Pravěké kamenné řady nad Jihlavou

Znáte Kounovské kamenné řady na Rakovnicku? Badatelé, historici i geologové po 30 letech bádání naznali, že se jedná o pravěkou megalitickou observatoř či kalendář. Je možné, že badatel Tomáš Golský z Jihlavy nalezl obdobné kamenné řady i nedaleko Jihlavy.

Badatel z Jihlavy věří, že objevil pravěký kamenný kalendář, určující roční dobu
(Jihlavské listy, 27.5.2017, autor: Petr Klukan)
V Kounově srovnané kameny v řadách v krajině souvisí asi s nedalekým hradištěm. Jak říká známý geolog a filozof Václav Cílek, může se jednat o druh rituální ochrany. „Kameny jsou často předkové. Stávají se kameny a stráží…,“ říká ve filmovém dokumentu, věnovaném této stavbě.
Dojíždíme na kopec, kterému se lidově říká Svinčák, nad Kosovem, tři kilometry od Jihlavy. Zde necháme auto a pěšky se vydáváme ke kamenům. Tomáš Golský má v ruce náčrt se zakreslenými kameny v řadách. „Tady je jedna řada, kameny jsou tady, támhle, tam…,“ ukazuje je v přímce mezi stromy. Sem tam nějaký chybí.
„Deset řad kamenů je v různém stadiu zachovalosti, některé řady jsou narušeny důlní činností, další kameny zmizely v důsledku zemědělské činnosti,“ vysvětluje.
Řady kamenů jsou od sebe vzdálené asi 10-11 metrů, viditelných kamenů je asi šedesát. Odmyslíme-li si stromy, řady kamenů jsou opravdu vidět.
Zastavujeme se u toho největšího. „Přezdívám mu Dvojčata,“ říká badatel. V kameni jsou otvory, které umožňují zasunutí zhruba 20 cm tyče z latí. Tomáš Golský to předvádí, a vyslovuje teorii.
„Pokud se nejedná o hříčku přírody, mohou - díky orientaci kamene a stínu, které tyčky vrhají - suplovat jakési primitivní sluneční hodiny, které ráno, v době východu slunce v období jarní a podzimní rovnodennosti, zimního a letního slunovratu, mohly určovat, v jaké roční době se nacházíme.“
Václav Cílek v dokumentu hovoří o slunovratových liniích v Kounově. Pravěký člověk prý „neměl zaručeno“, že rok se opakuje, a tak linie Slunci ukazovaly a pomáhaly mu při cestě oblohou.
Jsou kamenné řady nedaleko Jihlavy megalitickou stavbou? Badatel Golský by byl rád jejich objevitelem. Nohama ale zatím zůstává na zemi. „Byla by to obrovská zajímavost, pokud by se prokázalo, že se nejedná o  pozůstatky po těžbě stříbra či přírodní jev.“
Tomáš Golský je autorem vloni vyšlé knihy Jihlava a Kámen mudrců, která čtenářům předestírá zajímavé teorie. V ní popisuje i „posvátnou geometrii Jihlavy“ - geometrii tří jihlavských kostelů a kopce Heulos.
„Zde jsem přišel s teorií, že výše uvedené stavby tvoří pravidelný geometrický obrazec dvou totožných rovnoramenných trojúhelníků, orientovaných základnami k sobě. Střed tohoto pomyslného kosočtverce se nachází přesně ve dvoře jihlavské radnice – v bodě magistrátní studny.
Z tohoto bodu, chcete-li středu města, vychází slunce v letním slunovratu nad kopcem Heulos, v zimním přímo nad Jakubem, a zapadá nad kostelem Nanebevzetí P. Marie. Pokud v době východu slunce o zimním slunovratu protáhneme přímku dál, přes chrám sv. Jakuba, dostaneme se přímo na tento kopec, kde leží kameny, které jsou orientované svým sklonem na tuto zimní slunovratovou linii.“ Badatel ani toto nepovažuje za náhodu.
V Kounově po třiceti letech dospěli k názoru, že o náhodu nejde, a kamenné řady zde mají pravděpodobně astrokalendářní úlohu.
Golský má prozatím několik teorií, se kterými pracuje. „Bude záležet, zda se je podaří vyvrátit,“ dodává. Jednak - zda nejde o přirozený původ kamenných řad, nebo zda nemají souvislost s těžbou stříbra. „Tu druhou teorii by bylo možno vyvrátit nahlédnutím do důlních map.“
Nadšený badatel již zkontaktoval Národní památkový ústav (NPÚ) v Českých Budějovicích. Na místo se také přišel podívat archeolog z Muzea Vysočiny David Zimola.
„Existenci kamenných řad nemohu potvrdit, ani vyvrátit,“ říká Zimola s tím, že celá oblast je poddolovaná, a kameny tu byly vytahovány z velkých hloubek. Aby se mohla potvrdit teorie kamenných řad, musel by se vykácet les, a kameny odkrýt. „Asi se to nikdy nedozvíme,“ dodává Zimola.
Co bude dál? Badatel Golský se nevzdává a snaží se sestavit odbornou pracovní skupinu, složenou z archeologů, lidí z NPÚ, Muzea Vysočiny. Rád by, aby odpovědné osoby vše prověřily na místě.
„Odpovědi však bude muset přinést více vědních oborů, nejen archeologie, ale i geologie, geografie, astronomie a astrologie, neboť všechny tyto vědy jsou při prokázání či vyvrácení existence jihlavských kamenných řad vzájemně propojeny,“ myslí si Golský závěrem. 

ZDROJ: http://www.jihlavske-listy.cz/clanek22476-badatel-z-jihlavy-veri-ze-objevil-praveky-kamenny-kalendar-urcujici-rocni-dobu.html

 

Další obsah této kategorie

Slunovratová linie a kaple sv. Jana Nepomuckého v Plandrech

Planderská kaple nedaleko Jihlavy má skrývat několik tajemství. Upozorňuje na to před blížícím se zimním slunovratem (21. prosince) jihlavský badatel Tomáš Golský.

Za záhadným světlem II.

V minulém díle jsme vás poprvé zavedli do jihlavského podzemí, kde jsme zahájili pátrání po tajuplném, zatím údajně nevysvětlitelném světle v místních katakombách. Rozhodli jsme se této záhadě přijít na kloub.

Za záhadným světlem I.

Středověké město Jihlava, ležící v samém srdci Českomoravské vysočiny, se v poslední době dostává na stránky novin a časopisů. Předmětem zájmu je tentokrát zelenkavé světlo v jihlavském podzemí a údajné paranormální jevy s ním spojené.

Skrytá historie Jihlavy - kniha Jihlava a Kámen Mudrců

V prosinci 2016 vyšla dlouho očekávaná kniha Jihlava a Kámen mudrců. Autor zde po letech pátrání a sbírání informací předává ucelený pohled na skrytou (utajovanou) historii Jihlavy a její posvátnou geometrii, se kterou lidé v minulosti pracovali a díky které byla Jihlava významnější než Praha či jiná města, což v knize podkládá mnoha důkazy. Jde o unikátní knihu, která stojí za přečtení.

Jihlavské hlavy

Začínáme sbírat fotky podivných hlav umístěných různě po Jihlavě. Pokud byste věděli, či nějakou vyfotili, budeme rádi za doplnění sbírky. Níže fotky.

Zazděná jeptiška

Podle městské pověsti byla jeptiška zazděna do tunelu pod jihlavským městským vlakovým nádražím u parku Keťásek. Ve vnitřní stěně tunelu je místo, kde u země kamenné kvádry tvoří oblouk někdejšího výklenku. Právě v tomto zazděném výklenku má jeptiška odpočívat.

Hlavička (ky) v jihlavských hradbách

Ne každý, i když je rodilý jihlavák, ví, že v jižní části vnitřních hradeb je v jednom místě zazděná prapodivná malá hlavička. Hlavička koho? Kdo jí tam umístil? Proč? Kdy? 

Ahnenerbe a Thule v jihlavském podzemí?

 S elektrickou baterkou v ruce klopýtáme podzemním labyrintem hluboko pod Jihlavou, starověkým hornickým městem v Českomoravské vysočině. Zahýbáme do dlouhé chodby, která je v zadní části zpevněna cihlovou vyzdívkou. "Tak jsme tady," 

Zpráva o průzkumu svítící chodby v Jihlavě

Podrobná zpráva o jihlavské "svítící" chodbě Ivana Mackerleho z roku 1997, včetně vyjádření brněnských geofyziků.

Studium knihy doktora Fausta v Jihlavě r. 1591

V době vlády Rudolfa II. v Praze (1583 - 1612) a pouze 3 roky poté co Jihlavu navštívil John Dee (21.3.1587) se zde odehrál zajímavý příběh, který prokazatelně dokládá, že knihy doktora Fausta byly čteny (a snad i praktikovány) též v Jihlavě. Na tyto souvislosti prozatím nikdo nepoukázal. Níže naleznete celý příběh a proces v nezměněné podobě dle dobových kronik (kurzivou). (Dov)

Hrádek Heulos

Hrádek, Hrádeček, nebo někdy také Zámeček, je kamenná stavba ve starogermánském stylu, která se tyčí na dohled od centra Jihlavy v lesoparku Heulos (dnes Brezinovy sady) nad říčkou Jihlávkou. Stavba je umístěna v jedné linii s Bránou Matky Boží, kašnou Neptuna a radnicí.

Bauerova podzemní svatyně v Jihlavě

Jedno z nejzáhadnějších míst Jihlavy a pravděpodobně jediné místo tohoto druhu v ČR! Jak víme, měla Jihlava pro nacisty velký okultní význam. Konkrétní místo svatyně je neznámé a doufám, že to tak zůstane, kvůli soukromí i klidu majitele, i nadále. Každopádně symboly stále čekají na rozluštění. (Dov)

Letohrádek Karlův zámeček

Na místě dnešních hal firmy Bosch stával kdysí nádherný lovecký zámeček. Zbylo z něj jen 6 soch. Níže naleznete historii této unikátní stavby, mapy a nové fotky alegorických soch (o sochách více ve speciálním článku ZDE).

Divné kameny ve zdech kostela sv. Jakuba

Mnozí z vás si jistě všimli divných kamenů ve zdech v zadní části kostela. Je jich několik desítek, jsou krásně tvarované nebo profilované a jaksi nezapadají do celkové skladby "obyčejných" kamenů použitých v širokém měřítku. Níže více. (Dov, Apis)

Zahrada MUDr. Leopolda Fritze

Dnes už není po zahradě ani památky. Zmizela veškerá zeleň, zmizel zahradní domek a obvodová zeď. Zapomnělo se na jednu velkou jihlavskou záhadu, která v roce 1935 vzrušovala veřejnost stejně, jako

Aktuality

26.3.2018

booked.net

 

15.9.2016
14.9.2016
13.9.2016 Spuštěno: 26.3.2018

Flag Counter