Slunovratová linie a kaple sv. Jana Nepomuckého v Plandrech

Planderská kaple nedaleko Jihlavy má skrývat několik tajemství. Upozorňuje na to před blížícím se zimním slunovratem (21. prosince) jihlavský badatel Tomáš Golský.

Linie zimního slunovratu vedená přes kapli v Plandrech není náhodná, tvrdí badatel Golský z Jihlavy
(Jihlavské listy, 15.12.2017, autor: Petr Klukan)
„Gotická Jihlava byla, podobně jako většina tehdejších královských měst Evropy, stavěna dle principů posvátné geometrii," říká jihlavský badatel Tomáš Golský.
Posvátnou geometrií lze chápat jako soubor tajných poselství dávných architektů, založených mimo jiné na náboženství, matematice či astronomii, „jedno z těchto zapomenutých tajemství se mi podařilo odhalit," tvrdí Golský.
A před blížícím se zimním slunovratem (21. prosince) upozorňuje na další zajímavé skutečnosti. Ty se tentokrát váží ke kapli sv. |ana Nepomuckého v Plandrech nedaleko Jihlavy.
„Sv. Jan Nepomucký, zpovědník manželky krále Václava IV., byl díky své mučednické smrti při odmítnutí vyzradit zpovědní tajemství, často označován jako strážce tajemství," vysvětluje. Planderská kaple jich má skrývat hned několik.
„Pokud propojíme toto místo linií s jihlavskými kamennými řadami (soubor orientovaných kamenných řad nedaleko Kosova u Jihlavy), zjistíme, že v Jihlavě tato linie protíná přesně střed tzv. Kardinální kvadratury (dva rovnoramenné trojúhelníky, tvořené 3 nejstaršími jihlavskými kostely a bývalou elitní nacistickou internátní školou). Sklon této linie pak není náhodný a přísluší tzv. zimní slunovratové //nii,"doplňuje Golský.
Z hlediska astronomie to znamená, že v době zimního slunovratu, při pohledu od kaple, vychází Slunce přesně nad kamennými řadami, a opačně pak v době zimního slunovratu zapadá za kaplí v Plandrech.
V severozápadní stěně kaple je pod oknem umístěn  náhrobek baronky Aloisie ze Schirndingu. Náhrobek tvoří stojící děvčátko vztahující ruce k sedící ženě, k níž zezadu přistupuje okřídlený Thanatos s pohasínající pochodní.
„Dle řeckých legend je Thanatos andělem smrti, který žije tam, kde zapadá Slunce u své matky Noci, a Slunce o letním slunovratu zapadá přesně za jeho křídly. Zvěstuje tak nejenom barončinu smrt, ale i slunovratovou linii," dodává Golský.
Planderská kaple skrývá dle badatele další tajemství. Výše popsaná orientovaná linie, protažená svým severozápadním směrem dál, přes planderskou kapli, protne archeology odhalený neolitický kultovní areál Kounovských kamenných řad na Lounsku.
„To nemůže být náhoda, osídlení jih-lavska musí být mnohem starší, než si myslíme," říká Golský jednoznačně.
Nemá to však být posledním tajem-stvím kaple. „Zeď areálu je vystavena ve tvaru hexagramu a jednotlivé jeho vrcholy jsou zakončeny kapličkami ve tvaru 5 pěticípých hvězd. To odkazuje nejenom na kult sv. Jana Nepomucké-ho,"tvrdí badatel a pokračuje.
„Pokud se na symboliku obvodové zdi ve tvaru hexagramu podívá astrolog, zjistí, že nejen střed hexagramu se nachází přesně ve středu kaple, ale i tzv. živlové trigony. Stavitel kaple a žák Santiniho, Donát Morazzi, při stavbě nevyužil Nepomuckého posvátné číslo 5, ale 6 (hexagram}. Mohl tím odkazovat na slunovratovou linii, na níž je kaple postavena, tedy na 6 měsíců mezi jednotlivými slunovraty? Pokud hexagram ještě více rozkreslíme, získáme 12 trojúhelníků. Může to být odkaz na 12 lunárních fází během roku?
Učitel Morazziho, Santini, v Nepo-muckého chrámu na Zelené hoře využil v architektuře čísla 5 (pentagram). Pokud Santiniho pentagram promítneme do 5 kapliček v obvodové zdi, objevíme zednářskou symboliku kružidla a úhelnice."
Protáhneme-li rameno kružidla mezi 3 a 5 kapličkou, získáme orientovanou úsečku, která ve svém severozápadním směru ústí přímo do Santiniho chrámu na Zelené hoře.
„Podporuje to nedávno zveřejněnou hypotézu, že řada Santiniho chrámů je navzájem propojena sítí linií," míní badatel. „Je v tom určitý úmysl, co tím sledovali, ale přesně zřejmé to není."
Jak dodává, podobných tajuplných zajímavostí je v Jihlavě a okolí mnoho. Některé popsal ve své vioni vydané knize Jihlava a Kámen mudrců.
Autor sám pak pro zájemce nabízí komentovaný výklad s pozorováním východu slunce nad Jihlavou přímo na místě u kaple sv. Jana Nepomuckého v Plandrech. To se uskuteční již zítra, v sobotu 16. prosince v 7.15 hodin ráno.
„Lidé otevření tajemnému se tak mohou dozvědět spoustu zajímavostí o Jihlavě a blízkém okolí," zve na sobotu ráno Golský

ZDROJ: http://www.jihlavske-listy.cz/clanek24159-linie-zimniho-slunovratu-vedena-pres-kapli-v-plandrech-neni-nahodna-tvrdi-badatel-golsky-z-jihlavy.html

 

Další obsah této kategorie

Pravěké kamenné řady nad Jihlavou

Znáte Kounovské kamenné řady na Rakovnicku? Badatelé, historici i geologové po 30 letech bádání naznali, že se jedná o pravěkou megalitickou observatoř či kalendář. Je možné, že badatel Tomáš Golský z Jihlavy nalezl obdobné kamenné řady i nedaleko Jihlavy.

Za záhadným světlem II.

V minulém díle jsme vás poprvé zavedli do jihlavského podzemí, kde jsme zahájili pátrání po tajuplném, zatím údajně nevysvětlitelném světle v místních katakombách. Rozhodli jsme se této záhadě přijít na kloub.

Za záhadným světlem I.

Středověké město Jihlava, ležící v samém srdci Českomoravské vysočiny, se v poslední době dostává na stránky novin a časopisů. Předmětem zájmu je tentokrát zelenkavé světlo v jihlavském podzemí a údajné paranormální jevy s ním spojené.

Skrytá historie Jihlavy - kniha Jihlava a Kámen Mudrců

V prosinci 2016 vyšla dlouho očekávaná kniha Jihlava a Kámen mudrců. Autor zde po letech pátrání a sbírání informací předává ucelený pohled na skrytou (utajovanou) historii Jihlavy a její posvátnou geometrii, se kterou lidé v minulosti pracovali a díky které byla Jihlava významnější než Praha či jiná města, což v knize podkládá mnoha důkazy. Jde o unikátní knihu, která stojí za přečtení.

Jihlavské hlavy

Začínáme sbírat fotky podivných hlav umístěných různě po Jihlavě. Pokud byste věděli, či nějakou vyfotili, budeme rádi za doplnění sbírky. Níže fotky.

Zazděná jeptiška

Podle městské pověsti byla jeptiška zazděna do tunelu pod jihlavským městským vlakovým nádražím u parku Keťásek. Ve vnitřní stěně tunelu je místo, kde u země kamenné kvádry tvoří oblouk někdejšího výklenku. Právě v tomto zazděném výklenku má jeptiška odpočívat.

Hlavička (ky) v jihlavských hradbách

Ne každý, i když je rodilý jihlavák, ví, že v jižní části vnitřních hradeb je v jednom místě zazděná prapodivná malá hlavička. Hlavička koho? Kdo jí tam umístil? Proč? Kdy? 

Ahnenerbe a Thule v jihlavském podzemí?

 S elektrickou baterkou v ruce klopýtáme podzemním labyrintem hluboko pod Jihlavou, starověkým hornickým městem v Českomoravské vysočině. Zahýbáme do dlouhé chodby, která je v zadní části zpevněna cihlovou vyzdívkou. "Tak jsme tady," 

Zpráva o průzkumu svítící chodby v Jihlavě

Podrobná zpráva o jihlavské "svítící" chodbě Ivana Mackerleho z roku 1997, včetně vyjádření brněnských geofyziků.

Studium knihy doktora Fausta v Jihlavě r. 1591

V době vlády Rudolfa II. v Praze (1583 - 1612) a pouze 3 roky poté co Jihlavu navštívil John Dee (21.3.1587) se zde odehrál zajímavý příběh, který prokazatelně dokládá, že knihy doktora Fausta byly čteny (a snad i praktikovány) též v Jihlavě. Na tyto souvislosti prozatím nikdo nepoukázal. Níže naleznete celý příběh a proces v nezměněné podobě dle dobových kronik (kurzivou). (Dov)

Hrádek Heulos

Hrádek, Hrádeček, nebo někdy také Zámeček, je kamenná stavba ve starogermánském stylu, která se tyčí na dohled od centra Jihlavy v lesoparku Heulos (dnes Brezinovy sady) nad říčkou Jihlávkou. Stavba je umístěna v jedné linii s Bránou Matky Boží, kašnou Neptuna a radnicí.

Bauerova podzemní svatyně v Jihlavě

Jedno z nejzáhadnějších míst Jihlavy a pravděpodobně jediné místo tohoto druhu v ČR! Jak víme, měla Jihlava pro nacisty velký okultní význam. Konkrétní místo svatyně je neznámé a doufám, že to tak zůstane, kvůli soukromí i klidu majitele, i nadále. Každopádně symboly stále čekají na rozluštění. (Dov)

Letohrádek Karlův zámeček

Na místě dnešních hal firmy Bosch stával kdysí nádherný lovecký zámeček. Zbylo z něj jen 6 soch. Níže naleznete historii této unikátní stavby, mapy a nové fotky alegorických soch (o sochách více ve speciálním článku ZDE).

Divné kameny ve zdech kostela sv. Jakuba

Mnozí z vás si jistě všimli divných kamenů ve zdech v zadní části kostela. Je jich několik desítek, jsou krásně tvarované nebo profilované a jaksi nezapadají do celkové skladby "obyčejných" kamenů použitých v širokém měřítku. Níže více. (Dov, Apis)

Zahrada MUDr. Leopolda Fritze

Dnes už není po zahradě ani památky. Zmizela veškerá zeleň, zmizel zahradní domek a obvodová zeď. Zapomnělo se na jednu velkou jihlavskou záhadu, která v roce 1935 vzrušovala veřejnost stejně, jako

Aktuality

26.3.2018

booked.net

 

15.9.2016
14.9.2016
13.9.2016 Spuštěno: 26.3.2018

Flag Counter