Popraviště v Jihlavě

Královské město Jihlava jich mělo od počátku své existence hned několik. První bylo u samého pranýře na horní straně náměstí, což potvrzují písemné prameny. Nejeden zločinec tu byl sťat pro výstrahu.

 

 


Obr.: Středověké výkony trestu sluly mimořádnou vynalézavostí....jpg

Výjimečný je případ jedenáctiletého syna jihlavského sládka Mertha Puklichta, který sloužil u soukeníka Losnizera v Křížové ulici. Soukeníkova žena jej často tvrdě trestala a bila a on utíkal domů. Matka však jeho úděl nesdílela a naopak ho stále nutila vrátit se zpět do služby.
Rozhodl se proto zapálit nenáviděný dům. Požár však byl záhy spatřen a uhašen. Podezřelý hoch byl uvězněn a po třech nedělích, když se přiznal proč tak učinil, byl u tohoto pranýře "s ohledem na své mládí" sťat. Jinak mu hrozil trest pro všechny tehdejší žháře - upálení zaživa na hranici. 
Dalším popravištěm bylo místo u kostela sv. Jana Křtitele ve Staré Jihlavě na dnešním Jánském kopečku. Dne 9. prosince 1588 zde byl popravčím mečem sťat jistý student, který v Uhrách okradl svého pána a v jedné z jihlavských hospod byl dopaden. 
Popraviště u Dlouhého mostu na Špitálském předměstí, dnes tzv. Pražského mostu, bylo předurčeno pro trestání žhářů. Oheň za oheň. Roku 1508 zde byli upáleni pastýř, jeho žena a dcera, poněvadž ohněm způsobili velikou škodu. Podobně zde byla upálena kloboučníkova služka Žofie, která zase položila žhavé uhlí do slámy na půdě u soukeníka Heintze v Křížové ulici. Díky malému děvčátku byl oheň hned zpozorován a uhašen, ale služku trest neminul. Není divu, že za žhářství byl trest tak vysoký. Požár byl největší pohromou pro středověké město. Obvykle mu padlo za oběť hned několik domů a často i velká část města. 

Obr.: Popraviště - kopec Větrník (dříve Krkavčí kámen či Rabenstein), později Merfortův kopec podle majitele tohoto území a nedalekého dvora. Ten zde nechal na vrcholku v pol. 19. s. postavit kříž.jpg


Na jižní straně za hradbami na oblém kopci, se nacházelo další jihlavské popraviště. Vrch se nazýval Krkavčí kámen, Rabestein, později Merfortův kopec, podle majitele nedalekého dvora, kterému zdejší území náleželo a který zde nechal na vrcholku v polovině 19. století postavit kříž. Ten byl za minulého režimu odstraněn a teprve v nedávné době byl opět navrácen na původní podstavec. Nutno poznamenat, že starý kříž byl kovový, vysoký, jednoduchého kovářského provedení. Nový je kamenný, použitý ze hřbitova, nepříliš vhodný. Toto popraviště bylo zřízeno v roce 1582 a první poprava zde byla vykonána 18. ledna 1583, kdy zde byl sťat jistý Haidenmacher za probodení jiného člověka. Často zde byly konány hromadné popravy, jako např. v roce 1604, kdy zde kat setnul hlavy třem jízdním lupičům okrádajícím pocestné a totéž se uskutečnilo o rok později jiným třem vrahům, kteří u Stonařova oloupili a zavraždili kremžského obchodníka se železem a jeho kočího. 
Krutě byly trestány matky, které se dopustily vraždy svých dětí. V roce 1569 byla utopena matka spolu s bylinkářkou, když po požití nějakého odvaru zemřely její dvě děti. Jiná žena, která usmrtila své dítě a pokusila se tento hrůzný čin utajit, byla 19. října 1613 na popravišti zaživa zakopána. 

Obr.: Dobový plán lokality šibeničního vrchu (dnes v těchto místech psychiatrická léčebna)

Pojďme ale dále na popraviště na Šibeničním vrchu, Galgenberg, dnes v místech někde na Brněnském kopci za psychiatrickou léčebnou u cesty vedoucí do Kosova. Nyní se nám podařilo nalézt jeho vyobrazení na plánu Jihlavy z roku 1647. Bylo čtyřhranné s kamennou podezdívkou, podobné popravištím v Pardubicích či Chebu a opatřené dokola dřevěným plotem. Nápis GALGEN čili šibenice nás už nemůže nechat na pochybách, že se díváme na místo zasloužené odplaty, ale i krutého divadla. Roku 1529 zabila žena s tovaryšem svého muže a mrtvolu ukryli ve sklepě. Z obou trhány řemeny, tovaryš pak vpleten do kola, žena zaživa pohřbena pod šibenicí. Přímo hororový se jeví příběh chromého žebráka, který v roce 1578 zabil dceru jihlavského sládka, rozpáral ji, vyňal srdce a játra a uschoval si je. Byl dopaden a mučen. Přiznal se a uvedl, že mnoho dětí zabil a prsty a ruce jim uřezal, mnoho žen povraždil a rozpáral. Když jej vedli na popraviště, strhl se silný vítr. Před radnicí mu vytrhli z těla levou stranu na prsou, dále pak druhou, v Brtnické ulici mu uštípli všechny prsty a když na popravišti vše odvolal, vedli jej zpět na mučení do města a pak opět na popravišti z něho strhli tři řemeny, vpletli jej do kola, vyřízli mu srdce a dali mu s ním políček. Byl konec divadla. Kat prý se jmenoval Adam. 

Ani to není konec našemu putování. Poslední popraviště se nachází vedle ulice Dlouhá stezka, kde ho připomíná původní gotický sloup umístěný na svahu. Zde si připomeňme, že podle starého práva byla katům předávána těla sebevrahů. Tak v roce 1586 se oběsila na půdě jistá Weissová, kterou pak kat shodil z půdy dolů, zavezl na popraviště a zde spálil. Podobně zahrabal u šibenice podomka, který se v roce 1609 oběsil na půdě domu U zlatého lva. 
O popraviště se staral kat se svými pacholky. Jeho příbytek čili katovna se nacházel v bývalé Hrnčířské nyní Čajkovského ulici 11 a jeho původní vzhled je zachycen na staré kresbě. V Museu Vysočiny v Jihlavě pak jsou uložena pouta, palečnice a španělské boty na mučení. O písemné prameny pečuje Státní okresní archiv v Jihlavě. Jde především o městské knihy, knihy výslechů čili smolné knihy a spisy z let 1528 - 1786 a rychtářské knihy z let 1553 - 1693.


Zdroje: 
http://www.dedictvivysociny.cz/
http://www.iglau.cz/ - Ladislav VILÍMEK, Rounek 25
http://www.zjihlavy.cz/

© Zpracoval: Dov (fr.  דוב,L.·.Z.·.S.·.), Lóže u Zeleného Slunce, Jihlava 2015 

Další obsah této kategorie

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Minoritský kostel Nanebevzetí Panny Marie je jednou z nejstarších kamenných staveb ve městě. Jeho vznik se datuje do období rané gotiky (1240 - 60). Pověsti říkají, že jihlavský konvent je nejstarším minoritským klášterem v našich zemích.  Je jisté, že klášter vznikl spolu s městem někdy ve čtyřicátých letech 13. století, písemně je doložen poprvé až roku 1257. Dnešní kostel představuje vzácně dochovaný typ mendikantských staveb, jeden z nejstarších toho druhu u ná

Jezuitský mlýn

Málokdo ví, že do nedávných dob stával v Jihlavě (Starých horách) tzv. Jezuitský mlýn. Nyní po něm zůstaly pouze rozvaliny, kolem kterých chodí lidé do práce.

Místa jihlavských kutišť

Společně se vydejme na obhlídku všech jedenadvaceti kutišť v okolí Jihlavy, kde si ukážeme, co se ze slavné minulosti dochovalo, v jakém stavu byly stopy po jihlavských dolech ještě nedávno a jak vypadají dnes. Nejprve se podívejme, kde se všude těžilo na území dnešního města.

Kostel sv. Jana Křtitele

Nejstarší jihlavský kostel v místech možného vzniku Jihlavy a původního osídlení. Kostel je zasvěcen tajemnému Janu Křtitelovi, související s křižáckým řádem Johanitů, uctíváním useknuté hlavy i svatojánskou nocí. Podrobně i obrazově níže. (Dov)

Alegorické sochy z Karlova zámečku

Popis a fotografie jednotlivých soch ze zaniklého Karlova zámečku v Jihlavě - Pávov. Je škoda, že jsou tyto nádherné (a částečně tajemné) sochy "schovány" před veřejností na dvoře magistrátu, kam běžně člověk nechodí. Rád bych je proto alespoň touto formou přiblížil veřejnosti. (Článek o Karlově zámečku naleznete ZDE)

Tiskárna školních knih a učebnic v Jihlavě (1588-1595)

Souběžně se starohorskou papírnou za Benedikta Freye působila v Jihlavě tiskárna, kterou zpočátku provozoval kazatel Kašpar Stolzhagen (lat. Caspar Stolshagius), učenec a humanistický básník. 

Papírna ve Starých horách v Jihlavě (1540-1946)

Papírna ve Starých Horách (Altenberg) byla založena na řece Jihlavě v roce 1540. Patří mezi nejstarší papírny v českých zemích. 

MUDr. Leopold Fritz

MUDr. Leopold Fritz se narodil 7.listopadu 1813 v myslivně Na pouštích, stojící dodnes při silnici ze Stonařova do Třeště. Otec byl revírníkem na třešťském panství. Z tohoto tichého venkovského prostředí Fritz odešel studovat nejdříve do Jihlavy a nakonec do Prahy. 

Městský poustevník Knorr

Kdo chodíval v padesátých letech ulicemi mezi jihlavským náměstím a hlavním nádražím, mohl potkat podivného člověka, který na první pohled vypadal jako poustevník. Pomalu kráčel celou tou dlouhou několikakilometrovou cestou od nádraží, kde bydlel, z kopce až k řece, pak do kopce do města a zase zpět domů. 

Jihlavská pevnost

Jihlavská pevnost (1300 - 1891) na souboru historických obrazů Gustava Kruma. (Dov)

Inkviziční protokol ve věci kacířské r. 1762

Protokol inkviziční ve věci kacířství v děkanátu jihlavském u sedmnácti farníků brtnických, z kacířství dílem podezřelých, dílem usvědčených, se seznamem zakázaných knih, které byly od vyšetřovaných přineseny. Níže naleznete zkrácený záznam procesu v nezměněné podobě dle dobové kroniky (kurzivou). (Dov)

Studium knihy doktora Fausta v Jihlavě r. 1591

V době vlády Rudolfa II. v Praze (1583 - 1612) a pouze 3 roky poté co Jihlavu navštívil John Dee (21.3.1587) se zde odehrál zajímavý příběh, který prokazatelně dokládá, že knihy doktora Fausta byly čteny (a snad i praktikovány) též v Jihlavě. Na tyto souvislosti prozatím nikdo nepoukázal. Níže naleznete celý příběh a proces v nezměněné podobě dle dobových kronik (kurzivou). (Dov)

Hrádek Heulos

Hrádek, Hrádeček, nebo někdy také Zámeček, je kamenná stavba ve starogermánském stylu, která se tyčí na dohled od centra Jihlavy v lesoparku Heulos (dnes Brezinovy sady) nad říčkou Jihlávkou. Stavba je umístěna v jedné linii s Bránou Matky Boží, kašnou Neptuna a radnicí.

Bauerova podzemní svatyně v Jihlavě

Jedno z nejzáhadnějších míst Jihlavy a pravděpodobně jediné místo tohoto druhu v ČR! Jak víme, měla Jihlava pro nacisty velký okultní význam. Konkrétní místo svatyně je neznámé a doufám, že to tak zůstane, kvůli soukromí i klidu majitele, i nadále. Každopádně symboly stále čekají na rozluštění. (Dov)

Letohrádek Karlův zámeček

Na místě dnešních hal firmy Bosch stával kdysí nádherný lovecký zámeček. Zbylo z něj jen 6 soch. Níže naleznete historii této unikátní stavby, mapy a nové fotky alegorických soch (o sochách více ve speciálním článku ZDE).

Jihlava - historické plány města a vyobrazení

Jihlavy prošla několikerým mapováním. Níže naleznete plány z let 1547, 1647, 1650, 1785, 1805, 1825, 1835, 1940, 2015. Je zajímavé sledovat postupný vývoj a zaniklé části. Níže též několik historických vyobrazeních. (Dov)

Unikátní soubor fotek staré Jihlavy

Z důvodu velkého zájmu zde uveřejňuji odkazy na mé galerie fotek staré Jihlavy. Celkem jde o 1125 obrázků rozdělených do tří galerií - každý obrázek funguje jako proklik do jednotlivých galerií! 

  

Jihlavské události 1226 - 1900

Události 1226 - 1900 a unikátní soubor historických obrázků Jihlavy od Gustava Kruma. (Dov)

 

 

Náhrobní kameny v obvodové zdi kostela sv. Jakuba

Zajímavé téma - komu vlastně patří náhrobky v obvodu kostela sv. Jakuba? Tato informace je bohužel nedostupná jak na webu města tak i farnosti. Proto jsem si dovolil vše zpracovat formou popis-překlad-fotka. 

Historie města Jihlavy

Uprostřed rozsáhlé kopcovité, lesnaté a rybničnaté Českomoravské vrchoviny, po obou stranách bývalé zemské hranice mezi Čechami a Moravou, leží starobylé město Jihlava, nejstarší horní město českých zemí.

Zahrada MUDr. Leopolda Fritze

Dnes už není po zahradě ani památky. Zmizela veškerá zeleň, zmizel zahradní domek a obvodová zeď. Zapomnělo se na jednu velkou jihlavskou záhadu, která v roce 1935 vzrušovala veřejnost stejně, jako

Aktuality

26.3.2018

booked.net

 

15.9.2016
14.9.2016
13.9.2016 Spuštěno: 26.3.2018

Flag Counter