Přehled řeckých bohů a genealogie

Přehled řeckých bohů dle Vojtěch Zamarovský: Bohové a hrdinové řeckých bájí. + přiložený obrázek genealogie. Kliknutím na jméno naleznete jejich podrobnější popis! (Dov)

Tvořitelská božstva

  • Chaos – počátek a pramen všeho na světě
  • Erós – zosobnění mocné a vše oživující síly; bůh lásky a sama láska
  • Úranos – bůh nebe, též samo nebe
  • Gaia – bohyně země a sama Země
  • Aithér – bůh věčného světla
  • Erebos – bůh věčné tmy a věčná tma sama
  • Hémerá – bohyně jasného dne
  • Nyx – bohyně noci a zosobněná noc
  • Pontos – bůh hlubin vnitřního moře
  • Kallirhoé – zrodila Echidnu a obra Géryona

Pontos a Gaia zrodili tyto významné bohy:

  • Eurybia – matka otce hvězd a větrů Astraia
  • Forkýs – mořský bůh, strážce moří, hlídač mořských nestvůr
  • Kétó – mořská bohyně, zosobňovala všechny hrůzy na moři a v moři
  • Néreus – mořský bůh, přívětivý k lidem, zvaný „Mořský stařec“

Titáni

Titáni a titánky jsou v řecké mytologii synové matky země Gaie a boha nebe Úrana.

Vedle Titánů byli zrozeni Gaiou s Úranem (nebo z kapek Úranovy krve):

  • Giganti – obludní dlouhovlasí obři
  • Kyklópové – obludní obři s jedním okem (někdy stvořeni i později Poseidónem)
  • Hekatoncheirové – storucí, padesátihlaví obři
  • Erínye – bohyně pomsty a kletby, zvané též Furie
  • Afrodíté – bohyně krásy a lásky

Olympská božstva

  • Zeus (latinsky Jupiter) – nejvyšší řecký bůh; vládce oblohy, hromů a blesků, vládce nad bohy i lidmi
  • Héra (latinsky Juno) – Diova sestra a manželka, královna nebe a hvězd, ochránkyně manželství, posvátnosti a neporušitelnosti manželských svazků

Diovi sourozenci

  • Hádés (latinsky Plútó) – bůh podsvětí
  • Poseidón (latinsky Neptun) – bůh moří
  • Hestiá – bohyně rodinného krbu
  • Démétér (latinsky Cérés) – bohyně plodnosti země a rolnictví, údajně naučila lidstvo pěstovat obilí

Diovy děti

  • Athéna – bohyně moudrosti a vítězné války, ochránkyně statečnosti, práva, spravedlnosti a umění
  • Apollón – bůh slunce a světla,lékařství,hudby,poezie,umění a čistoty,vládce múz a věštíren
  • Artemis – bohyně měsíce, ochránkyně přírody a zvěře, vášnivá lovkyně
  • Héfaistos (latinsky Vulcanus) – bůh ohně a kovářství, zbrojíř bohů a ochránce řemeslníků pracujících s ohněm a kovářství
  • Arés (latinsky Mars) – bůh ničivé války a krvavého zabíjení
  • Hermés (latinsky Merkur) – bůh obchodníků, poutníků, řečníků, atletů, vynálezců, podvodníků a zlodějů; posel bohů

Trojici nejmocnějších bohů tvoří Zeus – nejvyšší vládce, Poseidón – vládce nad vodami a Hádés – vládce podsvětí. Právě Hádés však nepobýval na Olympu, žil ve svém zlatém paláci v nejtemnější části podsvětí, které nikdy neopouštěl. Proto se uvádí, že Olympských bohů bylo jenom dvanáct. Počítaje Afrodité, bohyni lásky, krásy a touhy, stvořenou Gaiou a z kapek Úranovy krve. K olympským lze ale počítat i poloboha Dionýsa (latinsky Bacchus), nejmladšího z bohů, boha vína, vegetace a divadla.

Ostatní bohové a polobohové

  • Adrásteia – bohyně hor - fryžská
  • Achelóos – bůh řeky v Aitolii
  • Aiolos – bůh vládce větrů
  • Amfitríta – bohyně mořská, manželka Poseidóna
  • Anemoi – bohové všech větrů
  • Anterós – bůh pomsty zhrzené lásky
  • Apaté – bohyně klamu a sám klam
  • Asklépios – bůh lékařství
  • Asópos – bůh řeky v Boiótii
  • Áté – bohyně zaslepené a nezkrotné vášně
  • Artemis – bohyně lovu, panenství a měsíce
  • Boreás – bůh severního větru
  • Daimón – božská bytost-vliv na osudy člověka, nebo duch zemřelého
  • Deimos – zosobněný děs
  • Dionýsos – bůh vína a veselí
  • Dryády – lesní nymfy, nižší bohyně
  • Eileithýia – bohyně porodu
  • Éós – bohyně ranních červánků
  • Éósforos – bůh hvězdy Jitřenky
  • Erós – zosobnění mocné a vše oživující síly; bůh lásky a sama láska, syn Afrodíty
  • Eris – bohyně sváru
  • Erínye – bohyně pomsty a kletby (též Furie a Eumenidy)
  • Euros – bůh východního (JV) větru i sám vítr
  • Eurynomé – mořská bohyně
  • Fobos – zosobněná hrůza
  • Gráníkos – bůh řeky v Mýsii
  • Harmonia – proměněna v hada
  • Hébé – bohyně věčné mladosti a jara, služebnice olympských bohů
  • Hekaté – bohyně měsíce – maloasijská
  • Hélios – bůh slunce a světla
  • Héliovny – sestry Faethóna
  • Héraklés – hrdina, vzat na Olymp, prohlášen nesmrtelným
  • Hóry – bohyně ročních období a pořádku v přírodě i ve společnosti
  • Hyády – dcery Titána Atlanta nebo Ókeana
    • Ambrosia
    • Eudóra
    • Faisylé
    • Korónis
    • Polyxó
    • Faió
    • Dióna
  • Hymén – bůh sňatku a ochránce manželství
  • Hypnos – bůh spánku a sám spánek
  • Charitky – bohyně půvabu a krásy
    • Aglaia – bohyně půvabu a krásy – „Skvělá“
    • Eufrosyné – bohyně půvabu a krásy – „Dobromyslná“
    • Pásithea – bohyně půvabu a krásy
    • Thaleia – bohyně půvabu a krásy – „Kvetoucí“
  • Íasión – bůh úrodného nitra země
  • Ínachos – bůh stejnojmenné řeky v Argu
  • Iris – bohyně duhy
  • Kallistó – družka bohyně lovu Artemis
  • Kéfísos – bůh řeky v Boiótii
  • Kéry – bohyně smrti, zejména násilné
  • Kirké – kouzelnice
  • Kybelé – Matka bohů, dárkyně života
  • Létó – bohyně, matka Apollóna a Artemis
  • Litai – bohyně proseb (mn. č.)
  • Lucifer – zosobnění hvězdy Jitřenky a její bůh
  • Moiry – bohyně osudu,sudičky
    • Atropos – četla knihu života a určovala hodinu smrti
    • Klóthó – rozpřádá nit lidského života
    • Lachesis – rozvíjí nit lidského života
  • Mómos – bůh hany a hlouposti
  • Morfeus – bůh snů
  • Múzy – bohyně umění
    • Erató – Múza milostného básnictví a milostných písní
    • Euterpé – Múza lyrického básnictví
    • Kalliopé – Múza epického básnictví
    • Kleió – Múza dějepisectví
    • Melpomené – Múza tragédie
    • Polyhymnia – Múza hymnických zpěvů a sborové lyriky
    • Terpsichoré – Múza tance
    • Thaleia – Múza veselého básnictví, komedie a pastýřských zpěvů
    • Úrania – Múza hvězdářství
  • Nefelé – bohyně oblaků
  • Nemesis – bohyně odplaty
  • Níké – bohyně vítězství
  • Nymfy
  • Najády – vodní nymfy, nižší bohyně
    • Aiglé – najáda nejkrásnější
  • Néreovny – nižší mořské bohyně
  • Notos – bůh jižního větru
  • Oiagros – říční bůh v Thrákii
  • Ókeanovny – bohyně vnějšího moře
  • Oready – horské nymfy, nižší bohyně
  • Pan – bůh lesů a lovců, pastýřů a stád
  • Peithó – bohyně lichotivého přemlouvání
  • Persefona – manželka vládce podsvětí, dcera Demétry
  • Plejády – sestry Hyád, proměněny v souhvězdí
    • Maia – proměněna v Plejády
    • Meropé – proměněna v Plejády
  • Plútos – bůh bohatství
  • Priápos – bůh plodnosti
  • Próteus – mořský bůh
  • Seléné – bohyně měsíce
  • Skamandros (Xanthos) – bůh stejnojmenné řeky v Tróji
  • Styx – bohyně a zosobnění řeky v podsvětí
  • Tartaros – bůh a zosobnění propasti
  • Thanatos – bůh smrti a sama smrt
  • Thaumás – bůh přírodních úkazů na moři
  • Tritón – mořský bůh
  • Tyché – bohyně šťastné náhody
  • Zefyros – bůh západního větru

Zdroj: http://cs.wikipedia.org

Genealogie řeckých bohů (mnohdy se v drobnostech liší)

 

 

© Zpracoval: Dov (fr.  דוב,L.·.Z.·.S.·.), Lóže u Zeleného Slunce, Jihlava 2014 

Další obsah této kategorie

Bohové starověkých národů

Bohové starověkých národů krásně zpracovaní nakladatelstvím Marvel Comics. Níže obrázky a kompetence jednotlivých bohů.

Mýtus o Usirovi

Mýtus o Usirovi je nejvýznamnější, nejvlivnější a z hlediska dnešních vědeckých poznatků nejrozsáhlejší mýtus staroegyptské mytologie. Doložen je nejpozději od doby 5. dynastie a následně byl nepřetržitě rozvíjen až do zániku staroegyptské civilizace, tedy po dobu téměř 3 tisíciletí. 

Rig Veda Book 8 Hymn 48 / HYMN XLVIII. Soma.

Soma (sanskrt: सोम SOMA), nebo Haoma (Avestan), z Proto-Indo-iránského * sauma-, byl Vedický rituální nápoj, významný mezi prvními Indoíránci, a následně ve většíně Indické a perské kultury. Nápoj je často zmiňován v Rigveda, jehož Soma Mandala obsahuje 114 hymny, mnozí chválí jeho energizující vlastnosti. Je popsána jako extrahovaná šťáva z stonky určité rostliny. V hinduistické a zoroastrijské tradici jsou název nápoje a rostliny stejné. Také představal božstvo, trojformující, náboženskou nebo mytologickou jednotu.

Sestup Inanny do podsvětí

Sumerská skladba o Inannině cestě do podsvětí vznikla zřejmě v 21. stol.př.n.l. Všechny její dochované opisy pocházejí z doby starobabylónské, tj. z 19.–18. stol.př.n.l. Převážná část (26 fragmentů a tabulek) byla nalezena v Nippuru. Z nich se podařilo rekonstruovat přibližně 360 veršů, tzv. nippurskou verzi. Její konec však nebyl dlouho znám. Teprve po nalezení čtyř fragmentů v Uru (tzv. urská verze) byl celý příběh doplněn a zakončen. Na mýtus navazuje příběh Dumuziho sen. Později byl příběh zpracován do akkadského mýtu Sestup Ištary do podsvětí.