Orfické zlomky 5

Malý výběr z edice Kern. Řecký originál a paralelní český překlad. 

Fr. 6 = Platón, Phaedo 70c

παλαιὸς μὲν οὖν ἔστι τις λόγος οὗ μεμνήμεθα, ὡς εἰσὶν ἐνθένδε ἀφικόμεναι ἐκεῖ, καὶ πάλιν γε δεῦρο ἀφικνοῦνται καὶ γίγνονται ἐκ τῶν τεθνεώτων·

CZ Fr. 6 = Platón, Faidón 70c

Nuže, jest jisté staré vypravování, na něž se pamatujeme, že tam [v Hádu] duše žijí, když tam přijdou odsud, a zase sem [z Hádu na svět] opět přicházejí a opět vznikají z těch, kteří zemřeli.

 

Fr. 7 = Platón, Phaedo 62b

Καὶ γὰρ ἂν δόξειεν, ἔφη ὁ Σωκράτης, οὕτω γ᾿ εἶναι ἄλογον· οὐ μέντοι ἀλλ᾿ ἴσως γ᾿ ἔχει τινὰ λόγον. ὁ μὲν οὖν ἐν ἀπορρήτοις λεγόμενος περὶ αὐτῶν λόγος, ὡς ἔν τινι φρουρᾷ ἐσμεν οἱ ἄνθρωποι καὶ οὐ δεῖ δὴ ἑαυτὸν ἐκ ταύτης λύειν οὐδ᾿ ἀποδιδράσκειν, μέγας τέ τίς μοι φαίνεται καὶ οὐ ῥᾴδιος διιδεῖν· οὐ μέντοι ἀλλὰ τόδε γέ μοι δοκεῖ, ὦ Κέβης, εὖ λέγεσθαι, τὸ θεοὺς εἶναι ἡμῶν τοὺς ἐπιμελουμένους καὶ ἡμᾶς τοὺς ἀνθρώπους ἓν τῶν κτημάτων τοῖς θεοῖς εἶναι.

CZ Fr. 7 = Platón, Faidón 62b

Ano, pravil Sókratés, zdálo by se to takhle být nesmyslné; ale ne, snad to má nějaký náležitý význam. Vždyť v nevyslovitelných řečech zasvěcenců se říká, že my lidé jsme v jakémsi vězení a že se z něho člověk nesmí vyprošťovat ani z něho utíkat, ta věc je pro mne příliš vysoká a nesnadno pochopitelná. Zdá se mi však, Kebéte, že je dobře řečeno, že nás bohové mají v péči a že my lidé jsme bohům částí jejich majetku.

 

Fr. 8 = Platón, Cratylus 400bc = Diels-Kranz B 3

καὶ γὰρ σῆμα τινές φασιν αὐτὸ εἶναι τῆς ψυχῆς (τὸ σῶμα), ὡς τεθαμμένης ἐν τῶι νῦν παρόντι· καὶ διότι αὖ τούτωι σημαίνει ἃ ἂν σημαίνηι ἡ ψυχή, καὶ ταύτηι σῆμα ὀρθῶς καλεῖσθαι. δοκοῦσι μέντοι μοι μάλιστα θέσθαι οἱ ἀμφὶ ᾿Ορφέα τοῦτο τὸ ὄνομα ὡς δίκην διδούσης τῆς ψυχῆς, ὧν δὴ ἕνεκα δίδωσιν, τοῦτον δὲ περίβολον ἔχειν, ἵνα σώιζηται, δεσμωτηρίου εἰκόνα. εἶναι οὖν τῆς ψυχῆς τοῦτο, ὥσπερ αὐτὸ ὀνομάζεται, ἕως ἂν ἐκτείσηι τὰ ὀφειλόμενα, ‘σῶμα’, καὶ οὐδὲν δεῖν παράγειν οὐδὲ ἓν γράμμα.

CZ Fr. 8 = Platón, Kratylos 400bc = Diels-Kranz B 3

Někteří totiž říkají, že tělo (sóma) je hrob (séma, znak) duše, jako by v přítomné době byla pohřbena; ale také proto, že duše prostřednictvím těla projevuje (sémainei, označuje) vše, cokoliv projevuje. Proto je prý tělo správně zváno séma [znak, pomník, hrob]. A jak se mi zdá, pojmenovali tak tělo zejména stoupenci Orfeovi, domnívajíce se, že duše trpí trest za to, zač je trestána, a že má tělo jako ohradu, aby byla držena ve vazbě (sózétai), na způsob vězení. Je tedy tělo, jak se vskutku jmenuje, vazbou (sóma) duše, dokud duše nezaplatí svou pokutu. Není tedy potřeba měnit ani jedno písmeno.

 

Fr. 13 = Platón, Symposium 218b = DK 1 B 7 /1

πάντες γὰρ κεκοινωνήκατε τῆς φιλοσόφου [Sokrates] μανίας τε καὶ βακχείας· διὸ πάντες ἀκούσεσθε ... οἱ δὲ οἰκέται, καὶ εἴ τις ἄλλος ἐστὶν βέβηλός τε καὶ ἄγροικος, πύλας πάνυ μεγάλας τοῖς ὠσὶν ἐπίθεσθε.

Cfr. Diels-Kranz B 7/2.

CZ Fr. 13 = Platón, Symposion 218b = DK 1 B 7 /1

{Alkibiadova opilecká řeč o svádění Sókrata:] Vždyť vy všichni jste zasaženi šílenstvím filosofa (Sókrata) a bakchickým vytržením! Proto to všichni uslyšíte; však mi odpustíte jak to, co jsem tehdy dělal, tak i to, co nyní říkám. Ale sluhové, a je-li zde někdo jiný nezasvěcený a nevzdělaný, zavřete si uši hodně velikými vraty!

Viz Diels-Kranz B 7/2.

 

Fr. 21 = Platón, Leges IV; 715e = DK 1 B 6 (incipit)

ὁ μὲν δὴ θεός, ὥσπερ καὶ ὁ παλαιὸς λόγος, ἀρχήν τε καὶ τελευτὴν καὶ μέσα τῶν ὄντων ἁπάντων ἔχων...

CZ Fr. 21 = Platón, Zákony IV; 715e = DK 1 B 6 (zač.)

Bůh, jenž podle dávného výroku drží ve svých rukou počátek, dovršení i střed všeho, co je.

 

Fr. 21a = Pseudo-Aristotelés, De mundo 7; 401a27-401b7 Bekker

Διὸ καὶ ἐν τοῖς ᾿Ορφικοῖς οὐ κακῶς λέγεται·

Ζεὺς πρῶτος γένετο, Ζεὺς ὕστατος ἀρχικέραυνος·

Ζεὺς κεφαλή, Ζεὺς μέσσα, Διὸς δ᾿ ἐκ πάντα τέτυκται·

Ζεὺς πυθμὴν γαίης τε καὶ οὐρανοῦ ἀστερόεντος·

Ζεὺς ἄρσην γένετο, Ζεὺς ἄμβροτος ἔπλετο νύμφη·

Ζεὺς πνοιὴ πάντων, Ζεὺς ἀκαμάτου πυρὸς ὁρμή·

Ζεὺς πόντου ῥίζα, Ζεὺς ἥλιος ἠδὲ σελήνη·

Ζεὺς βασιλεύς, Ζεὺς ἀρχὸς ἁπάντων ἀρχικέραυνος·

πάντας γὰρ κρύψας αὖθις φάος ἐς πολυγηθὲς

ἐκ καθαρῆς κραδίης ἀνενέγκατο, μέρμερα ῥέζων.

Cfr. Hérakleitos 22 B 30, B 31, B 111, B 84.2.

CZ Fr. 21a = Pseudo-Aristotelés, De mundo 7; p. 401a27-401b7 Bekker

Proto se v Orfických zpěvech neříká nevhodně:

Zeus se první zrodil; Zeus, blesk jasný!

            Zeus je hlavou, Zeus je středem, Diem se pak všechno dovršuje;

            Zeus je základem země i hvězdnatého nebe;

            Zeus se narodil mužem, Zeus se stal nesmrtelnou dívkou;

            Zeus je dechem všeho, Zeus je neumdlévající vzmach ohně;

            Zeus je kořenem moře, Zeus je Slunce i Luna;

            Zeus je králem; Zeus, blesk jasný, je vůdcem všeho!

            Neboť vše ukryl a zase na oblažující světlo

            z čistého srdce vyvedl, když provádí pamětihodná díla.

(Viz Hérakleitos B 30, B 31, B 111, B 84.2.)

 

Věrší část téhož textu (v rozsahu De mundo 401a28-b5, ed. W. L. Lorimer) v pracovním překladu ze semináře filologů (V. H.):

 

Zeus tu byl první a poslední bude, vladař ten blesků.

Zeus je hlava i střed a z Dia povstalo všechno,

Zeus je hranicí Země a nebe, jež hvězdami září,

Zeus je rodem svým muž a stejně tak věčnou je dívkou,

Zeus, který dechem je pro vše a ohně, co nehasne, silou,

Zeus je kořenem moře, je zároveň Sluncem i Lunou,

Zeus je král, on nade vším panuje, vladař ten blesků.

 

Fr. 245 = Pseudo-Iústinos, Cohortatio ad gentiles 15c5 Morel = DK 1 B 7 /2 (incipit)

φθέγξομαι οἷς θέμις ἐστί· θύρας δ᾿ ἐπίθεσθε βέβηλοι. ...

CZ Fr. 245 = Pseudo-Iústinos, Cohortatio ad gentiles 15c5 Morel = DK 1 B 7/2 (zač.)

Promluvím, ke kterým se sluší; vy nečistí, zavřete dveře!

 

 


ZDROJ
http://www.fysis.cz/presokratici/vstup/orfika.htm

© Zpracoval: Dov (fr.  דוב,L.·.Z.·.S.·.), Lóže u Zeleného Slunce, Jihlava 2016

Další obsah této kategorie

Orfika

Orfické mýty jsou záhadnou vrstvou řeckého myšlení. Nevíme, jak je orfické hnutí staré, a přesně vzato ani to, která podání máme označovat jako orfická. Orfické zpěvy považují samy sebe za něco výlučného, prezentují se jako dědictví bájného thráckého pěvce Orfea, který pro svoji ženu Eurydiku neváhal sestoupit do podsvětí. 

Orfické zlomky 8

Orfický hymnus X. - Na Fysis (Orphei hymni, ed. W. Quandt; Berlin, Weidmann 1962, 1973). Řecký originál.

Orfické zlomky 7

Astrologický fragment - O znameních zodiaku (Fragmentum astrologicum, ed. M.A. Sangin, Codices Rossici - Catalogus codicum astrologorum Graecorum 12; Brussels, Lamertin 1936, p. 158-161). Řecký originál.

Orfické zlomky 6

Zlomky Giannini (Paradoxographorum Graecorum reliquiae, Milan 1965). Řecký originál.

Herakleitos v Papyru Derveni

Významná část komentáře z Papyru Derveni asi pracuje s raně klasickým komentářem k Hérakleitovi. Obsahuje tedy četné narážky na Hérakleita, parafráze jeho textu a v některých případech i přímé citáty. Zde uvádíme širší kontext papyru, zatímco v edici Hérakleita se omezujeme na jednotlivé řádky textu.

Orfické zlomky 4 (Papyrus Derveni B)

Druhá část Pypyrus Derveni (9.1 - F.16). Originální text.

Orfické zlomky 4 (Papyrus Derveni A)

Papyrus Derveni je nejstarší papyrus s filosofickým textem a nejstarší papyrus nalezený na evropské půdě. Níže popis a originál textu (1a.1. - 8.10).

Orfické zlomky 3

Diels-Kranz 1 B (B13/1-B23). Řecký originál a paralelní český překlad. 

Orfické zlomky 2

Diels-Kranz 1 B (B1-B12/3). Řecký originál a paralelní český překlad. 

Orfické zlomky 1

Diels-Kranz 1 A (Orfická testimonia A1-a16). Řecký originál a paralelní český překlad.