Quinta Essentia

Vedle čtyř podstatných látek, vyjádřených termíny živlů, rozlišoval Aristoteles ještě pátou podstatnou látku, jíž rozuměl éter. Pojem se též označuje slovem kvintesence a rozumí se jím podstata nějaké věci vůbec.

 Ve spagyrii se např. kvintesencí nějaké látky rozumí výtažek z této látky, obsahující její podstatu (u rostlin nějaký éterický olej). V alchymii se tímto termínem někdy označoval také alkohol. Hermetické učení o kvintesenci rozvinul Agrippa z Nettesheimu ve svém spise De oceulta philosophia (I., 14); jako synonyma používal též pojmu Světový duch. Chápe tím všepronikající sílu, která způsobuje pohyb věcí a jejich uspořádání, srovnává ji s duší lidského těla, která je rovněž principem hybným a utvářejícím. Duše ovšem není ničím jiným než přítomností Světového ducha či kvintesence v lidském těle. Podle Agrippy z Nettesheimu se kvintesence vykazuje v krystalech jako, geometrický princip, v rostlinách jako vegetativní síla, ve zvířatech jako čivost a pud, v člověku jako rozum (ratio). Současně je třeba kvintesenci chápat jako prostředníka okultních jevů. Pojmu Světového ducha odpovídá v indické teosofii pojem akaša a v řecké filosofii Herakleiíův pojem „věčného ohně". Oheň je symbolem kvintesence a „kámen mudrců" (v.) není nic jiného než viditelná koncentrace kvintesence. Pozemský oheň jako ničící a stravující je protikladem tohoto metafyzického ohně všeutvářejícího a obnovujícího  tento oheň je kvintesence. Pokusíme-li se dále analyzovat, čím tento metafyzický oheň čili kvintesence je, dospíváme nutně k tomu, že není ničím jiným než astrálním tělem věcí, bytostí, idejí a jevů, resp. jejich astrálním světlem (v.) zhuštěným v určité tvary (i myšlenka má v tomto smyslu svůj tvar). Vše, co v tomto světě viditelně existuje, existuje v astrálu v určité formě metafyzického ohně, astrálního světla, přičemž rozdíl mezi věcí hmotnou a ideou jako věcí duchovní je v jistém smyslu jen strukturální,'kvantitativní a je dán jinou úrovní vibrace, plápolání, metafyzického ohně (astrálního světla). Vše, co existuje v tomto viditelném světě naší empirie, má svůj vnitřní metafyzický oheň, jímž žije  v tomto smyslu žije tedy vše, i to, co označujeme za neživé, anorganické věci. V pojetí metafyzického ohně či kvintesence je tedy vyjádřena základní idea hermetismu: vše žije jediným, univerzálním činitelem, jímž je právě tento metafyzický oheň čili astrální světlo.
Renesanční hermetikové nazývali životní sílu, kvintesenci, také mumia, spiritus vitae, liquor vitae, Paracelsus ji nazýval archeus a chápal ji jako sílu magnetické povahy, na niž působí imaginace a vůle  „imaginace člověka je semeno, které se materializuje" (Philosophia Sagax I., 3). Hebrejové tuto sílu nazývali „coach ha guf", staří Egypťané „anch nifu", Indové „prána" (v.). Astrální tělo („evesírum, siderický člověk" Paracelsův, „nefeš" Hebrejů, „Ka" Egypťanů, „linga šarira" Indů) je již konkrétní strukturací kvintesence, metafyzického ohně či astrálního světla.
Zdroj: Nakonečný M.: Lexikon magie, Ivo Železný - Praha 1995

Další obsah této kategorie

Alchymistická symbolika

Alchymisté byli od samého počátku svého „umění“ zavázáni k mlčenlivosti a veškeré své znalosti zveřejňovali pouze v podobě symbolů a tajných šifer. Jejich návody na přípravu nejrůznějších látek byly zakódovány, popř. v nich byla pro pojmenování jednotlivých substancí, ale také pro popis alchymistických činností, použita krycí jména. Co se za tajemnými symboly skrývá, mate nejen dnešní alchymistické nadšence, ale vyvolávalo to zmatek i v řadách alchymistů, kteří se snažili zopakovat experimenty svých předchůdců. Nejasnosti mohly být způsobeny také tím, že mnohá tajemství alchymie se předávala ústní formou, z mistra na učně – podobně jako výrobní postupy řemeslníků. V detailu GALERIE ALCHYMISTICKÝCH SYMBOLŮ.

Alchymie

Původ slova není zcela jasný, ale zdá se, jak tvrdí někteří znalci, že je odvozen ze staroegyptského výrazu „khemi", tj. černý, nebo přeneseně Egypt (země Khemi), protože alchymie byla nazývána též „egyptské umění" a starý Egypt byl pokládán za zemi, kde byla alchymie intenzívně pěstována, nebo kde dokonce vznikla. 

Alegorie

Slovo pochází z řečtiny a znamená jinotaj nebo vyjádření něčeho, např. abstraktní ideje, obrazem. Příkladem je alegorie spravedlnosti, vyjádřená postavou ženy držící v jedné ruce váhy, v druhé meč a mající zavázané oči. 

Alkahest

Alchymistický termín pro roztok, jehož se užívalo jako univerzálního rozpouštědla, čímž Paracelsus a van Helmont rozuměli substanci, která rozkládá látky a odděluje v nich jejich pralátku (v. materia prima). 

Androgyn

Oboupohlavní jedinec, vystupující často jako symbol v alchymii v obrazu bytosti, která je z poloviny muž a z poloviny žena. Naproti tomu hermafrodit je jediná bytost s mužskými a ženskými genitáliemi. 

Anima Mundi

Latinsky duše světa, pojem vyjadřující u Paracelsa a G. Bruna jejich panpsychismus, tj. názor, že vše existující je oduševnělé, každá entita jsoucna má svou „duši", a tedy

Azóth

Alchymistický termín převzatý z arabštiny, jímž byl označován oživující princip, ztotožněný někdy s Merkurem (rtutí). Podle jiných autorů je to uměle vytvořené slovo z prvního a posledního písmene abecedy (AZ). Eliphas Lévi jej nazývá „tajemným agens velikého díla" a chápe jej jako „zmagnetizovanou elektřinu".

Caduceus

(Též Merkurova nebo Hermova hůl.) Symbol, který tvoří dva hadi obtáčející hůl směrem vzhůru. Objevuje se již ve starém Egyptě a vyjadřuje základní povahu astrálního světla (v.), jeho polarizaci ob a od (v.). E. Lévi (Dějiny magie) připojuje k tomuto symbolu bajku o Teiresiovi, který nalezl dva do sebe spletené hady a oddělil je násilím holí, domnívaje se, že spolu zápasí, avšak: 

Corpus Hermeticum

Soubor hermetických spisů, jichž původ spatřují hermetikové ve starém Egyptě a připisují je legendárnímu Hermu Trismegistovi (Třikrát mocnému Hermovi, což je řecké pojmenování egyptského zasvěcence Thovta). 

Elixír

Alchymistický termín pro kámen mudrců (v.) připravený v tekuté podobě jako všelék (tzv. panacea) a prostředek k omlazování a prodlužování života. U Indů tzv. soma (v.). 

Hermetická svatba

Podle Fulcanelliho jde o spojení dvou těl, z něhož vzniká „nebeská rosa". Latinské slovo „ros" pro rosu má etymologickou příbuznost se slovem „rosa", latinsky růže, a bratrstvo Rosae Crucis (v. Rosekruciáni) bylo nazýváno také Fraternita s Rosis Cocti (Bratrstvo sražené rosy), což

Kámen mudrců

Ústřední pojem alchymie (v.), neboť vyjadřuje nejvyšší cíl alchymického umění. Byl též nazýván „kamenem filosofů" (Lapis philosophorum), „poslední hmota" (Ulíima mateři a) či jinak. Je to konečný produkt tzv. Velkého díla (Magnum opus), případně Magisteria Slunce a existuje ve formě červeného prášku (resp. zrnek nebo granulomů) či tinktury.

Magistérium

Termín vyjadřující v alchymii tajemství procesu přípravy „filosofického kamene" (v. Kámen mudrců), resp. „filosofický kámen" sám. 

Materia Prima

(Latinsky „prvotní hmota".) Ústřední pojem alchymie (v.) a současně jedno z jejích největších tajemství, neboť co bylo prapůvodní hmotou, resp. její podstatou, je stále předmětem dohadů. 

Smaragdová deska

Základní dogmata hermetismu jsou obsažena v tezích tzv. Smaragdové desky, která je údajně dílem staroegyptského boha Thovta, nazývaného Řeky Hermes Trismegistos (Hermes Třikrát mocný), a která 

Spagyrie

V termínu spagyrie se uplatňují dvě řecká slova: „spao", které znamená „vytahovat" (extrahovat), a „ageiro", které znamená sbírat, spojovat  v pojmu je tedy obsažena základní alchymická zásada „solve et coagula" (odděluj a spojuj). 

Symbol

Pojem odvozený z řec. slova „symbolon" nebo „symbalein", což znamená směs nebo sloveso smísit. Vyjadřuje se tím, že symbol, tj. nějaký předmět nebo obraz, je ve spojení s něčím, nebo přesněji, že něco zastupuje. Znamená to, že svými vlastnostmi vyjadřuje něco podstatného z toho, co zastupuje, co symbolizuje, a užívá sé ho proto, že podstaty některých věcí jsou těžko vyjádřitelné slovy. 

Theatrum Chemicum

Proslulý sborník alchymických traktátů, sestavený E. Zetznerem a vydaný latinsky r. 1659. Sborník má šest dílů a obsahuje významné alchymické spisy, jako např. G. Dornea C lavis totius philosophiae chemicticeae (v němž je zahrnuta též Physica Hermetis Trismegisti),

Transmutace

Pojem, kolem něhož se koncentruje celá alchymie (v.); ta je v podstatě naukou o přeměnách; v užším smyslu o přeměnách obyčejných kovů v ušlechtilé kovy stříbro a zlato, v antropologickém smyslu o duchovní přeměně člověka. 

Turba Philosophorum

Latinský název starého alchymistického spisu, který A. E. Waite přeložil do angličtiny pod poněkud volným názvem Sněm filosofů. Jedná se o nejstarší latinsky psaný traktát o alchymii, který

Unus Mundus

Alchymisté tímto výrazem označovali jednotu světa, existující jako jednota protikladů, která se v našem vědomí odráží jako fenomenální odlišnosti věcí a jevů, jako rozdíl mezi materiálním a duchovním atd. .....

Arkánum

Latinské slovo arcanum znamená tajemství. V hermetismu se používá ve dvojím významu: (1) ve spojení s tarotem (v.): dvaadvacet hlavních tarotových karet se označuje jako „velká arkána"; (2) ve spojení se spagyrií ....

Aktuality

26.3.2018

booked.net

 

15.9.2016
14.9.2016
13.9.2016 Spuštěno: 26.3.2018

Flag Counter