Tiskárna školních knih a učebnic v Jihlavě (1588-1595)

Souběžně se starohorskou papírnou za Benedikta Freye působila v Jihlavě tiskárna, kterou zpočátku provozoval kazatel Kašpar Stolzhagen (lat. Caspar Stolshagius), učenec a humanistický básník. 

Do Jihlavy přijel v roce 1587. Městem byl natolik okouzlen, že za rok 1588 vydal tiskem ve Frankfurtu nad Odrou latinskou oslavnou báseň na jihlavský erb Elegia in insignia celeberrimae urbis Iglaviae, v překladu Elegie na znak přeslavného města Jihlavy.

Z rodného Stendalu Stolzhagen přivezl do Jihlavy tiskárnu. Jakmile získal císařovo povolení, provoz tiskárny zahájil za pomoci tiskaře Michaela Lacandera ve Starých Horách.

Dlouho však tiskárnu neprovozoval. Vydával většinou knihy kalendářového typu, ne příliš kvalitní produkce, jak mu to přikazovalo císařovo privilegium. Hlavně šlo o tiskoviny ne-komerčního rázu, které zřejmě přivedly Stolzhagena do dluhů a musei už v roce 1589 na základě zástavního práva prodat starohorskému papírníkovi Benediktu Freyovi.

Jen knihy, které vyšly nad rámec císařova povolení, si zaslouží větší pozornost. Mezi ně také patří například vlastní práce Stolzhagenovy, jako byla ekloga Daphnis na smrt pana Hynka z Valdštejna, majitele nedaleké Brtnice z roku 1589.

O spolupráci mezi papírnou ve Starých Horách a jihlavskou tiskárnou svědčí finanční dohoda, která se odvíjela mezi Benediktem Freyem a provozovatelem tiskárny Stolzhagenem. Papírník ze Starých Hor se stal ručitelem za půjčku ve výši 200 tolarů, kterou tiskař dlužil Jílkovi Pergrovi. Vedle toho mu majitel papírny půjčil ještě 130 zlatých. Zkušený pražský podnikatel měl dlužnou částku krytou hodnotou tiskárny. Brzy následoval hospodářský úpadek a přišel úplný krach. Nejdříve Benedikt Frey musel zaplatit za Kašpara Stolzhagena dlužnou částku 200 tolarů. Na konci 80. let se však majitel tiskárny ocitl v hluboké finanční krizi. Papírník Frey nejdříve zaplatil Pergerovi dlužnou částku 200 tolarů.

Brzy se Stolzhagen dostal do dluhů a neustále mu hrozilo, že ztratí všechen majetek.

Když viděl, že pohledávky nemůže splatit, odkázal B. Freyovi formou závětí svoji knihtiskárnu. Cenil ji na více než 300 tolarů. Freyovi nabídl, aby do doby, než mu dědicové splatí obě pohledávky, tiskárnu provozoval sám. Nový uživatel tiskárny se okamžitě rozhodl tiskárenský provoz využít. Namísto vydávání zpěvníků a modlitebních knížek, které nebyly rentabilní a byly prodělečné, bude tisknout školní knihy a učebnice pro mládež. K tomu však potřeboval povolení přímo od samotného císaře Rudolfa II. Vedle přímé žádosti adresované císaři se obrátil na konci května 1591 ještě písemně na nejvyššího kancléře Adama z Hradce se žádostí o přímluvu u císaře. Zvolený postup se podařil. Dne 17. října obdržel od císaře žádané povolení na doporučení České komory a přímluvu nejvyššího kancléře Království českého, Adama z Hradce. Směl tisknout traktáty, epištoly, kalendáře, písně, žaltáře, evangelia a jiné knihy pro žáky ve třech jazycích, českém, německém a latinském. Mohl vydávat matematické příručky (aritmetik) a notový materiál (musik). Povolení bylo omezeno zdůrazněním, že v případě vydávání další náboženské literatury musí dodržet ostatní platné předpisy. Takovou literaturu musí předložit předem k cenzuře olomouckému biskupovi a moravskému zemskému hejtmanovi.

Z nakladatelské a vydavatelské produkce v rámci Benediktovy tiskárny lze hned na první pohled postřehnout kvalitativní změnu a posun ve výběru titulů. V jejím výčtu se objevuje Donátova gramatika, Ciceronovy epištoly, Vergiliovy básně, Ezopovy bajky, různé kalendáře, aritmetiky, notový materiál, abecedy, různá kompendia, ale také žaltáře.

Benedikt Frey ve své tiskárně tiskl také novinové letáky s protitureckým a jiným zpravodajstvím, např. Newe Zeittung, wie zu Wienden XVI. Tag Julii Ferdinand Graft von Härene und Nicolaus Berlin, sin welscher Collonet ud Bawmeister der Vöstung Raab, webem irer fal Praktik... sein Gericht worden dises 1595 Jahrs (Jihlava 1595).

Lze připustit, že přechodem tiskárny do vlastnictví Benedikta Freye se na chodu tiskárny mnoho nezměnilo. Zřejmě Kašpar Stolzhagen se na jejím provozu dál podílel buď přímo nebo si uchoval alespoň vliv na výběr titulů. Po jeho předčasné smrti počátkem roku 1594 totiž tiskárna fungovala jen krátce a za rok už o ní veškeré zmínky mizí.

 


ZDROJE A ODKAZY

Papír a ruční papírny v Jihlavě/ Václav Šplíchal, Miloslav Vítek. -- Jihlava : Statutární město Jihlava za spolupráce s Novou tiskárnou Pelhřimov, 2010

 

© Zpracoval: Dov (fr.  דוב,L.·.Z.·.S.·.), Lóže u Zeleného Slunce, Jihlava 2016

Další obsah této kategorie

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Minoritský kostel Nanebevzetí Panny Marie je jednou z nejstarších kamenných staveb ve městě. Jeho vznik se datuje do období rané gotiky (1240 - 60). Pověsti říkají, že jihlavský konvent je nejstarším minoritským klášterem v našich zemích.  Je jisté, že klášter vznikl spolu s městem někdy ve čtyřicátých letech 13. století, písemně je doložen poprvé až roku 1257. Dnešní kostel představuje vzácně dochovaný typ mendikantských staveb, jeden z nejstarších toho druhu u ná

Jezuitský mlýn

Málokdo ví, že do nedávných dob stával v Jihlavě (Starých horách) tzv. Jezuitský mlýn. Nyní po něm zůstaly pouze rozvaliny, kolem kterých chodí lidé do práce.

Místa jihlavských kutišť

Společně se vydejme na obhlídku všech jedenadvaceti kutišť v okolí Jihlavy, kde si ukážeme, co se ze slavné minulosti dochovalo, v jakém stavu byly stopy po jihlavských dolech ještě nedávno a jak vypadají dnes. Nejprve se podívejme, kde se všude těžilo na území dnešního města.

Kostel sv. Jana Křtitele

Nejstarší jihlavský kostel v místech možného vzniku Jihlavy a původního osídlení. Kostel je zasvěcen tajemnému Janu Křtitelovi, související s křižáckým řádem Johanitů, uctíváním useknuté hlavy i svatojánskou nocí. Podrobně i obrazově níže. (Dov)

Alegorické sochy z Karlova zámečku

Popis a fotografie jednotlivých soch ze zaniklého Karlova zámečku v Jihlavě - Pávov. Je škoda, že jsou tyto nádherné (a částečně tajemné) sochy "schovány" před veřejností na dvoře magistrátu, kam běžně člověk nechodí. Rád bych je proto alespoň touto formou přiblížil veřejnosti. (Článek o Karlově zámečku naleznete ZDE)

Papírna ve Starých horách v Jihlavě (1540-1946)

Papírna ve Starých Horách (Altenberg) byla založena na řece Jihlavě v roce 1540. Patří mezi nejstarší papírny v českých zemích. 

MUDr. Leopold Fritz

MUDr. Leopold Fritz se narodil 7.listopadu 1813 v myslivně Na pouštích, stojící dodnes při silnici ze Stonařova do Třeště. Otec byl revírníkem na třešťském panství. Z tohoto tichého venkovského prostředí Fritz odešel studovat nejdříve do Jihlavy a nakonec do Prahy. 

Městský poustevník Knorr

Kdo chodíval v padesátých letech ulicemi mezi jihlavským náměstím a hlavním nádražím, mohl potkat podivného člověka, který na první pohled vypadal jako poustevník. Pomalu kráčel celou tou dlouhou několikakilometrovou cestou od nádraží, kde bydlel, z kopce až k řece, pak do kopce do města a zase zpět domů. 

Jihlavská pevnost

Jihlavská pevnost (1300 - 1891) na souboru historických obrazů Gustava Kruma. (Dov)

Inkviziční protokol ve věci kacířské r. 1762

Protokol inkviziční ve věci kacířství v děkanátu jihlavském u sedmnácti farníků brtnických, z kacířství dílem podezřelých, dílem usvědčených, se seznamem zakázaných knih, které byly od vyšetřovaných přineseny. Níže naleznete zkrácený záznam procesu v nezměněné podobě dle dobové kroniky (kurzivou). (Dov)

Studium knihy doktora Fausta v Jihlavě r. 1591

V době vlády Rudolfa II. v Praze (1583 - 1612) a pouze 3 roky poté co Jihlavu navštívil John Dee (21.3.1587) se zde odehrál zajímavý příběh, který prokazatelně dokládá, že knihy doktora Fausta byly čteny (a snad i praktikovány) též v Jihlavě. Na tyto souvislosti prozatím nikdo nepoukázal. Níže naleznete celý příběh a proces v nezměněné podobě dle dobových kronik (kurzivou). (Dov)

Hrádek Heulos

Hrádek, Hrádeček, nebo někdy také Zámeček, je kamenná stavba ve starogermánském stylu, která se tyčí na dohled od centra Jihlavy v lesoparku Heulos (dnes Brezinovy sady) nad říčkou Jihlávkou. Stavba je umístěna v jedné linii s Bránou Matky Boží, kašnou Neptuna a radnicí.

Bauerova podzemní svatyně v Jihlavě

Jedno z nejzáhadnějších míst Jihlavy a pravděpodobně jediné místo tohoto druhu v ČR! Jak víme, měla Jihlava pro nacisty velký okultní význam. Konkrétní místo svatyně je neznámé a doufám, že to tak zůstane, kvůli soukromí i klidu majitele, i nadále. Každopádně symboly stále čekají na rozluštění. (Dov)

Letohrádek Karlův zámeček

Na místě dnešních hal firmy Bosch stával kdysí nádherný lovecký zámeček. Zbylo z něj jen 6 soch. Níže naleznete historii této unikátní stavby, mapy a nové fotky alegorických soch (o sochách více ve speciálním článku ZDE).

Jihlava - historické plány města a vyobrazení

Jihlavy prošla několikerým mapováním. Níže naleznete plány z let 1547, 1647, 1650, 1785, 1805, 1825, 1835, 1940, 2015. Je zajímavé sledovat postupný vývoj a zaniklé části. Níže též několik historických vyobrazeních. (Dov)

Unikátní soubor fotek staré Jihlavy

Z důvodu velkého zájmu zde uveřejňuji odkazy na mé galerie fotek staré Jihlavy. Celkem jde o 1125 obrázků rozdělených do tří galerií - každý obrázek funguje jako proklik do jednotlivých galerií! 

  

Jihlavské události 1226 - 1900

Události 1226 - 1900 a unikátní soubor historických obrázků Jihlavy od Gustava Kruma. (Dov)

 

 

Popraviště v Jihlavě

Královské město Jihlava jich mělo od počátku své existence hned několik. První bylo u samého pranýře na horní straně náměstí, což potvrzují písemné prameny. Nejeden zločinec tu byl sťat pro výstrahu.

 

 

Náhrobní kameny v obvodové zdi kostela sv. Jakuba

Zajímavé téma - komu vlastně patří náhrobky v obvodu kostela sv. Jakuba? Tato informace je bohužel nedostupná jak na webu města tak i farnosti. Proto jsem si dovolil vše zpracovat formou popis-překlad-fotka. 

Historie města Jihlavy

Uprostřed rozsáhlé kopcovité, lesnaté a rybničnaté Českomoravské vrchoviny, po obou stranách bývalé zemské hranice mezi Čechami a Moravou, leží starobylé město Jihlava, nejstarší horní město českých zemí.

Zahrada MUDr. Leopolda Fritze

Dnes už není po zahradě ani památky. Zmizela veškerá zeleň, zmizel zahradní domek a obvodová zeď. Zapomnělo se na jednu velkou jihlavskou záhadu, která v roce 1935 vzrušovala veřejnost stejně, jako