Zazděná jeptiška

Podle městské pověsti byla jeptiška zazděna do tunelu pod jihlavským městským vlakovým nádražím u parku Keťásek. Ve vnitřní stěně tunelu je místo, kde u země kamenné kvádry tvoří oblouk někdejšího výklenku. Právě v tomto zazděném výklenku má jeptiška odpočívat.

POVĚST
Podle pověsti se jakási jeptiška provinila hříchem, když smilnila s místním knězem. On svojí vinu samozřejmě přiznat nemohl, tak jí nechal krutě zazdít zaživa do svahu v úbočí nad řekou Jihlavou. Po letech, když budovali tunel narazili dělníci na místo jejího odpočinku. Na památku jí proto vybudovali ve stěně tunelu kamenný oblouk, který vede do míst, kde byla kdysi umučena. 

REALITA
Je téměř jisté, že pověst je smyšlená a ve výklenku jeptiška není, ale jeho pravý účel není jasný. „Je možné, že se při budování tunelu stala tragédie, po které byl v místě výklenku umístěn pamětní kámen a ten později zmizel,“ odhaduje Vilímek. Legenda o jeptišce však vznikla podle něj úpravou vyprávění o reálných obětech při středověkém budování velkých staveb – kdy bylo zvykem do základů staveb vložit mrtvé tělíčko dítěte. Na Vysočině byly takové pozůstatky nalezeny například na hradu Kámen či na zříceninách hradů Orlíka či Rokštejna. Tunel u nádraží je však novodobý. Vznikl při budování železničního náspu, dokončeného v roce 1887. 


ZDROJ
www.magazin.e15.cz

© Zpracoval: Dov (fr.  דוב,L.·.Z.·.S.·.), Lóže u Zeleného Slunce, Jihlava 2/2016 

Další obsah této kategorie

Slunovratová linie a kaple sv. Jana Nepomuckého v Plandrech

Planderská kaple nedaleko Jihlavy má skrývat několik tajemství. Upozorňuje na to před blížícím se zimním slunovratem (21. prosince) jihlavský badatel Tomáš Golský.

Pravěké kamenné řady nad Jihlavou

Znáte Kounovské kamenné řady na Rakovnicku? Badatelé, historici i geologové po 30 letech bádání naznali, že se jedná o pravěkou megalitickou observatoř či kalendář. Je možné, že badatel Tomáš Golský z Jihlavy nalezl obdobné kamenné řady i nedaleko Jihlavy.

Za záhadným světlem II.

V minulém díle jsme vás poprvé zavedli do jihlavského podzemí, kde jsme zahájili pátrání po tajuplném, zatím údajně nevysvětlitelném světle v místních katakombách. Rozhodli jsme se této záhadě přijít na kloub.

Za záhadným světlem I.

Středověké město Jihlava, ležící v samém srdci Českomoravské vysočiny, se v poslední době dostává na stránky novin a časopisů. Předmětem zájmu je tentokrát zelenkavé světlo v jihlavském podzemí a údajné paranormální jevy s ním spojené.

Skrytá historie Jihlavy - kniha Jihlava a Kámen Mudrců

V prosinci 2016 vyšla dlouho očekávaná kniha Jihlava a Kámen mudrců. Autor zde po letech pátrání a sbírání informací předává ucelený pohled na skrytou (utajovanou) historii Jihlavy a její posvátnou geometrii, se kterou lidé v minulosti pracovali a díky které byla Jihlava významnější než Praha či jiná města, což v knize podkládá mnoha důkazy. Jde o unikátní knihu, která stojí za přečtení.

Jihlavské hlavy

Začínáme sbírat fotky podivných hlav umístěných různě po Jihlavě. Pokud byste věděli, či nějakou vyfotili, budeme rádi za doplnění sbírky. Níže fotky.

Hlavička (ky) v jihlavských hradbách

Ne každý, i když je rodilý jihlavák, ví, že v jižní části vnitřních hradeb je v jednom místě zazděná prapodivná malá hlavička. Hlavička koho? Kdo jí tam umístil? Proč? Kdy? 

Ahnenerbe a Thule v jihlavském podzemí?

 S elektrickou baterkou v ruce klopýtáme podzemním labyrintem hluboko pod Jihlavou, starověkým hornickým městem v Českomoravské vysočině. Zahýbáme do dlouhé chodby, která je v zadní části zpevněna cihlovou vyzdívkou. "Tak jsme tady," 

Zpráva o průzkumu svítící chodby v Jihlavě

Podrobná zpráva o jihlavské "svítící" chodbě Ivana Mackerleho z roku 1997, včetně vyjádření brněnských geofyziků.

Studium knihy doktora Fausta v Jihlavě r. 1591

V době vlády Rudolfa II. v Praze (1583 - 1612) a pouze 3 roky poté co Jihlavu navštívil John Dee (21.3.1587) se zde odehrál zajímavý příběh, který prokazatelně dokládá, že knihy doktora Fausta byly čteny (a snad i praktikovány) též v Jihlavě. Na tyto souvislosti prozatím nikdo nepoukázal. Níže naleznete celý příběh a proces v nezměněné podobě dle dobových kronik (kurzivou). (Dov)

Hrádek Heulos

Hrádek, Hrádeček, nebo někdy také Zámeček, je kamenná stavba ve starogermánském stylu, která se tyčí na dohled od centra Jihlavy v lesoparku Heulos (dnes Brezinovy sady) nad říčkou Jihlávkou. Stavba je umístěna v jedné linii s Bránou Matky Boží, kašnou Neptuna a radnicí.

Bauerova podzemní svatyně v Jihlavě

Jedno z nejzáhadnějších míst Jihlavy a pravděpodobně jediné místo tohoto druhu v ČR! Jak víme, měla Jihlava pro nacisty velký okultní význam. Konkrétní místo svatyně je neznámé a doufám, že to tak zůstane, kvůli soukromí i klidu majitele, i nadále. Každopádně symboly stále čekají na rozluštění. (Dov)

Letohrádek Karlův zámeček

Na místě dnešních hal firmy Bosch stával kdysí nádherný lovecký zámeček. Zbylo z něj jen 6 soch. Níže naleznete historii této unikátní stavby, mapy a nové fotky alegorických soch (o sochách více ve speciálním článku ZDE).

Divné kameny ve zdech kostela sv. Jakuba

Mnozí z vás si jistě všimli divných kamenů ve zdech v zadní části kostela. Je jich několik desítek, jsou krásně tvarované nebo profilované a jaksi nezapadají do celkové skladby "obyčejných" kamenů použitých v širokém měřítku. Níže více. (Dov, Apis)

Zahrada MUDr. Leopolda Fritze

Dnes už není po zahradě ani památky. Zmizela veškerá zeleň, zmizel zahradní domek a obvodová zeď. Zapomnělo se na jednu velkou jihlavskou záhadu, která v roce 1935 vzrušovala veřejnost stejně, jako