Pierre de Lasenic - Egypt

Mnozí z mnohých t. zv. „adeptů a osvícenců", odvažují se označovati jednu z nejstarších nám známých esoterních kultur — Egypt, za mrtvou, neuvažujíce o tom, že všechno nové, co navazuje na tradici spojuje se přímo na moudrost země Khemi, jež proniká svými závratnými ideami až k základům všech náboženských systémů dneška, křesťanství nevyjímaje. 

 legendách starého Egypta naleznete pravzory všech postav pozdější mytologie. Hermes, Zeus, Venuše, Merkur, Neptun a jiní antičtí bohové, jsou obměnou egyptských esoterních postav, a v křesťanském nábožen-ství Kristus odpovídá egyptskému Osiridovi, a jeho oběť personifikována jest mythickým Horem. Trpící Marie prolévala již tisíce let před svou existencí slzy v osobě tajemné Isidy a mystérium její mateřské lásky jest zosobněno v bohyni Mut, jež pouhou přeměnou projevu stává se universální pravdou lásky, nebo láskou demiurga, v jehož rukou amalgamovala pralátku zlatem hvězd a úrodnou prstí pro myriardý květů naší země.
Za zakladatele uceleného systému náboženského, vynálezce počtů, svatého písma, řeči a vědeckého systému pokládali Egypťané divinisovaného kněze nebo boha zvaného Thovt, Tautes nebo Ezhovtej, řecky Her-nes. Nesahá-li jeho existence až do doby atlantské, jest vznik jeho učení prastarý a počíná ještě v dobách, jež do nedávná naše věda nepokládala za historické. Nejdůležitějšími, nám známými hodnotami esoterní filosofie Thovtovi jest osm základních theoremat:
1.) Neosobní bůh,
2.) kosmologická genese,
3.) evoluční zákon polarisace,
4.) zákon  o  síle slova  a  představě,
5.) zákon lásky,
6.) zákon oběti,
7.) zákon analogii,
8.) zákon periodicity dění.
Egyptská genese spočívá na Thovtově dělení podle čísla 9, resp. 10. Třebaže jest evoluční nebo vývojová, bývá jistě ne neprávem porovnávána se statickým systémem sefirot židovské kabaly, jemuž byla pravděpodobně prvotním vzorem. Těchto devět základních e-tap personifikuje Thovt devíti bohy, t. zv. Božským Devaterem. Devítka, podle ternárního klíče symbol vědění, číselná hodnota písmene Teth, t. j. Toth a posvátného jména Tehor, není číslem náhodně voleným. Nejenom pozdější esoterismus řecký (devět mus, devět archontů), ale i křesťanský (ku př. devítinásobné zjevení Ježíšovo po jeho smrti), potvrzují podstatnost této hodnoty. Na rozdíl od geocentrických genesí národů jiných, jest tato konstruována kosmologicky. Od pralátky, nebytí, Nun, dospívá po řadě etap prorok na konci tohoto systému k zemi, jež spojivši se se záporným principem, přijala od něj své plody. Z hvězdného prostoru sestoupila na naši planetu Příroda, Eset a Nebthet, život — Usirev a smrt — Sufceeh. Příroda, analogicky jako kladný život a kladná smrt, stává se podvojnou ve své negativní podstatě. Genetická Eset a receptivní Nepthys. Tak jako život živí se smrtí, udržuje se i příroda věčným cyklem nebo cirkulací tím způsobem, že přijímá stále zpět to, co byla na druhé straně již jednou vydala. Fysický život individua zanikl by smrtí docela, kdyby nebylo přírody v užším slova smyslu (Ducha přírody). Thovtova legenda mluví o tomto zákoně, sdělujíc jej zasvěcencům obrazem Osiridovy smrti, jenž vrcholí vznikem koruny pozemského stvoření, ztělesněnou analogií božské Trojice Horem — člověkem jako ideou. I on bývá často porovnáván se sluncem jako jeho bůh, neboť má svoje východy zrození, má poledne životů a má i západy smrtí. Jeho otcem byl mrtvý bůh, a matkou nesmrtelná, věčná Příroda, zářící Isis... A to jest i matka moje, naše i vás všech, a nikdy nikdo z nás nebude se cítiti na tomto světě opuštěn, najde-li k ní jednou cestu a porozumí-li jejímu hlasu, který zní nejkrásnější hudbou kosmických sfér a hladí i kárá nás ve své nevýslovné dobrotě, moudrosti  a  lásce.
Kterak se staří Egypťané modlili? Nežádali si nikdy dobra ani o něj neprosili, nýbrž se ztotožňovali se svým ideálem a dobro vysílali. Tím není míněn ovšem obsah modliteb, nýbrž typický posismus egyptského adepta, mluvící za všechny dlouhé výklady. Pro zajímavost citujeme zde jednu z modliteb mrtvého, určených Reovi a   obsažených  v   egyptské knize mrtvých:
„Re, jenž sídlíš ve svém světě,
Re, který svítíš ve slunci,
A vycházíš ze svého obzoru,
Re, jenž pluješ po svém nebi plném azuru,
A mezi bohy rovného nemáš,
Re, který plyneš po sloupech Sovových,
A vítr probouzíš svým dechem ohnivým,
Re, jenž dáváš svoje plodivé světlo oběma zemím,
Zachraň mne před bohem podoby tajemné,
Jehož obočí jsou rameny vah,
V den súčtováni!
Spoutané provinilce do svých temnot zaklíná,
Aby jejich duše byly rozptýleny  v  ničem.
Vysvoboď mne  z rukou katů nečistých,
S nemocnými prsty.
Neboť dobře se mi vedlo u Rea,
A nyní přistávám ku břehu Usirovu.
Jsem  z  průvodu pána obětí,
Znám knihu proměn,
Létám jsa sokolem,
A kroužím s holubicí,
A věčnost trávím, duchy poutaje. Ve všech esoterních kulturách tohoto světa, byla zaznamenávána iniciační tradice dvojím způsobem: písmem a uměním. V Egyptě obojí se prostupuje a doplňuje tak, že není ani možno pochopiti celek a systém jedním bez druhého. Je-li dnes písmo prostředkem k zachycení exoterního slova, jest umění písmem pocitů a vnitřních stavů, jež nelze slovy vyjádřiti. A v Egyptě hieroglyfy jsou obrazy, a obrazy jsou písmem. Moderní badatelé vytýkají Egypťanům, že stejně jako jiní orientální národové na vysokém stupni technické dokonalosti, neznali perspektivy a nevyjadřovali vzdálenost, nýbrž hodnotu kresleného. V přísnosti této umělecké metody — neboť nelze zde mluviti o ne-dokonalosti nýbrž o kázni — tkví celá esoterní podstata egyptského umění: Egypt nezná prostor a nezná čas, a všechny závratné pravdy k nimž dovedl dojiti cestami nám dnes neznámými do bezprostředního styku, zobrazuje jako všichni velcí národové kteří opravdu dosáhli cíle svého poslání na této zemi stručně, synteticky, tedy v plánu zredukovaném na nejmenší možný počet rozměrů, t. j. plošně.
Zvláštní, jakoby ztrnulé držení těla a údů na obrazech egyptských bohů, působí na nezasvěceného pozorovatele dojmem vážné, často až přehnané nehybnosti. I já podlehl jsem kdysi tomuto chladnému kouzlu smrti, tak sugestivně klamnému a prchavému, a po dlouhém hledání jeho nejvnitřnější podstaty došel jsem jednou s duší vyprahlou a s trpkou chutí marnosti v srdci do jednoho z Isidiných templů na nil-
ském poříčí. V západu rudého soumraku kreslily sloupy svoje stínové dvojníky na vlhkou dlažbu chrámovou a kdesi v dálce volání chudých pastýřů chvělo se horkým vzduchem. Na chladném kameni průčelní stěny rýsoval se obraz Isidy,  vytesaný dnes mrtvou již rukou umělce před tisíci a tisíci léty. Pozvolna houstlo šero v ovzduší a jakási neznámá síla připoutala moje oči k obrazu bohyně. A tehdy přepadl mě pocit života. Jako blesk, spontánně a tak silně, že prohnal mráz celou moji bytostí a vteřinová hrůza před něčím nezměrně velikým, neporovnatelně živým a všudypřítomným rozbušila mi srdce a rozšířila zornice : Ta Isida nestála; dále šla, tiše, majestátně, bez dechu — ale
já jsem se zastavil: a teprve tehdy jsem pochopil, že život lidský jest jen vteřinou tak krátkou, tak zoufale krátkou, že z knihy kosmického dění, napsané těmito primitivními figurkami můžeme postřehnouti toliko momentní snímek.
Marně, marně mluví nová doba o starém Egyptu jako o přežité kultuře; žije dále v nás, s námi a kolem nás; byla-li by soudobou, prchala by z našich rukou jako chiméra a písek pouště; ale právě proto, že jest tak vzdálena, počínáme ji chápati. Svěží květy jsou v hlase jejích primitivních legend a jas v ústech jejích proroků a přes propasti věků mluví k nám útěchou majestátní píseň naivních pohádek starého E-gypta do víru, shonu a útrap našeho století. Lidé bláhoví! Proč zoufáte uprostřed neklidného spánku? Vždyť přijde jednou ráno, které stvoříme si spolu! Až vzduch pohltí dým a země popel, probudíte se v říši Atumově, tak jako malé dítě z těžkého snu, abyste poznali, že jste součástí nekonečna a že vaše srdce buší uprostřed věčných dnů, pod duhou jeho majestátu, naplněnou našim, pozemskou bolestí rozzářeným štěstím!


(Autor: Pierre de Lasenic/Horev 7; Přednášky pro Universalii a Horev-klub : texty z období 1931-1996 / Pierre de Lasenic et altera ; k vydání připravil Lukáš Loužecký. -- 1. české vyd.. -- Praha : Vodnář, 2014. -- 552 s. : il. ; 22 cm)

© Zpracoval: Dov (fr.  דוב,L.·.Z.·.S.·.), Lóže u Zeleného Slunce, Jihlava 2015 

Další obsah této kategorie

Pierre de Lasenic: Desatera

Slavné "Lasenikovo desatero", o kterém Jan Kefer ve své knize Theurgie řekl: „Tyto morálky byly ztělesněny v ideál, boha a tak ve stejném pořadí můžeme uvažovati náboženství Venušino, Mariovo, Apollonovo, Mitrovo, Brahmovo, Isidino, Dionysovo, Saturnovo, Jahveho, Kristovo. .... Nelze pokračován v uvádění desater ostatních; desatero Mojžíšovo zkamenělo a nachází se dodnes v našich chrámech a ostatní by příliš urážela líné mozky svým kacířstvím." Níže plné znění Desatera. (Dov)

Weinfurter - příběh mystika II.

Dokončení článku: Weinfurter - příběh mystika I.

Weinfurter - příběh mystika I.

Na Weinfurtera se chodilo, jako se chodí na populární hvězdy showbyznysu. Jako zakladatel české mystické školy se stal známým i za hranicemi naší země, jeho základní dílo bylo přeloženo do několika jazyků a domácími i zahraničními autory ezoterní literatury je dodnes citováno jako zdroj. Uctíván i opovrhován vedl mystický spolek, který s různými přestávkami trvá dodnes. 

Universalia

Universalia nyní Univerzalia je společnost českých hermetiků. Byla založena nejprve jako Volné sdružení pracovníků okkultních roku 1920. Volné sdružení bylo vedeno Pierrem de Lasenic a poté jej vedl Karel Mach. 24.června 1927 bylo ustanoveno členy kroužku volné sdružení Universalia. Jeho prvním předsedou se stal Jan Řebík, poté však tuto funkci převzal Jan Kefer. Universalia prováděla v období 1. republiky bohatou ediční činnost. Jejím prostřednictvím byla vydáno množství hermetické literatury a díla Eliphase Léviho, Paracelsa, Petra z Abana, také díla členů a několik grimoárů. 

Malostranský ďábel Jiří Arvéd Smíchovský

Petr Kalač z Dokumentačního centra českého hermetismu v rozhovoru na téma J.A.Smíchovský na radiu Wave. Celý příspěvek k poslechu v detailu článku. (Dov)

Jazyk symbolů (A-G)

Symbolické myšlení provází člověka od nepaměti. Většina písem vznikla z ideografie, tedy obrázků (symbolů), které zastupovaly danou činnost či předmět. Během lóžových setkáních probíráme abecedně symboly, které se otiskly do architektruy, umění, náboženství a filosofie. 

Azrael - 73. génius, anděl smrti a posledního soudu

Prof. Jan Iglauer ve své samizdatové knize Kabalitická astrologie uvádí i 73. génia - "toho jehož jméno není radno vyslovit". Jde o anděla smrti a posledního soudu, který se nazývá Melech ha-Mavet.

Kašpárek se ani čerta nebojí

Krásný text k loutkovému divadlu z roku 1929.  (Kašpárek se ani čerta nebojí : žert ve 3 jednáních / Frant. Čech. -- Praha : A. Münzberg, 1929. -- 32 s. ; 16 cm. -- (Knihovna našich loutek ; č. 22)

PhDr. Jan Kefer - Odvolání ke Krajskému soudu ze dne 15.3.1941

Krajskému soudu trestnímu  v Praze.
Ve věci trestního oznámení, které na mne p. ing. Luň u tohoto soudu učinil, odvolávám se na svoji písemnou obhajobu ze dne 10. března 1941 a ve lhůtě mi povolené předkládám k provedení odstavce C. zmíněné obhajoby vědecký popis a výklad provedených prací.

Černé slunce

Tajemné Černé slunce ... talisman, archetyp, signatura či klíč? Černé slunce je známé již od starověku. Černé slunce uctíval i řád SS - Thule.

Hermetická symbolika

Hermetická symbolika je základní znalostí adepta. Co nelze vyjádřit slovy, lze jednoduše říci symbolem. Jazyk symboliky je důležitý jak pro vhled a pochopení hermetických věd, tak pro otevření tzv. hermetických smyslů (kdo má oči k vidění a uši k slyšení). Lóže U Zeleného Slunce vytvořila tuto obsáhlou, ucelenou a u nás ojedinělou tabulku. Dov.

Postavení mága v univerzu

Níže prezentuji obrázek Roberta Fludda zobrazující postavení člověka v nebeské hierarchii.

72 géniů (Šem haMeforaš)

*Systém 72 géniů je podrobně popsán již Agrippou z Nettensheimu (1486-1535) ve svém díle De occulta philosophia.  Athanasius Kircher (1601-1680) v Oedipus Aegyptiacus (viz obr.) považuje 72 géniů za strážce jednotlivých národů (21. Nelekael, Bohemi - Bueg). 

Pojednání o Goetii

Každá magická evokace je vlastně evokací démonickou,chápeme-li slovo démon v jeho původním významu,to jest vystihující astrální bytost dobrou i zlou z hlediska mravního,dokonalou nebo nedokonalou z hlediska magického.

Seznam mytologických předmětů

Legendární mytologické předměty z legend, bájesloví, posvátných textů, mytologií, folklóru a náboženství celého světa. Text je v angličtině.

Nekromancie (Necromancy)

Nekromancie (z řeckého νεκρομαντία, nekromantía, ze slov νεκρός – nekrós – mrtvý a μαντεία – manteia – věštění) je forma magické evokace. Jde o cílené vyvolání duše zemřelého se záměrem získat od něj nějakou informaci, případně duchovní ochranu. V literatuře se vyskytují i tvary nigromantie či nigromancie, odvozené z latinského niger -černý a řeckého μαντεία – manteia – věštění, jedná se však o nesprávný tvar, vzniklý ve středověku zkomolením původního řeckého slova νεκρομαντία. Z tvaru nigromant pak zřejmě vznikl ve slovanských jazycích kalkem výraz černokněžník. Článek je prozatím v angličtině. 

Jan Kefer - Theurgie

Od dob alexandrijských po prvé po dvou tisících létech přednáší theurgii doktor filosofie Jan Kefer. (Praha, 7. července 1938). Theurgie náleží do oboru hermetických věd. Je to jakási nejvyšší hermetická věda. Praví-li se, že hermetismus byl vědou chrámovou, tedy kat exochén to platí o theurgii.

Rozcestí duchovní pouti

Projevy psychospirituální krize mohou být velice různorodé a jejich formy i intenzita velmi individuální. Jedná se o síly, které se nedají jednoduše zařadit do přesných určujících tabulek, proto i uvedené rozlišení a další kategorizaci berte jako orientační, nikoli jako jediný možný popis.

Ladislav Klíma - Cogitata

Podařilo se nám získati z pozůstalosti jednoho z nejpůvodnějších českých filosofů nové doby, zemřelého Ladislava Klímy několik archů jeho dosud neuveřejněných soukromých literárních zápisků. Vzhledem k tomu, že Klímova filosofie přes jeho naturalistickou originalitu podání, dotýká se metafysických problémů mnohdy více a bezprostředněji, než mnohá z děl hermetické filosofii přímo věnovaných a jako taková titulovaných, domníváme se, že se zavděčíme svým čtenářům, publikováním několika ukázek Klímových poznámek, tak, jak si je autor psal ve formě deníku; jsou, obrazně řečeno, malým' okénkem do dílny, tohoto průkopníka nového a bezesporně originálního směru a dávají mnoho námětů k  přemýšlení.

 

Pověst o Faustově domě

Pro odlehčení naší těžké černé magie níže zveřejnuji dvě strany z knihy Obrázky z českých dějin a pověstí týkající se našeho oblíbeného Fausta.

Howard, R.E. - Černý kámen (komiks)

Pro zajímavost zde reprodukuji část komiksové povídky Netvor z monolitů (na motivy R.E.H.) zobrazující krvavý obřad přivolání démona včetně signatur (náramek). Jak jistě všichni víme, R.E.H. se zajímal o okultismus a jeho přátelství s H.P.Lovercraftem také není náhodné (krom toho byli oba psychicky labilní). Podobnost s Cthulhu je očividná. (Dov)

Eliphas Lévi - báseň

Dvě krásné básně od (podle) Eliphase Léviho. 

Endokrinní systém - žlázy s vnitřní sekrecí

Endokrinní žláza je žláza s vnitřní sekrecí, která nemá vývod a své výměšky (hormony) vylučuje přímo do krve. Jde o složitou soustavu navzájem funkčně propojených orgánů, která výraznou měrou ovlivňuje většinu dějů v lidském organismu. Tento článek je doplňkem ke článku "Centra síly". (Dov)

Filmy a seriály s magickou tématikou

Postupně doplňovaný seznam filmů a seriálů, kde hraje nějakou roli magie, griomoáry, slavné magické osobnosti, změněné stavy vědomí apod. Seznam je ryze subjektivní, takže pravděpodobně s některými filmy nebudete souhlasit. Stejně tak i kvalita (posouzení nechám na každém). Název každého filmu funguje zároveň jako odkaz na detailní popis na ČSFD. (Dov)

Čtyři filosofické koncepty magie

Na magii se lze dívat z vícero pohledů (modelů). Ani jeden z těchto pohledů není lepší či horší. Magie odráží psychiku a vývoj člověka, proto například převažoval ve středověku model démonologický (silný vliv křesťanství, věda na počátku atd.). Vyberte si ten model (či kombinaci), kterému nejvíce důvěřujete. Fungují všechny. (Dov)

Současné diskurzivní koridory magie

Níže reprodukuji zajímavou tabulku sestavenou Jozefem Karikou a poskytující dobrý základ-přehled ke studiu. Upozorňuji, že pro magickou celistvost a jistého postmoderně-magického "neulpívání" by měl mít současný hermetik povědomí a přehled o všech těchto "směrech". (Dov)

Magie a synchronicita

V životě někdy dochází k velmi zvláštním shodám okolností. Tyto shody se materialisticky orientovanému pozorovateli zdají být náhodné, avšak jejich nepravděpodobnost leckdy přiměla hloubavější jedince k zamyšlení nad tím, zda se v pozadí těchto událostí neskrývá nějaká zákonitost či řád. 

Centra síly a kabalistický strom

Éterické tělo obsahuje víry nesmírné magické energie, které přitahují a soustřeďují v sobě kosmické síly z vnějšího vesmíru. Tyto víry mají vztah k hlavním endokrinním žlázám umístěným v hmotném těle, z nichž sedm má z okultního hlediska prvořadý význam. Tyto víry rovněž odpovídají sedmi čakrám či okultním centrům. Žlázy samotné sytí tělo jemnohmot-nými výrony, které do nich prýští z akumulátorů kosmické i nekosmické energie vyzařující z planet, hvězd a sluncí. Endokrinní žlázy. (Dov)

Východy a západy slunce

 Souřadnice místa: E016°42’, N49°09’ (Brno); Pozor. Světový čas = ! Léto: + 2 h; Zima: + 1 h !

Hermetická časová osa

Časová osa důležitých osobností a děl od 13.stol.př.n.l. do konce 20.století. (neúplné)