Symbolika hebrejského jazyka III. (ז-ח-ט)

Pokračování k předchozí lekci symboliky. Tentokrát písmena Zajin, Chet, Tet. Samozřejmě včetně videa i poslechu.

 

 

 

 

Symbolika hebrejských znaků | ZAJIN, CHET, TET


Symbolika hebrejského jazyka k poslechu: Zajin- Chet - Tet


Hebrejské pexeso ke stažení: ZDE




ז

Sedmým znakem je tedy Zajin. Znak velice podobný Vav. Liší se od sebe vlastně jen maličkostí. Zatímco „nožička" Vav je rovná jako přímka, nožička Zajin je zvlněná.

ו — rovná „cesta" VAV ז — cesta ZAJIN se „vlní"

Nejinak je tomu i v životě. Kdepak přímé cesty! Ty vedou i v českých příslovích leda „do pekel". Spíš než přímce, se naše cesta životem podobá spíš sinusovce. Pěkně nahoru a dolů. Od naděje k prohrám, od radostí k rozbitým kolenům a pořád dokola. A pořád nás to baví.

Říkává se také: Člověk míní a Pánbůh mění. To je mimochodem také symbolický význam znaku Zajin. Představuje totiž H-spodina „Udržovatele", tedy Pána světů. Jestliže jsme si říkali, že Alef je absolutní B-h, B-h „ještě" před stvořením, pak Zajin je *emanací - projevem B-ha, který své stvoření udržuje a řídí. Jemu také patří sedmý den - Šabat. Sedm je také číselná hodnota Zajin. A jeho základní význam znamená zbraň. Zde mi budou nejlépe rozumět ostřílení křížovkáři, kteří určitě znají řešení „malajské dýky na čtyři". Kris míval čepel zahnutou. Patrně ze stejného důvodu, z jakého se ve středověku vyzbrojovali páni rytíři tzv. plamennými meči. Na ozdobu to nebylo. Spíš kvůli psychologickému účinku. A budeme-li si pamatovat, že jakési „krisy", tedy zahnuté dýky používali také „partyzáni" z období na přelomu mezi Starým a Novým zákonem, tzv. zélóti, snadno si zapamatujeme že „dýku" Zajin vyslovujeme a čteme jako Zet. Zajin coby zbraň naleznete také v příbězích o Bet, konkrétně o tom, jak Mesiáš uzavře tóru a čas tím, že se Bet spojí s dalším znakem (se Zajin) v Mem počáteční písmeno výrazu Mesiáš. A pozorný čtenář Nového zákona si jistě vybaví Ježíšův výrok: Nepřináším pokoj, ale meč.... Nyní si řeknete. Tak pozor !! Je tam VAV anebo ZAJIN ?

ו (člověk) <-> ב (uzavírá BEJT) = מ ... (vzniká znak MEM )

ANEBO:

ז (zajin - Pán sedmičky) <-> ב (uzavírá BEJT) = מ ... (vzniká znak mesiášova MEM )

A poprvé se setkáváme s hebrejským myšlením v praxi. Paradox zdánlivého protikladu se nevyvrací. Vzpomínáte, jak jsme tuto lekci otevírali? Kdepak přímé cesty! Ty vedou i v českých příslovích leda „do pekel". Spíš než přímce, se naše cesta životem podobá spíš sinusovce. VAV a ZAJIN jedno jsou. Jedno je symbol ideální cesty (kterou ovšem neidální člověk nikdy není), druhé je symbol pravdy o cestě - a tou skutečnou pravdou je Vznešený, budiž požehnán. Teď také mnohem lépe rozumíte novozákonnímu : Já jsem cesta (VAV) - pravda o té cestě (ZAJIN) a život (CHET) ...

Také kabala je k Zajin laskavá. A i ona dává Zajin do spojení se zbraní. Dokonce s mečem, a to plamenným. Ve zprávě o vyhnání ze Zahrady Eden se dočítáme, že H-spodin osadil zahradu Eden z východní strany cherubíny s mečem plamenným, aby ostříhali cestu ke stromu života /Gn3:24/. Ovšem kabbala také celý tento obraz vidí méně popisně, než někteří malíři středověku. Učí nás, že zatímco Vav je prostá záře /or jašar/, která vychází ze skutků člověka směrem k H-spodinovi, jinými slovy naše láska vůči B-hu promítnutá (jak správně doporučuje judaismus i Nový zákon ani ne tak do víry, jako spíš do skutků milosrdenství — gmilut), představují ony plamenné meče plamen b-ží lásky k jakkoli „padlému" člověku — /tzv. or chozer „vracející se záři"/ . Okamžitě to také vztahuje na šabes. Zatímco během šesti pracovních dnů probíhají „proti-akty" člověka coby reakce na akt stvoření, sedmého dne - o šábesu, který je věnován B-hu, vracíme stvořiteli jasem a jásáním jeho lásku a záři. Nějak podobně to vyjádřil i Komenský ve svém Informatoriu školy mateřské: Nikdy nezapomínat na to, že všechno co máme (i poznání), od Boha máme, a jemu za to náležitě děkovati se přísluší... O šabesu se také H-spodin prostřednictvím Princezny Šabat ujímá svého královského plamenného žezla.

Má smysl hovořit o sedmičce jakožto biblickém čísle? Maximální jednota a provázanost znázorněná mogen David -- Davidovou /šesticípou/ hvězdou, se šesti hroty a vnitřním /sedmým/ šestiúhelníkem, znázorňující prolnutí „horního" a „dolního" kosmu vabsolutní jednotu; sedmiramenný svícen, který je jen rozvinutém téže symboliky -- šest prutů přikovaných na /sedmý/ dřík; sedmidenní stvoření, Sabat, 49 dní neboli sedm týdnů počítání *Omeru -- v křesťanském světě známějších jako doba od velikonoc do svatodušních svátků; Pro judaismus navíc notoricky známé sedmičky : sedmi „pastýřů Izraele" -- Abraham, Izák, Jákob, Mojžíš, Aaron, Josef a David, sedm rabínských a sedm Noachidských micwot; sedm nebí a sedm úrovní pekla, sem úrovní duše, sedm dolních sefir, sedmý liturgický měsíc -- měsíc Tišri, v němž se slaví Roš hašana a Jom Kippurim, sedm členů obce předvolávaných k tóře atp.

ח

Z obou druhů světla /or jašar spolu s or chozer/ tj. ze znaků Vav a Zajin se skládá další osmý znak alefbetu, znak Chet. Tradice mu říká znamení života. A to nejen proto, že Chet tvoří počáteční písmeno hebrejského slova chaj חי - „život", ale také proto, že život se přeci skládá z práce ( Vav - šest dní pracovati budeš) a z odpočinku (Zajin - šabat, sedmý den, odpočinutí a jednotící střed „šesticípé hvězdy"). A zatímco se Vav a Zajin přirozeně střídají podle rytmu daného Měsícem, jediné, co trvá, co je obě spojuje a „přemosťuje" je H-spodin, resp. jím takříkajíc „předstvořené" skutečnosti vznášející se kdesi ""mezi nebem a zemí", tj. horní břevno znaku Chet.

Chet zároveň symbolizuje i chaos. A vyjdeme-li z již důvěrné známé dětské malůvky „domu" (BEJT), potažmo „okna" (HEJ), stačí jen okno „zavřít", tj. protáhnout nespojenou nožičku Hej k hornímu břevnu ==> a nastane tma. Všechny tři skutečnosti, které má Chet symbolizovat, tj. chaos, tmu a život potkáváme téměř současně a ruku v ruce jednu s druhou hned v úvodních verších biblické zprávy o stvoření: „Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. Země pak byla nesličná a pustá a tma byla nad propastí a duch Boží vznášel se nad vodami..." Toho si samozřejmě všimla i kabala a vyvodila z toho řadu dalších souvislostí. například: Gematrie hebrejského chaj - חי tj. „život" je 8+10 tj. osmnáct. Osmnáctým slovem v originále Bible je slovo "vznášel se"; hebrejsky mrachefet - מרהפת . Jeho gematrie odpovídá 728. To, co se nad propastí vznášelo, byl podle Bible duch Boží.

Staré kabalisty samozřejmě zajímalo, co asi ten duch b-ží. může být Vzali tedy b-ží jméno JHWH - י הוה jehož gematrie je po změnu 26 a podělili mrachefet (728) hodnotou b-žího Jménema JHWH (tj. číselnou hodnotou 26). A dospěli k číslu 28, což odpovídá slovu koach כח "potence, síla, potenciální síla" a tedy ke zjištění, že to, co se vznášelo nad propastí, byla tendence k životu. Prazáklad života. Ještě jinak. Ptáš-li se, co je to Duch B-ží, který se tam nad hlubinami propasti vznášel, sama bible (tanach) ti odpovídá - byla to potencionální životní síla. To by jim ovšem spolknul nejen Darwin, ale i Oparin. Ve vztahu k periodám života (den, týden, měsíc rok) určovaným lunou je osmička vlastně novou jedničkou. Prvním dnem „nového" týdne (a to i v duchovním smyslu!), počátkem dalšího přirozeného cyklu. Právě na tento den připadá v národě Izraele den obřízky.

Ještě snad něco o tmě. Zavře-li se okno, nastane tma. V nenadálé tmě zavládne zpravidla chaos. Ovšem tmu zároveň vyhledáváme, chceme-li se odebrat „tam", tj. do říše snů. Rovněž v prenatálním stavu nám svítí docela jiná světla, než stolní lampičky. Ti, kdo se pokoušejí soustředit, meditují atp., činívají tak zpravidla (alespoň ze začátku) se zavřenýma očima. Ona se tak daleko lépe uvolní imaginace. Tma - a tudíž i chaos - mají také svůj pozitivní rozměr. V této „chaotické tmě" se ledaskdy může narodit i cosi pozitivního. Dejme tomu, že je to právě „nová" jednička duchovní cesty ...

1) V originále je užito výrazu „ tehom ", což znamená nejen propast, ale především „hlubiny chaosu" 2) Číselná hodnota /součet číselných hodnot jednotlivých znaků, které slovo nebo bibl. pasáž tvoří/

ט

Jak jsme si ukázali už v případě Chet, biblický chaos není nic negativního. Je to spíš jakási „plodová voda" obsahují puzení a vůli k životu. Hebrejsky koach le-chajjim. Pro větší názornost by nám mohla posloužit představa bazénu, v němž jsou implicitně přítomny všechny skutečnosti, které mají být v průběhu věků a vesmírů „reálně" stvořeny. (Tedy mimochodem i zárodky všech „duší"!).. V temnotě (chošech) této plodové vody se mohou skutečnosti rodit. Rodí se slovem (protože i myšlenka je jen nevyslovené slovo) po němž následuje čin (protože i myšlenka je jen nerealizovaný čin! - I tuto skutečnost znal velice dobře, díky svým učitelům v chederu rabbi z Nazareta. Proto nepřinesl židům, kteří uměli naslouchat vlastně nic nového, říkáli: Kdokoli s ní sesmilnil v myšlenkách, jakoby s ní spal „natvrdo"...).. Všechno zde na „tomto" světě se rodí z lůna a znak TET svým tvarem lůno do značné míry připomíná. A nejen lůno, ale i polozasypanou jámu (tedy hrob a peklo.)

V duchovním smyslu se právě v lůnu TET - u rozhoduje o tom, co se vlastně narodí. TET je také devítka, tj. poslední číslo „jednotkové" řady. Za ním začíná (i matematicky vzato) nová kvalita - kvalita desítek. Jako je Chet kabalisticky znamením života, je TET znamením dobrého. Dobro se hebrejsky řekne „tov" -טוב, a i ono stálo přímo při stvoření světa. V biblické zprávě o stvoření se dočítáme - dokonce šestkrát po sobě, že B-h viděl: „A aj, bylo Dobré!". Tradice z těchto souvislostí vyvozuje hned několik důležitých tvzení: - zlo neexistuje, neboť B-h stvořil jenom Dobré - dobro je skryto samo v sobě (viz dovnitř směřující tvar „háčku" písmene i TET, který má symbolizovat také nádobu (ovšem lůno s plodovou vodou je vlastně také nádoba!) s dovnitř ohrnutým okrajem /nálevkou.

dovnitř ohrnutý okraj ט

V prvním verši Bible stojí: „Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi." Hebrejsky - Berešit bara Elokim Et Ha-šamajim We-et Ha-arec. Vytvoříme-li z počátečních znaků slov „nebe a zemi" nové slovo tzv. akrostich, dospějeme k výrazu EHWH, což zní téměř jako Jehova. Pro nás je ale zajímavější, že v hebrejském zápisu אהוה se takto zapsané b-ží Jméno až na jediný detail podobá tomu, jakým se H-spodin představuje Mojžíšovi v hořícím keři, totiž Jménu EHJEh - אהיה . Všechny hebrejské znaky již známe, takže není problém onen detail rozlišit. V prvním případě /EHWH/ je užito znaku Waw, čísla člověka a v druhém /EHJEH/ Jud, čísla H-spodinova plamínku, počáteční jiskřičky. EHJEh (u hořícího keře) se zpravidla překládá jako JSEM kterýž JSEM /Ex 3:14/, ale správnější varianta zní: „Stanu se tím, čím se stanu!" Gematrie EHWH hvhd odpovídá sedmnácti, ale to je zároveň i gematrie výrazu „Dobré" -- tov --טוב. Znamená to snad, že B-hem /Jud ve Jménu EHJEH/ dané „Dobré" se stane člověku /Waw ve Jménu EHWH/ tím, o co si „požádá"? Někdy i zdánlivým zlem?

Devítka - jakožto číselná hodnota znaku TET - se vztahuje k lůnu a zrodu např. devíti měsícům těhotenství. A ještě jeden obraz. Kolikrát rodiče „vyhrožují" svým ratolestem, ať jen počkají, že se nebudou stačit divit, až opravdu poznají život. Co jiného než opravdové poznání životní reality je příchod na tento svět. Podle tradice novorozenci pláčí proto, že těsně před příchodem na tento svět, jinými slovy před vtělením duše do nového človíčka, dostane chudák dušička" od Anděla smrti políček na každou tvář. První proto, aby „pro jistotu" zapomněla na všechna blaženství Zahrady Eden a druhý, aby věděla, zač je toho loket. Hebrejsky se „pravda" řekne emet -אמת a její číslo je také devět. 441 tj. 4+4+1. Jinými slovy někde v lůnu chaosu se rodí pravda. Závěrem jedno upozornění: Z lůna vstupuje člověk na tento svět, takříkajíc „do času". Čas je symbolizován znakem Mem. (Již jsme se s ním letmo seznámili při vyprávění o tom, jak Mesiáš ukončí „časy" a Tóru spojením Bet a Zajin. Lůno a čas, hebrejskými znaky Tet a Mem mají tedy velice úzkou souvislost, jež je patrná i z jejich tvarů, které se rády pletou.

אמת
טוב
מטה


TET mem v emet /pravda/
TET v tov /dobré/
mem a TET v mita /postel/

Další obsah této kategorie

Jazykový rozbor 1. žalmu

Jazykový rozbor 1. žalmu. Pokusil jsem se o vlastní překlad z hebrejského originálu. Na každým slovem je alternativní překlad, jelikož slova mají povětšinou více významů, než je přeloženo. Nechceme zde znásilňovat text, ale spíše přiblížit více k jednotlivci. Vlastní zkušenost a sestavení významu je důležitější, než stanovené dogma. Prvně rozbor a pak různé klasické překlady, abyste mohli porovnat (občas nevím, kde tam ty slova vzali). (Dov)

Symbolika hebrejského jazyka VII. (ק-ר-ש-ת)

Pokračování k předchozí lekci symboliky. Tentokrát písmena Kof, Reš, Šin, Tav. Samozřejmě včetně videa i poslechu.

 

 

 

Symbolika hebrejského jazyka VI. (ע-פ-צ)

Pokračování k předchozí lekci symboliky. Tentokrát písmena Ajin, Pe a Cade. Samozřejmě včetně videa i poslechu.

 

 

 

Symbolika hebrejského jazyka V. (נ-ס)

Pokračování k předchozí lekci symboliky. Tentokrát písmena Nun, Samech. Samozřejmě včetně videa i poslechu.

 

 

 

Symbolika hebrejského jazyka IV. (כ-ל-מ)

Pokračování k předchozí lekci symboliky. Tentokrát písmena Kaf, Lamed, Mem. Samozřejmě včetně videa i poslechu.

 

 

 

 

Symbolika hebrejského jazyka II. (ג-ד-ה-ו)

Pokračování k předchozí lekci symboliky. Tentokrát písmena Gimel, Dalet, Hej, Vav. Samozřejmě včetně videa i poslechu.

 

 

 

Symbolika hebrejského jazyka I. (א-ב-י) + úvod

Hebrejština je starý jazyk, který obsahuje prvky, které se v moderních jazycích a písmech již vytratily. Především jde o tzv. "פרדס‎‎ - Pardes", neboli "zahrada". Hebrejština nepoužívá samohlásky, proto se toto slovo redukuje na: P R D S. Pardes slouží jako akrostich pro čtyři druhy výkladu. P=pšat=doslovný, R=remez=alegorický, D=draš=homiletický, S=sod=mystický. Znalost symboliky hebrejských znaků je základem pro jakékoliv kabalistické pokračování.

Feder, Richard - Hasafah Haivrit, lekce 1-87 (audio)

Naše nejlepší učebnice hebrejštiny. Učebnice a jiné pomůcky ke stažení ZDE.

Feder, Richard - Haleluja, lekce 1-27 (video)

Výuková videa dle učebnice biblické hebrejštiny, z níž se učily celé generace českých Židů. Učebnice a jiné pomůcky ke stažení ZDE.