Rozchodnice růžová (Rhodiola rosea)

Zlatý kořen je naprosto výjimečná rostlina. Po dlouhých výzkumech došli odborníci k závěru, že jako adaptogen je Rhodiola rosea mnohem účinnější než jiné adaptogeny, včetně sibiřského žen-šenu – Panax ginsengu, Shiandry a Aralii. 

Rostlina považována za adaptogen musí splňovat řadu kritérií.  Pouze málo rostlin má adaptogenní vlastnosti, a pokud by bývalo nebylo sovětských výzkumníků, pak by možná adaptogenní účinky rozchodnice růžové a mnoha dalších rostlin nebyly nikdy objeveny.
*pro organismu neškodná a netoxická rostlina.
*adaptogen má psychologické funkce jedince průběžný normalizační vliv.
*její činnost zachovává normální tělesné funkce v případě působení různých, průběžných útoků (např. stresu).
*adaptogen normalizuje tělesné funkce bez ohledu na existující chorobný stav – koriguje hypo- nebo hyperfunkční poruchu organismu.
*na rozdíl od léků, které mohou mít vedlejší účinky, mají adaptogeny blahodárný vliv na organizmus bez jeho narušení nebo poškození.
 
Základní fakta o Rhodiole
Rozchodnice růžová neboli Rhodiola rosea patří do čeledi Crassulacea, jejímž domovem je východní Sibiř a roste v nadmořské výšce 3300-6000 metrů. Vůně jejích žlutých květů je podobná růžovému oleji, a proto dostala přívlastek „rosea“.
Na Sibiři se říká: “ kdo pije čaj z rozchodnice růžové, ten se dožije více než 100 let.“ Rozchodnice růžová je uctívána nejenom v Rusku, ale i v Číně a ve Střední Asii. Mongolští lékaři předepisovali tuto léčivou rostlinu na léčení tuberkulózy a rakoviny. Vědci Státní university v Tomsku skutečně potvrdili pravdivost legend o blahodárném účinku rozchodnice růžové. V průběhu nesčetných dvojitých slepých pokusů a placebem kontrolovaných zkoušek získali přesvědčující důkazy o tom, že rozchodnice růžová vyvíjí biologickou činnost na obzvláště vysoké úrovni a neobsahuje v prokazatelném množství toxické látky. Došli k závěrům, že rozchodnice růžová není pouze novým adaptogenem z Ruska, ale (podobně jako sibiřský ženšen) má nesčetné výjimečné vlastnosti, které ji odlišují od ostatních adaptogenů. Druhy Rhodioly nerostou pouze na území bývalého Sovětského svazu, ale i v Evropě a v Kavkazském pohoří nacházející se v Gruzinské republice. Ruští vědci identifikovali přibližně 200 druhů a z tohoto množství 14 podrobili různým výzkumům. Chemické složení a farmakologický účinek rozchodnice je silným druhovým znakem. Rostlina obsahuje fytochemikálie, mimo jiné fenylpropanoidy, proanthokyanidy a ílavonoidy v hojném množství.
V čem se liší rozchodnice růžová od ostatních druhů čeledi?
Nejdůležitější chemické molekuly, které byly vědecky i klinicky prokázány jako aktivní účinné látky rozchodnice růžové jsou polyfenoly jménem rosavin, rosin, rosarin, rhodiolin, salidrozid a aglikon salidrozid p-tyrozil. Mnoho rostlin patřících do rodu Rhodiola obsahuje salidrozid, mimo jiné bílá vrba (lat. Salix alba) a věčně zelená léčivá rostlina rododendron, také obsahují salidrozid, ale rosavin ne. Podle vědců z asi 200 existujících druhů Rhodioly pouze Rhodiola rosea obsahuje rosavin a k němu se vážící fytochemikálie rosin a rosarin spolu se salidrozidem. Tudíž ze všech různých druhů je biologicky nejaktivnější Rhodiola rosea. Spolu s tím je velmi důležitá standardizace výtažku rozchodnice růžové dle aktivních účinných látek, jmenovitě podle rosavinu a salidrozidu, jelikož tyto dvě komponenty pouze společně zaručují slíbené účinky.


Rozchodnice růžová má vědecky podložené účinky nebo výhody pro zdraví:

*Působí proti stresu a depresi
*Posiluje funkce srdečního svalu
*Reguluje srdeční rytmus
*Má kardioprotektivní účinek
*Má adaptogenní účinky a zlepšuje imunitu
*Zlepšuje imunitní průzkum (protinádorový účinek)
*Zmírňuje škodlivé účinky chemoterapie
*Zvyšuje sportovní výkon
*Zlepšuje duševní funkce
*Harmonizuje sexuální funkce u obou pohlaví
*Harmonizuje regulaci cukru v krvi
*Chrání játra
*Má silné antioxidační účinky na úrovni buněk
*Je vhodná k prevenci chorob a anomálií souvisejících s vyšším věkem.

Výskyt
Tento druh má cirkumpolární rozšíření, roste hlavně v arktické a subarktické oblasti po celé severní polokouli. V Asii zasahuje i do jižnějších oblastí, do Japonska, Koreje, Mongolska, Kazachstánu, Ruska a Číny, tam ale roste pouze ve vyšších nadmořských výškách. Obdobné je to ve střední i západní Evropě kde se vyskytuje ve vyšších polohách hlavně v Pyrenejích, Alpách a Karpatech. V Česku se velice vzácně objevuje v ledovcových kotlích v Krkonoších a Hrubém Jeseníku kde roste v subalpínském a spodní části alpínského stupně.
Roste na vysokohorských loukách, v okolí řek, v řídkých listnatých i smíšených lesích nebo v klečích, na vlhčích, nedokonale odvodněných skalnatých svazích zatravněných nebo pokrytých sutí či balvany neb ve škvírách skal s trvale prosakující vodou. Pro zdárný růst je důležitá vlhkost a propustnost půdy, obvykle se vyskytuje na bazickým kamenitých substrátech se svrchním horizontem do 20 cm vysokým. Roste i v tundře mezi mechovými rohožemi a také v blízkosti pobřeží. V místech s půdním substrátem bohatým na živiny se rostliny vyvíjejí mnohem rychleji, dorůstají větších rozměrů a mají svěžejší vybarvení.

Zdroj: http://www.prirodnicestou.cz/rozchodnice-ruzova-rhodiola-rosea/; https://cs.wikipedia.org/wiki/Rozchodnice_r%C5%AF%C5%BEov%C3%A1

© Zpracoval: Dov (fr.  דוב,L.·.Z.·.S.·.), Lóže u Zeleného Slunce, Jihlava 2017

Další obsah této kategorie

Parcha saflorová - Maral (Leuzea carthamoides, Rhaponticum carthamoides)

Maralí kořen je tradiční posilující a omlazující bylina pocházející z Altaje. Bylina působí především jako: adaptogen - zvyšuje fyzickou i psychickou odolnost a odstraňuje únavu a afrodiziakum - posiluje pohlavní orgány a prohlubuje milostný prožitek

Šišák bajkalský (Scutellaria baicalensis)

Šišák je nenápadná léčivá bylinka, která pochází z Dálného východu. Bylina šišák je velice oblíbená v tradiční čínské medicíně. Léčivých účinků se využívají v tibetské medicíně a taková tradiční ruská přírodní medicína si ji velmi považuje. 

Kapradí (Dryopteris Filis-mas)

"O Beltainu utrhněte listy kapradí, které jsou ještě svinuté do spirál a usušte je nad beltainovým ohněm. Získáte mocný talisman pro následující rok." Slované věřili v zázračný květ kapradí, který činil svého majitele neviditelným a zprostředkoval mu všechna tajemství přírody. 

Zásady práce s magickým drogami

H. E. Douval, který se intenzivně zabýval prací s magickými drogami, stanovil následující základní pravidla pro jejich používání.

Mochomůrka červená (Amanita Muscaria)

Posvátná houba muchomůrka červená se nejčastěji spojovala s rituály sibiřských šamanů. Nové výzkumy ale ukazují, že psychotropní účinky muchomůrek byly známy již od doby kamenné v celé Asii i Evropě, odkud se znalost rituálního použití muchomůrek rozšířila do mnoha oblastí Ameriky. Podle legendy Korjaků vznikly muchomůrky ze slin nejvyššího boha, a proto je prý na místě je jako boží dar přijímat. Po požití čerstvých, sušených nebo vařených muchomůrek upadne šaman do jasnovidného transu během kterého je schopen cestovat jinými světy, komunikovat s duchy předků nebo navázat kontakt s těmi entitami, jejichž pomoc potřebuje. Může nahlédnout do budoucnosti nebo minulosti, najít východisko z ohrožující situace a podobně.

Chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea)

Phalaris arundinacea (dříve nazývaná Baldigera arundinacea) je vlhkomilná travina. Má sivozelený oddenek plazivý, článkovaný, šupinatý. Stébla jsou přímá, 0,5-2m (výjimečně až 3m) dlouhá, pevná, hladká, na bázi šupinatá. Tmavozelené listy mají 10-35 cm dlouhé a 0,6-2 cm široké, ploché a dlouze zašpičatělé čepele. 

Pelyněk pravý (Artemisia absinthium)

Pelyněk pravý (Artemisia absinthium) je vytrvalá, až 120 cm vysoká dřevnatějící bylina s listnatými lodyhami, zakončenými volnými latami žlutých úborů, náležející do čeledi hvězdnicovité (Asteraceae).

Podběl lékařský (Tussilago farfara)

Podběl lékařský (Tussilago farfara), někdy také podběl obecný, je vytrvalá léčivá rostlina s dlouhým plazivým oddenkem. Listy začínají růst až po odkvětu. Vyskytuje v celé Evropě a v Asii. U nás se roste převážně na vlhkých místech, na polích, u vody, na loukách, na březích potoků a v příkopech.

Jalovec obecný (Juniperus communis)

Jalovec obecný (Juniperus communis) je keřovitá až stromovitá dřevina z čeledi cypřišovité (Cupressaceae) rostoucí jako podrost jehličnatých (obzvláště borových) lesů, na pastvinách a stráních. Na území České republiky je vinou úbytku přirozených stanovišť a brutálního sběru jalovcových šištic (nepravý plod) dnes již v některých krajích velice vzácný a je proto řazen mezi ohrožené druhy flóry ČR. Jeho aromatické plody se nazývají jalovčinky.

Bolehlav plamatý (Conium maculatum)

Jednoletá až dvouletá, až 2,5 m vysoká bylina páchnoucí při vadnutí po myšině. Lodyha přímá, bohatě větvená, rýhovaná, dutá, lysá, ojíněná, v dolní části červeně skvrnitá. Listy zpeřené, v obrysu trojúhelníkovité, až 50 cm dlouhé, dolní řapíkaté, horní pochvovitě přisedlé, lístky řapíčkaté. 

Blín černý (Hyoscyamus niger)

Jednoletá až dvouletá, žláznatě chlupatá, nepříjemně páchnoucí, 20 až 90 cm vysoká bylina. Lodyha přímá, téměř oblá, hustě chlupatá, zelená. Listy v přízemní růžici dlouze řapíkaté, v obrysu vejčité, chobotnatě peřeně zubaté, záhy odumírající, lodyžní listy střídavé, sbíhavou bází přisedlé, poloobjímavé, žláznatě chlupaté, tvarem podobné listům přízemním. 

Rulík zlomocný (Atropa Bella-Donna)

Vytrvalá, 50 až 180 cm vysoká bylina. Lodyha přímá, větvená, oblá, plná, kratičce pýřitá, fialově naběhlá. Listy střídavé, na květonosných větvích zdánlivě vstřícné, kopinatě vejčité, vejčité nebo eliptické, klínovitě zúžené v řapík, celokrajné, zejména na žilkách krátce pýřité. 

Durman obecný (Datura stramonium)

Jednoletá bylina rozložitého vzrůstu. Lodyha 20 až 140 cm vysoká, bohatě větvená. Listy řapíkaté, čepel vejčitá, chobotnatě laločnatá, nepříjemně páchnoucí. Jednotlivé květy vyrůstají v místech větvení lodyhy, koruna nálevkovitá, bílá nebo světle fialová, otvírá se večer mezi 19. a 20. hodinou, za deště zůstávají zavřené. 

Čarodějná mast (Unguentum sabbati)

Šalvěj lékařská (Salvia officinalis Linné)

Původním domovem šalvěje je Středomoří. Šalvěj byla odpradávna velmi ceněna bylinka, což je patrné již z latinského „salve“, tedy léčit. Sypala se také na hroby, nebo se vysazovala na znamení upřímné vzpomínky. Používá se také v mnoha kulturách jako velmi silný purifikační činitel. Součástí fluidických kondenzátorů. (Dov)

Andělika lékařská (Angelica archangelica)

Tato vysoká bylina se řadí k nejcennějším léčivým rostlinám. Jejich léčebných vlastností využívali již starověcí mniši, kteří ji pěstovali v klášteře jako lék proti moru. Přidávala se také do koupelí proti cizí kletbě či uřknutí. Používá se do fluidických kondenzátorů. (Dov)

Aktuality

26.3.2018

booked.net

 

15.9.2016
14.9.2016
13.9.2016 Spuštěno: 26.3.2018

Flag Counter