smrti se vrátila vdova do Jihlavy, kde vedla Leopoldovu domácnost. 
Josef (12.10.1818 Třešť-25.10.1818 Třešť)
Barbora (*4.12.1819 Třešt)
Gustav (*3.8.1825 Jihlava)
Ludvík (*16.8.1830), absolvent práv v Praze, soudní adjunkt v Jihlavě a následně státní návladní a rada zemského soudu. V Jihlavě spoluzaložil Mužský pěvecký spolek (Männergesangsverein).
•události 
Leopold pocházel z německé rodiny, kde se mluvilo německy. Základní a střední vzdělání získal na německých školách a teprve na studiích v Praze se přimknul k českým vlastencům. Celý život pak zůstal českým Němcem
představitel českého národního probuzení v Jihlavě. V 2. pol. 19. stol. se stal hlavní osobností jihlavského českého společenského a politického života 
zásluhy o české školství, Besední dům, nový hřbitov atd.
v květnu 1849 koupil dům s velkou zahradou  v Rámové 13 (později Soukenická, dnes Tolstého), kde zamýšlel vybudovat gymnazijní botanickou zahradu
významný mecenáš českých škol a spolků, kterým před smrtí odkázal celý svůj majetek


ZDROJE:
http://www.jihlava.cz/fritz-leopold-medicinae-doctor/d-498683
http://www.zjihlavy.cz/zc1-mudr-leopold-fritz

© Zpracoval: Dov (fr.  דוב,L.·.Z.·.S.·.), Lóže u Zeleného Slunce, Jihlava 2016

Další obsah této kategorie

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Minoritský kostel Nanebevzetí Panny Marie je jednou z nejstarších kamenných staveb ve městě. Jeho vznik se datuje do období rané gotiky (1240 - 60). Pověsti říkají, že jihlavský konvent je nejstarším minoritským klášterem v našich zemích.  Je jisté, že klášter vznikl spolu s městem někdy ve čtyřicátých letech 13. století, písemně je doložen poprvé až roku 1257. Dnešní kostel představuje vzácně dochovaný typ mendikantských staveb, jeden z nejstarších toho druhu u ná

Jezuitský mlýn

Málokdo ví, že do nedávných dob stával v Jihlavě (Starých horách) tzv. Jezuitský mlýn. Nyní po něm zůstaly pouze rozvaliny, kolem kterých chodí lidé do práce.

Místa jihlavských kutišť

Společně se vydejme na obhlídku všech jedenadvaceti kutišť v okolí Jihlavy, kde si ukážeme, co se ze slavné minulosti dochovalo, v jakém stavu byly stopy po jihlavských dolech ještě nedávno a jak vypadají dnes. Nejprve se podívejme, kde se všude těžilo na území dnešního města.

Kostel sv. Jana Křtitele

Nejstarší jihlavský kostel v místech možného vzniku Jihlavy a původního osídlení. Kostel je zasvěcen tajemnému Janu Křtitelovi, související s křižáckým řádem Johanitů, uctíváním useknuté hlavy i svatojánskou nocí. Podrobně i obrazově níže. (Dov)

Alegorické sochy z Karlova zámečku

Popis a fotografie jednotlivých soch ze zaniklého Karlova zámečku v Jihlavě - Pávov. Je škoda, že jsou tyto nádherné (a částečně tajemné) sochy "schovány" před veřejností na dvoře magistrátu, kam běžně člověk nechodí. Rád bych je proto alespoň touto formou přiblížil veřejnosti. (Článek o Karlově zámečku naleznete ZDE)

Tiskárna školních knih a učebnic v Jihlavě (1588-1595)

Souběžně se starohorskou papírnou za Benedikta Freye působila v Jihlavě tiskárna, kterou zpočátku provozoval kazatel Kašpar Stolzhagen (lat. Caspar Stolshagius), učenec a humanistický básník. 

Papírna ve Starých horách v Jihlavě (1540-1946)

Papírna ve Starých Horách (Altenberg) byla založena na řece Jihlavě v roce 1540. Patří mezi nejstarší papírny v českých zemích. 

Městský poustevník Knorr

Kdo chodíval v padesátých letech ulicemi mezi jihlavským náměstím a hlavním nádražím, mohl potkat podivného člověka, který na první pohled vypadal jako poustevník. Pomalu kráčel celou tou dlouhou několikakilometrovou cestou od nádraží, kde bydlel, z kopce až k řece, pak do kopce do města a zase zpět domů. 

Jihlavská pevnost

Jihlavská pevnost (1300 - 1891) na souboru historických obrazů Gustava Kruma. (Dov)

Inkviziční protokol ve věci kacířské r. 1762

Protokol inkviziční ve věci kacířství v děkanátu jihlavském u sedmnácti farníků brtnických, z kacířství dílem podezřelých, dílem usvědčených, se seznamem zakázaných knih, které byly od vyšetřovaných přineseny. Níže naleznete zkrácený záznam procesu v nezměněné podobě dle dobové kroniky (kurzivou). (Dov)

Studium knihy doktora Fausta v Jihlavě r. 1591

V době vlády Rudolfa II. v Praze (1583 - 1612) a pouze 3 roky poté co Jihlavu navštívil John Dee (21.3.1587) se zde odehrál zajímavý příběh, který prokazatelně dokládá, že knihy doktora Fausta byly čteny (a snad i praktikovány) též v Jihlavě. Na tyto souvislosti prozatím nikdo nepoukázal. Níže naleznete celý příběh a proces v nezměněné podobě dle dobových kronik (kurzivou). (Dov)

Hrádek Heulos

Hrádek, Hrádeček, nebo někdy také Zámeček, je kamenná stavba ve starogermánském stylu, která se tyčí na dohled od centra Jihlavy v lesoparku Heulos (dnes Brezinovy sady) nad říčkou Jihlávkou. Stavba je umístěna v jedné linii s Bránou Matky Boží, kašnou Neptuna a radnicí.

Bauerova podzemní svatyně v Jihlavě

Jedno z nejzáhadnějších míst Jihlavy a pravděpodobně jediné místo tohoto druhu v ČR! Jak víme, měla Jihlava pro nacisty velký okultní význam. Konkrétní místo svatyně je neznámé a doufám, že to tak zůstane, kvůli soukromí i klidu majitele, i nadále. Každopádně symboly stále čekají na rozluštění. (Dov)

Letohrádek Karlův zámeček

Na místě dnešních hal firmy Bosch stával kdysí nádherný lovecký zámeček. Zbylo z něj jen 6 soch. Níže naleznete historii této unikátní stavby, mapy a nové fotky alegorických soch (o sochách více ve speciálním článku ZDE).

Jihlava - historické plány města a vyobrazení

Jihlavy prošla několikerým mapováním. Níže naleznete plány z let 1547, 1647, 1650, 1785, 1805, 1825, 1835, 1940, 2015. Je zajímavé sledovat postupný vývoj a zaniklé části. Níže též několik historických vyobrazeních. (Dov)

Unikátní soubor fotek staré Jihlavy

Z důvodu velkého zájmu zde uveřejňuji odkazy na mé galerie fotek staré Jihlavy. Celkem jde o 1125 obrázků rozdělených do tří galerií - každý obrázek funguje jako proklik do jednotlivých galerií! 

  

Jihlavské události 1226 - 1900

Události 1226 - 1900 a unikátní soubor historických obrázků Jihlavy od Gustava Kruma. (Dov)

 

 

Popraviště v Jihlavě

Královské město Jihlava jich mělo od počátku své existence hned několik. První bylo u samého pranýře na horní straně náměstí, což potvrzují písemné prameny. Nejeden zločinec tu byl sťat pro výstrahu.

 

 

Náhrobní kameny v obvodové zdi kostela sv. Jakuba

Zajímavé téma - komu vlastně patří náhrobky v obvodu kostela sv. Jakuba? Tato informace je bohužel nedostupná jak na webu města tak i farnosti. Proto jsem si dovolil vše zpracovat formou popis-překlad-fotka. 

Historie města Jihlavy

Uprostřed rozsáhlé kopcovité, lesnaté a rybničnaté Českomoravské vrchoviny, po obou stranách bývalé zemské hranice mezi Čechami a Moravou, leží starobylé město Jihlava, nejstarší horní město českých zemí.

Zahrada MUDr. Leopolda Fritze

Dnes už není po zahradě ani památky. Zmizela veškerá zeleň, zmizel zahradní domek a obvodová zeď. Zapomnělo se na jednu velkou jihlavskou záhadu, která v roce 1935 vzrušovala veřejnost stejně, jako

Aktuality

26.3.2018

booked.net

 

15.9.2016
14.9.2016
13.9.2016 Spuštěno: 26.3.2018

Flag Counter